Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Archeopark Pavlov je Stavbou roku, beton si rozumí s kostmi mamutů

  1:00aktualizováno  1:00
Ve 24. ročníku soutěže Stavba roku získal tento titul projekt Archeopark Pavlov. Ocenění mu udělila odborná porota Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství. Autory unikátního archeologického muzea jsou architekti Radko Květ a Pavel Pijáček.

Atrcheopark Pavlov představuje unikátní muzeum na území, kde žili lidé už před více 30 000 lety. | foto: Archeopark Pavlov

„Úspěch v prestižní soutěži jako je Stavba roku je pro nás obrovským zadostiučiněním. Aby mohlo muzeum v této podobě vzniknout, muselo mnoho lidí udělat obrovský kus práce. A těší mě, že výsledek této spolupráce oceňují nejen tuzemští a zahraniční odborníci, ale zejména ti, pro koho je projekt určen, návštěvníci. Jejich zájem předčil naše očekávání, jen za letošní zkrácenou sezónu jich do expozice zavítalo přes 30 tisíc,“ říká Petr Kubín, ředitel Regionálního muzea v Mikulově.

Tip pro vás

V sobotu 15. 10. je Mezinárodní den archeologie, v Archeoparku v Pavlově se můžete zúčastnit komentovaných prohlídek, od 14. h zde bude přednáška Lovci mamutů pod Pálavou.

Netradiční muzeum postavené čtyři metry pod zemí v místě, které vydalo jedny z nejcennějších paleolitických nálezů na světě, včetně pověstné Věstonické Venuše, bylo otevřeno letos na konci května. Archeopark Pavlov vznikl ve spolupráci Archeologického ústavu AV ČR Brno, Regionálního muzea v Mikulově a architektů Radka Květa a Pavla Pijáčka.

„Výsledkem je expozice, která návštěvníka vtáhne do života prvních moderních Evropanů působivými architektonickými i multimediálními prvky. Velmi si vážím toho, jak se dokázali mezi sebou domluvit všichni zainteresovaní experti. Potvrdilo se tak, že na tomto projektu pracovaly světové špičky, archeologové, architekti i stavbaři respektující vzácnou lokalitu,“ doplnil ředitel Kubín.

Fotogalerie

Porota udělila cenu za vytvoření ojedinělého prostoru muzea se zřetelem k využití a zpracování železobetonu, jak znělo její zdůvodnění.

Expozice pět metrů pod zemí

Budova je součástí území národní kulturní památky, výstavba objektu (kromě expozice in situ) byla proto povolena pouze na ploše, která už byla archeologicky prozkoumaná. Autoři vycházeli z předpokladu, že se archeologické nálezy vyskytují až pět metrů pod terénem. To vše určilo architektonickou podobu staveb.

Do exteriéru vystupují prosvětlovací věže, nálevkovitě tvarovaný vstup a výhledy na hrad Děvičky a Mušovské jezero. „Pokud jde o materiály, rozhodli jsme se pro monolitický reliéfní beton, dubové dřevo a sklo. Vstupní prostor vymezují gabionové zdi,“ říká architekt Radko Květ.

Stěhování stavby kvůli skládce mamutů

Výzvou nejen pro architekty bylo také odhalení mamutí „skládky“ kostí, na kterou narazili stavbaři při zahájení stavby v roce 2014. Kvůli tomuto nálezu museli Radko Květ a Pavel Pijáček návrh přepracovat a staveniště přeorientovat. Výsledkem je zakomponování třicet tisíc let staré „skládky“ do prostor expozice. Návštěvníci tak budou mít možnost sledovat archeology při práci a odhalovat s nimi další poklady.

Projekt za téměř sto milionů korun byl financován z rozpočtu Regionálního operačního programu Jihovýchod a Jihomoravského kraje.

Archeopark je přímo na místě jednoho z největších paleolitických nalezišť na světě.

Archeopark je přímo na místě jednoho z největších paleolitických nalezišť na světě.

Stavby roku: Blanka, železnice, stezka v oblacích

Stavbami roku 2016 se staly také pražský tunel Blanka, archeologický park v Pavlově, modernizace železniční trati Tábor - Sudoměřice, stezka v oblacích v Dolní Moravě, rekonstrukce a dostavba městského stadionu v Ostravě-Vítkovicích a rekonstrukce areálu v Kuksu.

V hlasování veřejnosti zvítězil stadion ve Vítkovicích, v kategorii Zahraniční stavba roku patří prvenství modernizaci rychlostní silnice ve Varšavě.

Do letošního ročníku přišlo 65 přihlášek, o sedm méně než v rekordním loňském roce. Do druhého kola postoupilo 29 děl. Všechny postupující stavby navštívila odborná porota, z nich pak nominovala 15 staveb v Česku a tři v zahraničí.

Městský okruh - Tunelový komplex Blanka, Praha - autoři Metroprojekt Praha, Satra a Pudis

Městský okruh - Tunelový komplex Blanka, Praha - autoři Metroprojekt Praha, Satra a Pudis

Stezka v oblacích, Dolní Morava, autor: Zdeněk Fránek, Architect&Associates

Stezka v oblacích, Dolní Morava, autor: Zdeněk Fránek, Architect&Associates

Rekonstrukce a dostavba městského stadionu ve Vítkovicích, autoři: David Kotek, Zuzana Sýkorová a Josef Zlámal

Rekonstrukce a dostavba městského stadionu ve Vítkovicích, autoři: David Kotek, Zuzana Sýkorová a Josef Zlámal

Ocenění mohly získat nové i rekonstruované budovy, urbanistické realizace veřejného prostoru, úpravy krajiny, pozemní bytové i nebytové budovy, dopravní a inženýrské stavby i specifická stavební díla. Podmínkou pro přihlášku do soutěže bylo dokončení a uvedení do provozu nebo zkolaudování od června 2015 do konce letošního května.

„Na první pohled je obtížné poměřovat velkou kancelářskou budovu s drobnou kapličkou. Ale porovnáním kvality to možné je. Porota věnovala pozornost estetickému a prostorovému ztvárnění, umístění do konkrétního prostředí a architektonickému vyznění,“ vysvětluje manažerka soutěže Petra Miškejová. Stavby byly hodnoceny také podle konstrukčního řešení, inovativnosti a provedení.

V příštím roce porota vyhlásí vítěze 25. ročníku a také stavbu čtvrtstoletí. „Při přípravách čerpáme z celého archivu soutěže, ale přihlásit se budou moci i jiné stavby,“ upozorňuje Petra Miškejová.

Křišťálová Lupa 2016
Autoři: ,




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.