Když v roce 2005 koupila budovu developerská společnost United Hotel Investments Bohemia, byl lázeňský dům Sněžka (po roce 1945 Majestic a zcela na začátku Prager Haus) v dezolátním stavu.
"Po odkrytí stropů bylo jasné, že jsou před zhroucením. Dřevomorka je zničila. Vše se muselo vybourat, zůstaly jen obvodové zdi," vysvětluje za společnost Ing. Igor Valtr.
Ačkoliv UHI Bohemia je především hotelový developer, v tomto případě se její majitelé rozhodli vytvořit rezidenční bydlení.
Všechny kroky byly konzultovány s památkáři, pro něž byla největším problémem změna tří vikýřových oken v podkroví (dříve zde bydlelo služebnictvo) na klasická otvíravá.
Vnitřní dvůr před rekonstrukcí
Lázeňský dům Sněžka před rekonstrukcí
Rekonstrukce fasády a nádherné štukové výzdoby v přízemí a některých interiérech probíhala velmi pečlivě a opatrně, např. štuky prováděli autorizovaní restaurátoři.
Architektonický projekt byl svěřen profesorce Evě Jiřičné a jejímu týmu AI Design a AED Project.
Historie a moderní materiály
Pro světově proslulou architektku byla práce na Sněžce jakýmsi návratem do jejích začátků. Prvním domem, který rekonstruovala, byl totiž sirotčinec pro oběti napoleonských válek z roku 1812, tedy ze stejného roku, jako vznikla Sněžka.
"Domy z té doby byly udělány velmi dobře. Když se je podaří vrátit k životu a použít přitom nové prvky, pak spolu mohou minulost i současnost velmi dobře žít," prohlásila Eva Jiřičná při slavnostním zářijovém otevření Sněžky.
S pokorou jí vlastní vyzdvihla práci svých kolegů, zejména architekta Jiřího Huška, který "bojoval se všemi detaily".
Budovu koupil investor přibližně za 50 milionů korun – zejména s ohledem na atraktivní místo - dalších 150 milionů stála rekonstrukce.
Skleněné jsou nejen schody, ale také podesty u výtahu
"Mohlo to však stát mnohem víc, jakmile jsme oslovili pražské firmy, které se na takové projekty specializují, došlo mezi nimi patrně k jakési kartelové dohodě a cena byla přibližně stejná. A vysoká. Proto jsme hledali přímo v Mariánských Lázních mezi firmami, které zde působí. Nakonec došlo k dohodě s polskou firmou Krak–Chem, které odvedla bezchybnou práci," říká Igor Valtr.
Ten se do Mariánských Lázní po dobu stavby přestěhoval a každý den stavbaře kontroloval. To se také vyplatilo.
Schody na střešní terasu zatím chrání obal na schodnicích
Když světlo prochází domem
Eva Jiřičná vrátila domu světlo, které vnášel vnitřní dvůr do bočních křídel. Nahradila je skleněným schodištěm i podestami a také prosklenou střechou.
Tu ostatně už použili autoři přestavby z roku 1928, tehdy ovšem pouze pro hotelovou halu, která byla "vložena" do prostoru dvora.
"V átriu jsme umístili skleněné schodiště a skleněný výtah, které hrou světla a stínů oživí celý vnitřní prostor pro každého, kdo se v budově pohybuje. Denní světlo prochází skrze prosklenou střechu až do vstupního podlaží," vysvětluje Eva Jiřičná.
Žlutou barvu používá Eva Jiřičná často
Schodiště vzniklo v místě bývalého dvora
Světlo si v domě ovšem nejvíce vychutná majitel horního luxusního apartmá, kde měly být původně byty dva. Zahraniční movitý klient se však rozhodl koupit celé podlaží.
Získal tak imponující byt o ploše 550 m² a střešní terasu (200 m²), kam vede elegantní ocelovo-skleněné schodiště, tak typické pro tvorbu Evy Jiřičné.
Tvoří je oboustranná spirálová ocelová lakovaná schodnice, propojená nerezovými tyčemi pod každým stupněm, skleněné pískované stupně a celoskleněné ohýbané zábradlí. To lemuje v hraně nerezový lesklý profil, u výstupu na terasu najdete skleněnou trojúhelníkovou podestu.
Na výrobce schodů se samozřejmě dělalo výběrové řízení. Zakázku získala firma Růžička Artefakt, která patří ke špičce v tomto oboru.
Stínění prosklených částí střechy podkrovního bytu zabezpečují elektricky ovládané textilní rolety, nechybí klimatizace.
Prosklená střecha nad schodištěm a výtahem
Na prosklení střechy architekti použili izolační dvojsklo, zasklené do subtilních ocelových profilů a výklopná ventilační okna s elektrickým automatickým ovládáním.
V bytě nechybí sauna, velká koupelna s oknem ani úložné prostory v podobě šaten a vestavných skříní.
Luxusní charakter interiéru podtrhují parkety z tropického dřeva wengé v celé ploše bytu. "Jsou nejdražší, ani jsme je kupci nenabízeli, sám si je zvolil," říká architekt Hušek.
Vana v koupelně největšího apartmá v domě
Návrat starých časů
"Byl to vůbec první prodaný byt v domě, kde je celkem 22 bytů a pět ateliérů. V současné době má majitele kolem 70 procent z nich, převažují cizinci, kterým se tu líbí," vysvětluje Igor Valter, "chtěli jsme navázat na formu bydlení, kterou už dříve využívali významní hosté lázní."
"Z architektonického hlediska bylo snahou vrátit Mariánským Lázním jednu z budov, která podle tradic 19. století poskytla příležitost pro vytvoření zajímavého vnitřního vstupního a komunikačního prostoru," říká architektka Jiřičná.
Efektní skleněné schody propouštějí světlo
Dům SněžkaDům Sněžka se původně jmenoval Prager Haus. Stojí na parcele č. 4, což znamená, že to byl čtvrtý dům postavený v Mariánských Lázních, a to v r. 1812 v jednom z nejvyšších míst na okraji Lesníkova parku, který tvoří centrum města, poblíž Goethova náměstí. Přímo před domem, přes Masarykovu ulici, se nalézá novobarokní kolonáda s litinovou konstrukcí a klasicistně empírový pavilon Křížového pramene, v jehož 50 m ochranném pásmu stojí i část domu. Atraktivní místo přímo nad kolonádou vedlo k tomu, že byl dům v letech 1913 až 1914 výrazně rozšířen. Byla přistavěna dvě patra a provedla se radikální přestavba zadního traktu a dvorních křídel. Do té doby totiž mohly mít stavby ve městě pouze tři patra. Vznikla tak osově souměrná dispozice hotelu se zastavěním stavební parcely s krytým atriem. Tato rekonstrukce spadá do období největšího rozvoje Mariánských Lázní, kdy sem přijížděli evropští panovníci, králové a knížata, ruská šlechta i perský šáh. Anglický král zde trávil léto. 
Lázeňský dům Prager Haus (Sněžka) v roce 1891 
Prager Haus v roce 1914 Po první světové válce však význam a rozvoj Mariánských Lázní začal stagnovat. Po roce 1948 byl dům znárodněn a získaly jej Československé státní lázně. V 60. a 70. letech 20 století došlo k největším zásahům do objektu. Proběhlo vybourání příček krajních pokojů předního domu a protažení chodby až k oknům severního a jižního průčelí, k výměně všech vnitřních dveří, přeměně vnitřního dvora na pouhý provozní světlík apod., tyto zásahy však nepoškodily objekt nevratným způsobem. Časem se jeho stavebně technický stav postupně zhoršil natolik, že musel být ke konci 90. let jako havarijní uzavřen. 
Prager Haus v roce 1920 
Sněžka po rekonstrukci v roce 2009 Bývalý lázeňský dům dnes tvoří monoblok o rozměrech přibližně 19 x 38 m ležící v mírném svahu s převýšením o jedno podlaží, částečně podsklepený, s pěti nadzemními podlažími a podkrovím. Část přízemí nabízí atraktivní komerční prostory se štukovou výzdobou, polosuterén slouží jako parking pro sedm vozů. V suterénu je umístěno technické zázemí a sklepy obyvatel domu. Celkem dům obsahuje 22 bytů a 5 ateliérů (nedostatek oslunění nedovolil kolaudaci na bytové prostory), vyjma luxusního apartmá o ploše 550 m² v posledním podlaží nepřesahují interiéry plochu 120 m². Byty jsou zařízeny kuchyněmi Siematic a spotřebiči Miele. Podlahy a dveře: dubové parkety třída A, tl. 18-22 mm lakované, výška dveří v interiéru 228 cm Koupelny: sanitární keramika Duravit, baterie Hansgrohe, keramická dlažba a obklady - velkoformátová slinutá keramika Marazzi 60 x 60 cm, rektifikovaná, bezesparé kladení. Stěny – bílá malba, štuková omítka a kombinace restaurované štukové výzdoby. 
V některých bytech je kuchyně od dalšího prostoru částečně oddělena 
V jiných bytech je kuchyně součástí obýváku Výplně otvorů – okna na západ a východ fasády (hlavní průčelí) restaurovaná, dále pak repliky stávajících špaletových oken, ostatní tvarové nápodoby s jednoduchým dřevěným rámem a izolačním dvojsklem. Vytápění a chlazení: plynová kotelna, otopná tělesa v nikách parapetů oken - Korado VK, kombinované žebříčky koupelny Koralux-Rondo. temperování podlah koupelen el. rohoží. Chlazení v apartmá v podkroví (split v parapetu a podhledu), chladící jednotka na terase. Podesty mezi výtahem a schodištěm tvoří laminované sklo s pískování, nerez rámová podpůrná konstrukce se vzpínadlem. |
Výhled ze střechy domu má pouze majitel horního apartmá
Autoři rekonstrukceDům Sněžka Investor: Rezidence Mariánské Lázně, s.r.o Architekt: AI – DESIGN s.r.o. (Prof. Eva Jiřičná, Ing. arch. Petr Vágner, Ing. arch. Jiří Hušek) HIP: AED Project a.s. (Ing. Zbyněk Ransdorf, Ing. Petra Klimčuková) |
Apartmá o ploše 550 metrů čtverečních čeká na dokončení
Historie Mariánských Lázní1808 – Původní osada Na kyselce, pojmenovaná podle minerálního pramene, dostala jméno Mariánské Lázně (Marienbad) podle obrázku Panny Marie, zavěšeného u Křížového pramene. Ve stejném roce doktor Jan Josef Nehr, který zde na vlastní náklady postavil první lázeňský dům, slavnostně zahajuje první lázeňskou sezonu. 1817 – Za finanční podpory opata Karla Kašpara Reitenbergera začíná přeměna nehostinného bažinatého údolí na lázeňské město. Hlavní podíl na tom mají zahradník Václav Skalník, architekt Georg Fischer a stavitel Anton Turner. V roce 1818 získávají Mariánské Lázně statut veřejných lázní a začíná další výstavba. V roce 1827 zde stojí již 46 domů převážně klasicistního a empírového stylu, dále altány, pavilony a kolonády. Lázně jsou populárním místem v tehdejší monarchii a mezi vzácné hosty patří Johann Wolfgang Goethe, princ Friedrich Saský, hrabě Kašpar Šternberk a další. 1865 - Mariánské Lázně jsou prohlášeny městem. O tři roky později zde stojí již 103 domů a město má 1591 obyvatel. V roce 1874 je poprvé překročena hranice 10 000 lázeňských hostů. Mezi nejvýznamnější hosty patří anglický král Edward VII., císař František Josef I., ruský car Mikuláš II., Thomas Alva Edison, Gustav Mahler, Franz Kafka, Rudyard Kipling, Mark Twain a řada dalších. 
Výhled ze střešní terasy je opravdu impozantní Mezi architekty se na podobě města nejvíce podepsal Friedrich Zickler, který postavil budovu městského divadla v roce 1868 v neoklasicistním stylu, rozhlednu Hameliku, budovu Slatinných lázní a pavilon Lesního pramene. Další ze stavitelů, Josef Forberich, je znám jako tvůrce půvabných vilek ve čtvrti Šenov, je i autorem Lázeňského domu Svoboda nebo Palace Hotelu. Na podobě města se výraznou měrou podíleli také stavitelé Eduard Stern (jehož unikátní synagoga byla zničena ve 30. letech 20. století), a později zejména Josef Schaffer a Arnold Heymann. |
