Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Architekt Gebrian kritizoval Liberec. Nelíbí se mu náměstí ani nádraží

  13:30aktualizováno  13:30
Prodej letiště, půjčka od Equa Bank či hrozba vrácení dotace za předraženou rekonstrukci lázní. Jedny z hlavních problémů, které teď zaměstnávají vládce nad Libercem. Podle architekta Adama Gebriana by se však politické vedení mělo především zajímat o podobu městského centra, které není v dobré kondici.

Adam Gebrian vpravo a knihkupec Martin Fryč. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Gebrian to uvedl v úterý večer na besedě ve Fryčově knihkupectví. Patří mezi kritiky současné "zabetonované" a nepřehledné podoby středu Liberce. "Liberec považuji za město, které za nějakých 15 let dokázalo naprosto změnit svůj obraz. Je to fascinující," řekl Gebrian, který v Liberci vystudoval fakultu architektury a několik let tu i vyučoval.

Narážel tak zejména na nepovedený terminál na Fügnerově ulici nebo zbourané Hubáčkovo Tesco nahrazené obchodním centrem Forum. A také na kritizovanou přestavbu Soukenného náměstí.

"Nabízí se tady jedno srovnání z doby přibližně před 100 lety, kdy Liberec také za několik desítek let zcela změnil svoji tvář. Například domy na Masarykově třídě. Je tu ale veliký rozdíl v kvalitě. Za pomoci tehdejších stavebních prostředků vznikly velmi kvalitní věci. To se dneska moc neděje," dodal architekt.

"Pokud by bylo centrum Liberce v dobrém stavu, to pozitivní by se pak šířilo i do jiných věcí," doplnil Gebrian jistou narážku na politické poměry ve městě.

Papírové náměstí jako strašidelná periferie

Gebrian se pustil do několika libereckých problémů. Například strašidelná periferie jen kousek od centra města. Řeč je o okolí Papírového náměstí. Místo, kde se narodil král komiků Vlasta Burian, je dnes jedním z nejubožejších v Liberci. Jeho stav vadí i Adamu Gebrianovi.

"Papírové náměstí mi připomíná něco jako zadní trakty bloků v honosných ulicích New Yorku. Takový malý Bronx, místo, kam jezdí jen policie, kde vás může někdo přepadnout," řekl Gebrian.

Podle něj je zpustošená čtvrť příkladem jakéhosi střihu.  "Liberec je takové město střihů. Na jedné straně máte něco, co vypadá oficiálně a o pár bloků dál se zase setkáte s něčím takovým, jako je právě zmiňované Papírové náměstí," upozornil architekt.

Proměnou cenného území ve skutečnou městskou čtvrť se před časem zabýval i student liberecké architektury Jiří Žid. Dnes již torzo typické liberecké čtvrti z 19. století chtěl oživit ulicemi, dvory, náměstíčky a bytovými domy s kavárnami nebo službami v přízemí, které citlivě ladí s oblastí.

Jeho studie mu sice vynesla první místo v soutěži pořádané Českou komorou architektů, realizace je vzhledem k finanční situaci města zatím nereálná.

Stále stejné autobusové nádraží

Autobusové nádraží v Liberci by se mělo zakonzervovat v současném stavu, je to unikát. Takto s notným přísunem ironie komentoval Gebrian již léta neměnný stav nádraží. Stavební buňky stále nahrazují odbavovací halu.

Fotogalerie

"Tady se naprosto nic nezměnilo," uvedl Gebrian. Jako příklad toho, že i za málo peněz lze zahrát mnoho muziky, uvedl projekt jednoho ze svých bývalých studentů Libora Mládka. Nástupiště by citelně zmenšil a informace, prodejnu jízdenek, wc či občerstvení by umístil do netradičně řešených zastávek. Nádraží by tak zůstalo bez haly. Z nástupiště by vznikla vícepatrová zastřešená čekárna, která by suplovala i funkci nádražní haly.

Důstojná hala tu měla vyrůst již před několika lety podle návrhu pražského architekta Ivana Lejčara z ateliéru Alej. Stavba by však přišla přibližně na 70 milionů korun. Jako levnější řešení se jeví právě Mládkův návrh. "Rozhodl jsem se autobusové nádraží zredukovat z 20 nástupišť na sedm. Plochu nepotřebnou pro provoz nádraží navrhuji využít jako parkoviště, což by přineslo společnosti i zisk," odůvodnil tehdy Mládek.

Budoucí klenot Liberce? Benátky

Největší potenciál Liberce. Tak označil Gebrian takzvané Liberecké Benátky. Tak se kdysi říkalo nábřeží Nisy mezi mosty v ulicích Orlí a 1. máje a části Harcovského potoka za kavárnou Nisa. Současný stav? Zpustošené a zanedbané místo.

Gebrian si Benátky zvolil jako téma jedné ze svých prací, když studoval na liberecké univerzitě. Do prostoru navrhl domy postavené na vysokých pilířích. „Projektů, co by se dalo udělat kolem Nisy, jsem viděl na padesát. Všechny ale tak trochu počítaly s tím, že Libercem protéká něco jako Nil nebo Dunaj,“ komentoval Gebrian.

U Fryče zmínil dva projekty svých studentů. Jeden například řešil vstup do mrakodrapu, kde sídlí krajský úřad. „Vyjdete-li z úřadu, narazíte do zábradlí a přivítá vás nevzhledné parovodní potrubí,“ řekl architekt.

Jeden projekt počítal s tím, že by se zábradlí odstranilo a část Nisy by se zakryla jakýmsi chodníkem, do kterého by byly otvory, v nichž by byla vidět řeka.
Benátkami se zabýval v minulosti také student Technické univerzity Andreas Dzikos.  Podle jeho návrhu by tak u Nisy vyrostly byty. V přízemí by lidé našli obchody, galerii, ale také půjčovnu loděk.

Autor:




Nejčtenější

Stavba postupně změní svůj vzhled podle času a počasí. Stěny budou zarůstat...
Postavili si dřevostavbu, inspirací jim byla chalupa, kterou milují

Mladá rodina se rozhodla strhnout v pražských Modřanech starý dům po babičce a postavit na jeho místě nový. Pro milovníky přírody a navíc výtvarníky byla...  celý článek

Winternitzova vila byla postavena v roce 1932.
Unikátní šance. Navštivte zdarma nepřístupné architektonické skvosty

Do Prahy přichází již potřetí festival architektury Otevřené domy (Open House). Čtyřicet pražských staveb se zdarma zpřístupní veřejnosti o víkendu 13. a 14....  celý článek

Autorem kruhové komerční budovy o průměru 492 metrů je studio britského...
Apple dokončuje sídlo pro 13 tisíc zaměstnanců. Má tvar obřího kruhu

Nové kanceláře americké technologické společnosti Apple vyrostly v městě Cupertino v okrese Santa Clara v Kalifornii. Autorem kruhové komerční budovy o...  celý článek

Řadové domy připomínají vysoká písmena.
Když řadové domky vypadají jako velká písmena. V USA je možné vše

Ikonické symboly doby odjakživa inspirovaly architekty k výstavbě neobvyklých tvarů, od pyramid až po létající talíře. Své příznivce si našla už i slavná...  celý článek

Stěny hudebního salonku jsou obloženy mramorem typu „fantastico“ se zvláštním...
Architekt Loos a jeho plzeňské unikáty. Jeden z nich se otevírá

Plzeň se může pochlubit řadou realizací proslulého architekta Adolfa Loose. Patří k nim i byt Huga Semlera v Klatovské ulici č. 19, který bude 22. dubna...  celý článek

Další z rubriky

Bílá výmalba stěn i stropu prostor opticky zvětšuje a odlehčuje.
Půdní byt má nádech retra a zajímavé detaily, třeba stůl na lankách

Půdy v činžovních domech patří k nejžádanějším variantám bydlení, zejména v atraktivních lokalitách. K těm rozhodně patří i pražské Dejvice. Do rekonstrukce...  celý článek

Winternitzova vila byla postavena v roce 1932.
Unikátní šance. Navštivte zdarma nepřístupné architektonické skvosty

Do Prahy přichází již potřetí festival architektury Otevřené domy (Open House). Čtyřicet pražských staveb se zdarma zpřístupní veřejnosti o víkendu 13. a 14....  celý článek

Lenka Vacková se nechala tetovat vlastní krví.
Proti konzumu bojovali i vlastní krví. Výstava studentů VŠUP v Miláně

Studenti VŠUP se v Miláně představili opravdu skvěle. Jejich výstava Ephemeral_Eternal byla zařazena mezi TOP 40 mezi všemi expozicemi dubnové akce Milano...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.