Architekt: Do kopců se hodí i moderna

Na horách a v podhůřích se stále častěji objevují i domy ryze moderní, a to nejen rodinné, ale i ty bytové. Mnozí si třeba pomyslí, že tam nemají co dělat. Jaký je názor architekta? "Nevidím jediný důvod, proč bychom pro horské oblasti měli na základě typologických měřítek předem vylučovat některou z forem bydlení," říká architekt Zdeněk Trefil z Valašského Meziříčí, který absolvoval odbornou praxi a postgraduální studium ve Švýcarsku, tedy v zemi skutečně horské.

Jaký by měl mít "kabát", tedy především fasádu a střešní krytinu, aby patřil na hory?
Pravidla pro to žádná neexistují. Architekt navrhne materiály, které možná budou pro většinu laiků těžce stravitelné, avšak z hlediska budoucího zhodnocení lokality i z pohledu kvality vlastního bydlení se ukážou jako prozíravé. Například: technické a stavebně fyzikální parametry dnešních stavebních materiálů umožňují navrhnout velké prosklené plochy, rovnou střechu a podobně. Sklo, kov, kámen, beton i dřevo v nejrůznějších podobách -to vše může být i v horských oblastech. Je to někdy opravdu boj, prosadit věc, která ukazuje spíše dopředu, než se uchyluje k tradici.

A co střecha?
Když se člověk podívá za plot vlastní zahrádky, najde v Evropě řadu příkladů, kdy stavět na horách nemusí automaticky znamenat sedlovou střechu a otrocky kopírovaný kontext krajiny. Jako příklad bych uvedl městečko Monte Caraso na jižní straně švýcarských Alp a architekturu Luigi Snozziho. Kdo by si myslel, že tam najde typická kamenná stavení, dřevo a střechu z plochých kamenných šletů, bude velmi překvapen. Architektura, kterou Luigi Snozzi významným způsobem dotvořil vzhled veřejných prostor, je ryze soudobá, s plochou střechou a z pohledového betonu.

Plochá střecha na horách? Laika napadne, jak se z ní několikrát během zimy odstraní sníh...
Ty doby, kdy se z ploché střechy musel shazovat sníh, jsou nenávratně pryč. Materiály, které se používají jako střešní krytina plochých střech, jsou dnes na bázi PVC-fólií s mnohonásobně větší životností i odolností. Sníh se odstraňuje průběžně například i díky senzorově řízenému vyhřívání proti zamrznutí.

Jaká by měla být hustota takové zástavby, aby nerušila krajinu?
Opět vzpomenu Švýcarsko, které má z hlediska zvyšující se hustoty a intenzity zastavění zpracovány strategie a koncepty dalšího rozvoje. Ty vycházejí z úvahy, že není možno donekonečna zastavovat nová a nová místa na periferii obytných aglomerací či ve volné krajině. V této souvislosti se často setkáváme s pojmem Švýcarsko - urbanizované vesnice. Stačí tedy totéž aplikovat na zdejší poměry. Bylo by žádoucí při posuzování tohoto aspektu vycházet z obdobných širších úvah, jen aplikovaných na zdejší specifika.

O architektovi
Zdeněk Trefil (*1967)

* V roce 1998 založil ateliér ve Valašském Meziříčí.
* Je autorem novostavby pavlačového bytového domu o 20 bytech v obci Jablůnka (2001-2002).
* Jeho posledním dílem je novostavba bytového domu v podhůří Beskyd Dům na půl cesty II (2004). V rámci soutěže realizovaných staveb Grand Prix Obce architektů 2005 byl porotou vyhodnocen jako nejlepší novostavba v České republice za rok 2005. A protože jde o dům ryze moderní, v kontextu, který není jednoznačně ani venkovský, ani městský, může být snad považován za příklad současné bytové architektury. Potvrdila to nakonec také odborná porota další soutěže, Nový domov 2005, zaměřené ryze na stavby pro bydlení.

"Dům na půl cesty" ve Valašském Meziříčí architekta Zdeňka Trefila byl jako nejlepší novostavba v České republice oceněn v soutěži Grand Prix 2005 a Nový domov 2005