Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Muž, který nejvíc ze všech změnil Pardubice, se narodil před 100 lety

  18:10aktualizováno  18:10
V úterý to bylo sto let od narození architekta a urbanisty Miloše Návesníka, který se výrazně podílel na tvorbě Pardubic. Byl hlavním projektantem sídliště Višňovka, podílel se na budování sídlišť Dubina, Polabiny či Dukla.

Sídliště Karlovina podle návrhu týmu Miloše Návesníka začalo růst v centru Pardubic na konci 70. let. Nahradilo ne úplně citlivě historickou zástavbu. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Jeho rukopis najdete v Pardubicích doslova na každém kroku. Přesto když se řekne jméno Miloš Návesník, mají jasno jen odborníci.

Fotogalerie

"Byl to výjimečně pracovitý a slušný člověk. Znal jsem se s ním osobně, protože spolupracoval i s mým otcem. Podílel se na projektování prakticky všech pardubických sídlišť a myslím, že odvedl dobrou práci. I když samozřejmě jsou poplatné své době, dnes je vidět, že třeba Polabiny jsou velmi příjemné místo pro život," říká uznávaný pardubický architekt Miloslav Řepa.

Ten také přidává jednu historku, která se týká jeho otce Karla (navrhl oceňovanou budovu pardubického nádraží) a právě Miloše Návesníka.

"Vím, že spolu měli snad jen jeden zásadní spor. Můj otec chtěl už před lety zahloubit silnici před Zelenou bránou, aby se propojilo historické centrum města a třída Míru. Miloš Návesník tomu ale nakloněn nebyl," zmínil Řepa projekt, o kterém se mluví i v poslední době.

Pravdou je, že Miloš Návesník není v širší veřejnosti tak obecně známý jako právě Karel Řepa. Mohou za to dva hlavní důvody. Tím prvním bezesporu je to, že Návesník až na výjimky nekreslil konkrétní domy.

Miloš Návesník

Architekt a urbanista, který dal tvář Pardubicím, se narodil 13. listopadu 1912 v Lázních Bělohrad. Po maturitě na reálce v Hradci Králové vystudoval Vysokou školu architektury a pozemního stavitelství v Praze, kterou ukončil v roce 1937. Během II. světové války byl totálně nasazen v Berlíně v projektové kanceláři firmy Siemens. Po návratu začal působit v Pardubicích, od roku 1950 do 1981 pracoval ve Stavoprojektu. Podílel se na stavbě některých partií sídliště Dukla včetně návrhu některých domů. V roce 1956 byl hlavním projektantem sídliště Višňovka. Navrhl řadu veřejných budov, například zimní stadion v Pardubicích. Jeho hlavní činností bylo územní plánování. Za jeho éry vznikla nebo začala růst sídliště Dubina, Polabiny či Karlovina. Za svou práci dostal řadu vyznamenání. Zemřel v Pardubicích dne 17. srpna 1991 v nedožitých 79 letech.

"Byl to duší spíše urbanista. Jeho domů je tak po Pardubicích málo. Jmenoval bych třeba zdařilou vilu, která je za kurty nedaleko arény, dnes je v ní nová italská restaurace," uvedl Řepa.

Miloš Návesník projektoval také zastřešení zimního stadionu

Ovšem Návesník spolupracoval i na výstavbě zimního stadionu, předchůdce arény. V roce 1956 se výrazně podílel na zastřešení hokejového chrámu, který je považován za jeden z nejpovedenějších v zemi.

"Navrhl řadu administrativních budov, školy či hotely. Některé objekty vedl až k realizaci. To platí třeba pro zimní stadion v Pardubicích, který se přestavoval v roce 1956. Tehdy pracoval s Josefem Forejtkem, Alfredem Geřábkem a Karlem Kuchařem. Některé budovy a části urbanistických plánů na základě jeho studií detailně propracovali a k realizaci dovedli jeho spolupracovníci," vzpomínají potomci architekta Eva a Miloš Návesníkovi.

Druhým důvodem, proč jméno Návesník zná v Pardubicích jen zlomek lidí, je to, že zemřel jen krátce po revoluci. Mohlo mu tak ublížit, že v tu dobu se téměř na vše, co vzniklo za minulého režimu, nahlíželo s despektem.

"Otec je ale velmi uznáván v kruhu odborníků. Ostatně máme stále doma slušnou řádku jeho vyznamenání. Jmenovala bych například Vyznamenání za vynikající práci od prezidenta republiky z roku 1969 nebo Ocenění za celoživotní architektonickou tvorbu a práci ve Svazu architektů ČSR z roku 1982," dodala Eva Návesníková. Její otec tvořil územní plán Pardubic do roku 1981.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.