K nejslavnějším brněnským objektům patří vila Tugendhat.

K nejslavnějším brněnským objektům patří vila Tugendhat. | foto: Radek Miča, MF DNES

Architektka: Stavba je koktejl a je nutné ji dobře namíchat

Brno je proslulé především funkcionalistickou tvorbou po první světové válce. Ta je pro svou kvalitu inspirací a vodítkem pro práci dnešních brněnských architektů. O různorodém městě, kde se setkáváme s pestrým architektonickým vyjádřením, pro iDNES.cz hovoří architektka Soňa Velková.

"Stavba je takový koktejl. Dobrý architekt je barman, který umí namíchat koktejl přesně podle přání, typu a nálady zákazníka," říká architektka Soňa Velková.

"Má radost z dobře vykonané práce, klient ocení vyváženost chutí a okolní pozorovatel jen s obdivem přihlíží. Problém může nastat, když jsou špatné suroviny, nebo když si zákazník mermomocí přeje něco přidat, či ubrat," dodává.

Z devětadevadesáti procent se rozchází názor architekta a stavebníka na pojetí objektů a velmi odlišný je často i názor na to, co je krásné. "Často si říkám, jestli my, architekti, nejsme trochu ufoni ve vnímání krásna, jestli nejsme příliš deformováni, svádíme boje s egoistickým pocitem," konstatovala architektka.

Pokud podle ní není na začátku idea a dobrý koncept, je to škoda a stavba přichází o jednu ze svých kvalit. Problém je hlavně u malých stavebníků, kteří očekávají splnění základních požadavků, například potřebu střechy nad hlavou. "Měla jsem možnost nějakou dobu pracovat v zahraničí a domnívám se, že pohled na práci architekta a také proč ho klient vyhledává, je zde jiný. V zahraničí totiž stavebník potřebuje architekta, aby ušetřil peníze a získal za ně kvalitní věc," konstatovala.

Velková tvrdí, že Česko se má po architektonické stránce čím chlubit. V Brně jsou například Knihovna filozofické fakulty od architektů Kuby a Pilaře. Jako další potvrzení kvalitní práce současných brněnských ateliérů jsou ceny Obce architektů Grad Prix, kde byly několikrát po sobě laureáty architektonický ateliér DRNH se svojí novostavbou bazénu na Kraví hoře nebo zdařilou rekonstrukcí divadla Reduta.

Cílem pro architekty by mělo v budoucnu být získat co největší efekt a zisk při vynaložení co nejmenších investic. Často je tomu naopak. "I stavba malého rodinného domu je velká hra s množstvím účastníků, kteří ji ovšem mohou nasměrovat špatně. Je to dobrodružný proces do jisté míry s nejasným výsledkem, ale pokud je nadšený stavebník s otevřenou myslí, tak je napůl vyhráno," tvrdí mladá architektka.

Kvalitní stavba není jenom o penězích, vše je v lidech, nakonec i urbanismus a celkový pocit z města. "Nebála bych se však razantních architektonických počinů s novátorskou, netradiční myšlenkou. Kdyby nebyli vizionáři, průkopníci, rebelové jdoucí proti proudu, nebylo by gotiky, baroka, ba ani našeho brněnského zaklínadla - funkcionalismu. Když se podívám na jiné obory, jako např. mikrobiologii, má stavebnictví co dělat. Mluvíme sice už o virtuální architektuře, ale stejně zůstává nejpoužívanějším materiálem cihla," doplnila Velková.