Národní technická knihovna v Praze získala titul Stavba roku. Vzešla z otevřené

Národní technická knihovna v Praze získala titul Stavba roku. Vzešla z otevřené souěže, do níž se přihlásilo 45 účastníků. | foto: Stavba roku

Investoři si v Praze často dělají, co chtějí. Chybějí pravidla

  • 25
Praha nabízí investorům velké možnosti. Bohužel téměř bez pravidel. Chybí dostatek otevřených ideových i projektových architektonických soutěží na důležitá území. Pokud se už soutěže objeví, nebývají otevřené, rozpaky někdy vyvolává i složení porot.

Právě ze soutěží by totiž mohla vyplynout pravidla pro novou zástavbu v klíčových prostředích pro město. "Dnes se bez nich investoři pohybují v prostředí, které téměř nemá pravidla," řekl architekt Petr Lešek.  Bez společného kvalitního konceptu se dnes plánuje třeba několik staveb na pražském Vítězném náměstí.

Nejblíže zahájení výstavby je zde zřejmě objekt skupiny PPF. Ta v roce 2010 uspořádala vyzvanou soutěž, kde oslovila pět architektonických studií. Pětičlenná porota, v jejímž čele stál dnešní ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS), vybrala projekt Radana Hubičky. 

Jenže pokud si investor zvolí formu vyzvané soutěže a nominuje i porotu, může to ve veřejnosti vyvolat určité pochybnosti. "Bohužel v tomto je České komora architektů bezzubá, nemůže vetovat nezávislé členy poroty bez nějakého důkazu o jejich podjatosti," vysvětlil pro iDNES.cz Petr Lešek.

Nová budova Line na Vítězném náměstí v Praze. Vizualizace

Loni tak dostal projekt v Praze 6 na pozemku mezi ulicemi Verdunskou a Jugoslávských partyzánů, který postaví a také zaplatí PPF, povolení památkářů. Proti stavbě ale protestuje opozice na dejvické radnici. Mimořádné zasedání zastupitelů Prahy 6 kvůli této stavbě proběhlo 14. a 15. února 2013.

Náměstek primátora Tomáš Hudeček (TOP 09) souhlasí s tím, že architektonických soutěží by mělo být vypisováno více. Podle něj je současná situace důsledkem "zpackané" architektonické soutěže na nové sídlo Národní knihovny, v které zvítězil návrh Jana Kaplického, ale nebyl realizován.

"Snažíme se to změnit, s komorou architektů spolupracujeme," řekl Hudeček. Problém je podle něj ale také v tom, že město dnes nemá na nové projekty peníze.

Další problém? Takzvaná salámová metoda. Zakázka, například od radnice či podobného subjektu, se rozdělí na menší části, aby se vešly pod hodnotu, která podléhá zákonu o veřejných zakázkách. Pak ji dostane už předem vybraný člověk.

Když chybějí peníze

Architekt Lešek patří k týmu autorů Národní technické knihovny, která stojí nedaleko zamýšlené budovy. Získala několik cen včetně ceny za příkladnou současnou architekturu v historickém prostředí a její projekt vzešel z otevřené architektonické soutěže s přibližně 45 návrhy. Lešek je také předsedou pracovní skupiny České komory architektů, která pečuje o architektonické soutěže.

Soudí, že developeři vstupují do prostředí bez jasných pravidel, samospráva vesměs nemá připravená pravidla regulace zástavby důležitých území a neurčitost může pomáhat korupci. "Zrovna Praha 6 je toho přitom schopna, před třemi lety vyhlásila soutěž na zástavbu části Ruzyně obytnými domy.Přinesla jasná doporučení, ta se ale zatím nepromítla do regulačního plánu," uvedl.

Ceny a odměny v této soutěži ale přišly na 730 000 korun, to může být podle Leška jedním z důvodů, proč radnice podobné soutěže nezadávají.

"Spoří ale na špatném místě, překotně vyberou nejlepšího projektanta bez jakékoli projektové přípravy včetně kvalitní debaty s veřejností, a když se ukáží problémy, tak prohlašují, že akci nelze zastavit, když už projekt spolykal tolik peněz. Přitom ale projekt rozhoduje o mnohonásobně vyšších nákladech na stavbu, nemluvě o účelnosti a kvalitě," připomíná třeba stavbu bazénu v Písku, který lidé odmítli v nedávném referendu. Stejně zamítli Plzeňané projekt velkého obchodního domu v centru a obyvatelé Prahy 7 stavbu nové radnice.

Naopak se těší na výsledky současné otevřené architektonické soutěže na novu podobu ostrova Štvanice vypsané magistrátem. Soutěží na důležitá území se podle Leška za uplynulých 20 let konalo jen pár. V Praze to bylo ještě v 90. letech na Pankrác, její výsledek však politická reprezentace nevyužila.

Architekt připomíná, že o architektonické soutěže mají v poslední době zájem spíše menší města. "Zřejmě je na menší obci zřetelnější a snáze obhajitelná investice do kvality, vztah k městskému majetku je zodpovědnější a evidentní," soudí.

Praha podle Leška částečně promarnila čas, když neupřesnila strategii rozvoje některých velkých a nevyužitých prostor, jako jsou třeba bývalá nádraží. "Developerům jde v první řadě o rychlý zisk," říká. "Teď kvůli krizi omezují investice, bylo by dobré se připravit na chvíli, kdy zase budou chtít intenzivně investovat," připomíná.

Bastion je součástí novoměstských hradeb - opevnění Prahy z doby Karla IV.

Město Praha má strategický plán, jde ale jen o text, s nímž se příliš nepracuje. Lešek uvádí, že jiná evropská města jej mají i v obrazové podobě, v co největší snaze o srozumitelnost pro obyvatele. Pražský územní plán podle něj dosud používá již přežitou metodiku vycházející z idejí 50. let, kde jsou barevně odlišené funkce pozemků bez přímé souvislosti se strategickým plánem. Není z něj ale zřejmé, k jaké vizi spěje vývoj v území.

Praha v současné době připravuje metropolitní plán, který by měl zmíněné neduhy řešit. Jednou z jeho výhod má být podle vedení Prahy jeho obecná srozumitelnost a nastavení mantinelů rozvoje, které kromě jiného povede k omezení prostoru pro korupci.

Také Česká komora architektů se snaží o zlepšení situace, například se společně s oborovými kolegy zasazuje o propagaci termínu bezpečná cena, což je taková cena projektu, která je schopná přinést kvalitní stavbu.

"Za jeden z vážných profesních problémů současnosti považuji výběrová řízení probíhající dle zákona o veřejných zakázkách, respektive fakt, že zpracovatelé se vybírají pouze na základě nejnižší ceny, tedy nikoli ceny a kvality. Cílem výběrového řízení na projekt stavby či urbanistický plán má být nalezení kvalitního, optimálního návrhu řešení za odpovídající cenu," uvádí předseda České komory architektů Josef Panna.

Cílem by podle něj nemělo být získání levného projektu za cenu, která se často pohybuje mezi 10 až 30 procenty adekvátní částky.

"Podstatnou část nákladů na stavbu tvoří její realizace a provoz, zatímco projekt stavby stojí jen zlomek všech investičních nákladů, takže případná úspora za projekt není pro zadavatele ve výsledku velká. Pokud však za velmi nízkou cenu investor získá nedostatečný projekt, hrozí realizace nekvalitní stavby a logicky prodražení výstavby i následného provozu,“ dodává Panna.

V rámci celé republiky byl však rok 2012 pro českou architekturu doslova průlomový: v jeho průběhu bylo vyhlášeno celkem 30 architektonických soutěží a čtyři soutěžní přehlídky, jejichž pravidla a podmínky byly v souladu se Soutěžním řádem České komory architektů, tudíž jim byla ČKA udělena tzv. regulérnost. Byl to nejvyšší počet vypsaných architektonických soutěži od vzniku samostatné České republiky.

Architektonické soutěže v Praze vypsané podle pravidel České komory architektů v letech 1993 až 2012:

  • 1993 - Nová budova MÚ Praha - Kralovice
  • 1994 - Studie regenerace objektu školy a návrh využití pozemku školy Praha - Jižní město
  • 1995 - Chvalský zámek, Praha - Horní Počernice, Městský mobiliář pro Prahu (Sloup a hodiny)
  • 1996 - Hotel Four Seasons Praha, Alšovo nábřeží Praha 1
  • 1997 - dostavba centra Pankrácké pláně,  Skandinávské centrum, Karlovo náměstí, Praha 2,  návrh vhodného umístění sochy Winstona Churchilla a na ideové řešení prostoru Náměstí Winstona Churchilla v Praze 3
  • 1998 - adaptace a dostavba Žižkovského divadla Járy Cimrmana, Praha 3
  • 1999 - návrh architektonického a výtvarného ztvárnění výdechového objektu na Pavím vrchu pro tunel Mrázovka v Praze 5, řešení lávky Holešovice-Karlín, Praha 7
  • 2000 - uspořádání a využití území vrchu Vítkov, Praha 3
  • 2001 - úprava náměstí Jana Palacha a Alšova nábřeží v Praze 1, včetně definitivního umístění pomníku Antonína Dvořáka
  • 2002 - výtvarný návrh a urbanistické řešení okolí památníku československým zahraničním vojákům padlým na bojištích druhé světové války na Vítězném náměstí v Praze 6
  •  2003 - návrh pomníku druhému odboji na Klárově v Praze 1
  • 2004 - obnova parku a rozhledny na Petříně a části Růžového sadu
  • 2005 - návrh úprav Václavského náměstí,Praha 1,  rekonstrukce a přístavba budovy úřadu městské části Praha - Dolní Měcholupy, rekonstrukce centrální části královské obory v Praze 7
  • 2006 - Havlíčkovy sady Praha 2, most přes Vltavu
  • 2007 - revitalizace objektu č.p. 1751/II a Bastionu XXXI Novoměstského opevnění, Praha 2,
  • 2008 - úpravy Karlova náměstí, Praha 2
  • 2009 - revitalizace objektů Mariánského náměstí v Praze 2009, Sluneční město v Praze Zbraslavi
,