Jaký by měl mít "kabát", tedy především fasádu a střešní krytinu, aby patřil na hory?
Pravidla pro to žádná neexistují. Architekt navrhne materiály, které možná budou pro většinu laiků těžce stravitelné, avšak z hlediska budoucího zhodnocení lokality i z pohledu kvality vlastního bydlení se ukážou jako prozíravé. Například: technické a stavebně fyzikální parametry dnešních stavebních materiálů umožňují navrhnout velké prosklené plochy, rovnou střechu a podobně. Sklo, kov, kámen, beton i dřevo v nejrůznějších podobách -to vše může být i v horských oblastech. Je to někdy opravdu boj, prosadit věc, která ukazuje spíše dopředu, než se uchyluje k tradici.
A co střecha?
Když se člověk podívá za plot vlastní zahrádky, najde v Evropě řadu příkladů, kdy stavět na horách nemusí automaticky znamenat sedlovou střechu a otrocky kopírovaný kontext krajiny. Jako příklad bych uvedl městečko Monte Caraso na jižní straně švýcarských Alp a architekturu Luigi Snozziho. Kdo by si myslel, že tam najde typická kamenná stavení, dřevo a střechu z plochých kamenných šletů, bude velmi překvapen. Architektura, kterou Luigi Snozzi významným způsobem dotvořil vzhled veřejných prostor, je ryze soudobá, s plochou střechou a z pohledového betonu.
Plochá střecha na horách? Laika napadne, jak se z ní několikrát během zimy odstraní sníh...
Ty doby, kdy se z ploché střechy musel shazovat sníh, jsou nenávratně pryč. Materiály, které se používají jako střešní krytina plochých střech, jsou dnes na bázi PVC-fólií s mnohonásobně větší životností i odolností. Sníh se odstraňuje průběžně například i díky senzorově řízenému vyhřívání proti zamrznutí.
Jaká by měla být hustota takové zástavby, aby nerušila krajinu?
Opět vzpomenu Švýcarsko, které má z hlediska zvyšující se hustoty a intenzity zastavění zpracovány strategie a koncepty dalšího rozvoje. Ty vycházejí z úvahy, že není možno donekonečna zastavovat nová a nová místa na periferii obytných aglomerací či ve volné krajině. V této souvislosti se často setkáváme s pojmem Švýcarsko - urbanizované vesnice. Stačí tedy totéž aplikovat na zdejší poměry. Bylo by žádoucí při posuzování tohoto aspektu vycházet z obdobných širších úvah, jen aplikovaných na zdejší specifika.
O architektovi |
* V roce 1998 založil ateliér ve Valašském Meziříčí. |
"Dům na půl cesty" ve Valašském Meziříčí architekta Zdeňka Trefila byl jako nejlepší novostavba v České republice oceněn v soutěži Grand Prix 2005 a Nový domov 2005 |