Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Použitelný projekt nemá být něco za moc peněz, říká architekt

  1:00aktualizováno  1:00
Moderní a osobité domy z ateliéru 3+1 architekti najdete převážně na severu Čech v těsném okolí Ústí nad Labem. Práci tamních architektů, filozofii návrhu i zahraniční zkušenosti v rozhovoru více přibližuje Pavel Pláničkou.

Rodinný dům Košťálov. Kámen, z něhož je sestaven obvodový plášť domu, pochází z nedaleké bourané stodoly, vytváří tak fyzicky konkrétní projev kontinuity místa. | foto: Archiv ateliéru 3+1 architekti

Kdy jste se poprvé setkal s profesí architekta? Jak jste se tehdy na architekturu díval?
Přesně si to nevybavuji, ale děsivý obraz architekta jako muže s kruhy pod očima, záplatami na loktech saka a vševědoucím pohledem mi vyvstává na mysli už z doby základní školní docházky. O architek­tuře jsem ovšem tehdy nevěděl vůbec nic a trvalo to zhruba do třetího ročníku studia na Fakultě architektury, než jsem byl tématem opravdu trochu zasažen.

Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Domov.

Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Domov.

Ještě v době studií, v letech 1997 a 1998, jste byl na praxi ve Švýcarsku. Jak vás ovlivnila?
Pobyt ve Švýcarsku byl pro mě z hle­dis­ka architektury iniciačním momentem. Pracoval jsem v kanceláři, kde se projektovaly krásné věci a lidi to tam bavilo. Ta­ky mi tam připadalo inspirativní, že se lidé soustředí víc na vztahy mezi sebou a na kvalitu prostředí, ve kterém žijí, než na hmotné statky.

Myslíte si, že lze tuto filozofii použít i u nás?
Obávám se, že k nám to přenositelné ne­ní. Ten protestantský kulturní kořen s důrazem na „Boha, poctivou práci a šetr­nost“ a z toho plynoucí skromnost ve výrazu, to je našemu přebujelému a ornamentálnímu katolicismu s důra­zem na vnějškovost dost cizí. Další věc je nepřetržená tradice a kvalita v kultur­ní i stavební linii, kterou tu opět bohužel nemáme. Proto se mi zdá architektura ve Švýcarsku na vyšší úrovni.

Než jste založil vlastní ateliér, pracoval jste v kanceláři Jana Jehlíka. Co jste se od něj naučil?
Jan Jehlík je výrazná, silná a trpělivá osobnost. Snesl tak i nás, v mnoha směrech tápající a školou málo prakticky vy­bavené. Neměl tehdy, myslím, žádnou pedagogickou metodu, učili jsme se od něho spíš mimoděk. Bylo to takové učení pozorováním a často vymezováním, což jsem si konkrétně začal uvědomovat až po letech.

Fotogalerie

Osvojil jsem si tam, jak vést vlastní kancelář, ale krom toho nám Hon­za denně ukazoval, jak k věcem při­stupovat nepředpojatě, s malým ohle­dem na to, „co tomu řeknou“ a „jak se to dělá“. Celkově je pro mě těch tuším sedm společných let po všech stránkách mocným zdrojem.

Co pro vás znamená vaše profese? V čem je důležitá?
K tématu architektury jsem se dostával dlouho, a že je to moje povolání, jsem si uvědomil v podstatě až tehdy, když jsme založili vlastní kancelář. Nechci úlo­hu architektury přeceňovat, ale myslím, že podstatnost vzájemného působení člověka a prostředí, v němž žije a které přetváří, je zřetelná.

Čemu se věnujete především? A máte nějaké krédo, podle kterého se řídíte?
Těžištěm naší práce zůstává bydlení. Te­dy jednotlivec nebo menší skupina (rodina) versus každodennost. To taky pova­žuji za základní princip stavění: zbudování přístřešku/úkrytu, ze kterého se pak může v příznivých časech vyloupnout domov. Moc mě nezajímá tok aktua­lit jako spíš, zjednodušeně řečeno, autenticita.

Pracujete v Ústí nad Labem. Proč zrovna zde?
V Ústí jsem vyrostl, a jelikož k Praze jsem během studia žádnou vazbu nezískal, ani mě nenapadla jiná alternativa než pracovat tady.

Vaše kancelář je složena jak z architektů, tak i ze stavebních inženýrů. V čem vidíte výhodu?
Skutečnost, že tvoříme mix (já jsem architekt z Fakulty architektury, Barbora absolvent architektury na Stavební fakultě, Bruno absolvoval obor Pozemní stavitelství), je pro nás zásadní. Každý máme svoji úlohu a dohromady chceme vyprodukovat použitelný projekt. Žádnou exhibici architekta, výmysl, co nejde postavit nebo stojí příliš peněz, ani bezduchou, jen konstrukčně správně vyřešenou skládačku. Plně funkční celek.

Přístavba rodinného domu Bořislav: k přístavbě vedla stavebníka těsná dispozice stávajícího domu. Západní fasáda s přilehlou zahradou byla ideální jak konfigurací terénu, tak logickou  návazností na dispozici původního domu.
Přístavba rodinného domu Bořislav: místy  těžkopádná konkrétnost původního domu je  vyvážena jednoduchým tvarem přístavby, rytmem plynoucím z použitého skladebného modulu  a abstraktním černým pláštěm.

Přístavba rodinného domu Bořislav: místy těžkopádná konkrétnost původního domu je vyvážena jednoduchým tvarem přístavby, rytmem plynoucím z použitého skladebného modulu a abstraktním černým pláštěm.

Jací klienti k vám přicházejí? A jak získáváte zakázky?
Naprostá většina práce přichází od sou­kromých investorů. V poslední době převážně na základě prezentace předcho­zích realizací nebo přímého doporučení stavebníkem, s nímž jsme už spolu­pra­covali. Soutěží se účastníme jen velmi málo, protože je to jak časově, tak fi­nan­čně vyčerpávající. A veřejných zakázek, kdy jediným kritériem je nejnižší nabí­ze­ná cena, se neúčastníme prakticky vůbec.

Zakázky přesto dostáváte.
V současnosti máme rozpracováno šest až osm domů v různých fázích projektu nebo stavby, což je myslím maximum, co do­kážeme ve třech zvládnout.

Co je podle vás klíčem k dobrému návrhu?
Nechtěl bych opakovat známá klišé, ale klíčem je podle mě poznat a pochopit stavebníka a celkovou výchozí situaci. Soustředit se na ten nultý bod, ze které­ho se to posléze celé odvine. Jakmile to­hle neproběhne přesně, je pravděpodobné, že výsledek nebude dobrý.

Jakým způsobem pracujete? Vytváříte fyzické modely?
Práce mi většinou trvá, neumím staveb­ní­ka ohromit množstvím rychlých nápadů a umně vyvedených skic. Na začátku je to časově blíže nedefinovatelná vnitřní tvorba a pak jeden precizní návrh, který se však samozřejmě může přes veškerou sna­hu minout.

Modeluji už převážně jen v po­čítači. Byl jsem k tomu dlouho skeptický, ale postupem času jsem si odzkoušel, že když vím, jak to použít a co to pak v realitě znamená, můžu té technologii a jisté virtualitě bez problému důvěřovat.

Rodinný dům Teplice: drobná stavebníkova parcela tak trochu zbyla v pravoúhlém rastru místní zástavby.

Rodinný dům Teplice: drobná stavebníkova parcela tak trochu zbyla v pravoúhlém rastru místní zástavby.

Kde vy sám bydlíte a jak by podle vás mělo vypadat kvalitní bydlení?
Jak vypadá „kvalitní bydlení“, to si ne­troufám zobecňovat. Obávám se, že může mít mnoho zcela protikladných podob. Někdo rád jurtu a někdo designový byt ve dvacátém patře.

Já bydlím v Libocho­vanech, což je obec se zhruba šesti sty obyvatel, v malém domku po praro­di­čích s tak akorát velkou zahradou. A přesto, že je dům úplně obyčejný, bez sofistikovaných technologií a špičkového desig­nu a na „energetickém štítku“ by dnes dostal určitě hodnocení „zcela nevy­ho­vující“, je to pro mě kvalitní bydlení, kte­ré mám rád a za nic bych je neměnil.

Kromě novostaveb zpracováváte i rekonstrukce. Co preferujete?
Myslím, že všechno je rekonstrukce. I no­vý dům na prázdném pozemku je vlastně zrekonstruováním výchozí situace se vše­mi vstupními podmínkami a limity. Rozlišovat to tedy podle mě nemá smysl. Určitě je ale dobré pracovat spíš s tím, co už bylo vytvořeno a je k dispozici uvnitř sídel, než rozsévat další a další stav­by dál do krajiny. A jsme rádi, že se tím­to směrem, tedy jistou recyklací, vydává stále víc stavebníků, i když je to namá­havá a finančně náročná metoda.

Co je tedy v architektuře a zejména u bytových staveb důležité?
Myslím, že je potřeba pořád zdůrazňo­vat: je pro nás zásadní, v jakém prostředí žijeme. Když strávíme většinu dne v pro­stře­dí univerzálně odlidštěné klimatizo­va­né kanceláře a poté se odjedeme vyspat do bezduchého domku, produktu za městem, dlouhodobě z toho pro společ­nost nic zdravého nekouká.

Rodinný dům Brná je umístěný do horní části pozemku a výškově usazený tak, aby obě podlaží dobře navazovala na svažitý terén. Nový objekt  navržený jako volná reinterpretace původní chaty je usazen do meandru vrstevnic na zděný sokl.

Rodinný dům Brná je umístěný do horní části pozemku a výškově usazený tak, aby obě podlaží dobře navazovala na svažitý terén. Nový objekt navržený jako volná reinterpretace původní chaty je usazen do meandru vrstevnic na zděný sokl.

3+1 architekti

Ústecký ateliér 3+1 architekti je směsicí architektů a stavebních inženýrů, kteří zpracovávají převážně projekty rodinných domů. Realizace najdete nejen v Ústí nad Labem, ale i v blízkých Teplicích či v okolí Litoměřic. Práce ateliéru by se dala charakterizovat krátce a stručně: „Důležitý je pro nás smysl záměru. Zajímá nás kontext a hledání správného poměru mezi konkrétním a abstraktním.“

Další zajímavé rozhovory a návštěvy najdete v časopise Domov.

Autor:




Nejčtenější

Klecany, Československé armády. Nemovitost je kulturní památkou.
Historická sídla na prodej. Jaké zajímavé památky jsou v Česku k mání

V České republice se prodává velké množství historických sídel v různé kvalitě. Některé jsou před rekonstrukcí, do jiných se můžete ihned nastěhovat. Většina...  celý článek

Lucerna umně spojuje svou už trochu zašlou důstojnost s aktuálním uměním.
Pražské pasáže jsou fenoménem. Jak v nich život vypadá dnes?

Pražské pasáže vznikaly jako nákupní prostory, které návštěvníkům poskytovaly útočiště před nepříznivým počasím a okouzlovaly je nejen pestrou nabídkou...  celý článek

Hrázděný dům stojí v  městečku Saint-Maur-des-Fossés.
Bydlí v krásné hrázděné vile. Rekonstrukce probíhala zběsilým tempem

V samém srdci Francie, městečku Saint-Maur-des-Fossés, ležícím na jihovýchodním předměstích Paříže, se proměnil hrázděný dům v nový domov pro multikulturní...  celý článek

Manželé odešli na polosamotu v CHKO Žďárské vrchy z brněnského bytu.
Březiny jim učarovaly. V krásné krajině našli vytoužené soukromí

V obci Březiny v okrese Svitavy stojí pasivní dům s technickou budovou a obytnou plochou 310 metrů čtverečních. Postavili si jej manželé, kteří toužili po...  celý článek

Architekt nechal opticky oddělit kuchyň a obývací pokoj blokem vysokých...
Rekonstrukce panelákového bytu se povedla i bez náročného bourání

Sympatický manželský pár se rozhodl pro kompletní rekonstrukci panelového bytu 3+1. Dispozice, která patří k těm nejčastějším, bohužel neumožnila nějaké...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.