Architekti bez zábran: kontroverzní stavby, které vyvolávají emoce

  • 43
Výjimečné stavby a často i výjimeční majitelé, ale také zajímavé reakce autorů či lidí, kteří v okolí těchto staveb bydlí nebo je užívají či pouze kolem nich procházejí. To vše jsou proStory, nový cyklus autorských dokumentů České televize.

Neotřelý pohled autorky cyklu Lucie Králové ukazuje oceňované a kontroverzní stavby z let 1993 až 2011, ale také kontexty české architektury vůbec. V každém díle se objeví několik výjimečných realizací, pohled architekta, investora, uživatelů stavby a reakce okolí.

První část šestnáctidílného seriálu (ČT2 v sobotu 10. září ve 22:00) je věnována vile Hermíně (2009) od ateliéru HŠH architekti i jejich mladšímu návrhu, a to vile v Berouně (2004). Po deseti letech spolupráce se sice jejich autoři, architekti Petr Hájek, Tomáš Hradečný a Jan Šépka rozešli, to však nemění nic na jejich společných projektech.

Vertikální propojení některých krychlí umožňuje lépe pozorovat a vnímat geometrickou strukturu vily.

Život v konceptu

První díl pod názvem Život v konceptu klade divákovi řadu otázek. Jak se bydlí v domě s šikmými podlahami? Může se dům proměňovat v kino, hobití sídlo či nekonečnou síť? Může být dům pro psychiatra psychoanalýzou? Majitel vily Hermína je totiž psychiatr (více o domu zde.).

O projektu

Autorka projektu: Lucie Králová a odborní poradci Osamu Okamura, Rostislav Koryčánek, Adam Gebrian
Architekti: Martin Rajniš, Zdeněk Fránek, Emil Přikryl, Josef Pleskot, Ivan Kroupa, Alena Šrámková, Svatopluk Sládeček, Ladislav Lábus, Stanislav Fiala, ateliery Projektil, HŠH, A 69, D.R.N.H. nebo začínající Mjölk architekti
Dokumentaristé: J. Gogola ml., V. Janeček, V. Klusák, L. Králová, F. Remunda, R. Procházka, M. Řezníček, K. Žalud, L. Kokeš, V. Čakányová, B. Bláhovec, A. Olha, K.Zlatušková

Dvě odvážné a oceňované vily od ateliéru HŠH vyvolaly za dobu své existence řadu kontroverzních reakcí. Růžová vila Hermína vyrostla na vesnici a má dvě třetiny obytné plochy šikmé, vila v Berouně stojí uprostřed satelitu a je koncipována jako výsek z nekonečné struktury. Majitel má rád architekturu 30. let minulého století, měl však představu velmi moderní stavby.

"Architektura je fenomén, v jehož rámci se protínají souvislosti společenského i osobního charakteru a v tomto smyslu ji můžeme
vnímat jako zviditelnění 'architektury mentální'," vysvětluje dramaturg pořadu Jan Gogola ml.

"Architekturu vnímáme jako nedílnou součást našeho každodenního života, něco, co se nás bytostně dotýká. Nejde tedy o identifikaci s architektonickými hvězdami, ale o zkoumání, jaká je vůbec současná česká architektura, která témata ji zajímají, jak ji vnímají lidé a co může vypovídat o naší společnosti. Celý cyklus je koncipován jako série autorských dokumentů. V jednotlivých dílech se budou objevovat vedle výtvarně promyšleného pojetí také postupy situačního dokumentu. Často jsme naráželi na to, že řada věcí v českém 'architektonickém provozu'  je poněkud zarážejících a málokdo je ochoten o nich mluvit na kameru," říká Lucie Králová.

Výběr realizací pokrývá široké spektrum staveb, najdete zde banku, bazény, stodolu, vily, klub, knihovnu, kostel, rodinný dům, most, rozhlednu, tiskárnu, galerii i další. Diváci mají ojedinělou možnost nahlédnout do staveb, které by jinak těžko mohli navštívit a slyšet, jak k jejich vzniku přistupovali autoři a majitelé.

Okna a otvory jsou rozmístěny i s ohledem na venkovní fasádu objektu.

Trochu jiné vily

 Růžová vila Hermína je zasazena do svažitého terénu na kraji obce Černín. "Vnitřní prostorové uspořádání je založeno na střídání rovné a šikmé podlahové plochy, které dávají v součtu spirálový charakter vnitřku a definují i vnější vzhled stavby. Využití šikmé podlahy v přízemí objektu není samoúčelné, ale je na žádost investora připraveno pro promítání filmů, tedy jako malý kinosál," popisují stavbu autoři.

Okna a otvory rozmístili s ohledem na venkovní fasádu objektu: každá stěna má pouze jeden otvor. Jako zateplení a izolace použili architekti polyuretanový nástřik s růžovým nátěrem. "Je zamýšlen jako pocta naší oblíbené stavbě Průtokového kanálu ústavu vodního stavitelství v Berlíně od Ludwiga Lea," vysvětlují tvůrci.

V době kolaudace byly "na svahu" schody.

Šikmé podlahové plochy dávají vnitřku spirálový charakter.

Vila v Berouně je oproti Hermíně navržena jako prostorová struktura neboli mřížka složená z 24 krychlí. Každá pak představuje samostatnou jednotku. "Jednotlivé místnosti jsou definovány polohou a počtem obsazených polí v této pomyslné prostorové šachovnici.

Do této abstraktní struktury je organizován provoz rodinného domu. Čtvercová pole jsou podle potřeby vymezena pevnými nebo posuvnými stěnami," objasňují svůj koncept architekti.Stěny jsou vkládány do rastru 3 × 3 m. Stavba je řešena jako montovaný ocelový skelet s výplněmi z betonových panelů a skla.

Čtvercová pole jsou podle potřeby vymezena pevnými nebo posuvnými stěnami.