Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Záhadný Apolinář je novogotický skvost. Porodnice slouží již 141 let

  1:00aktualizováno  1:00
Novogotická Zemská porodnice u sv. Apolináře z červených režných cihel každého okamžitě přenese do staré Anglie. Budovu navrhl přední český architekt Josef Hlávka, stavěla se v letech 1867 - 70. Ve své době byla největší a nejmodernější porodnicí v Evropě.

„Součástí nemocnice byl i nalezinec, kde chudí lidé odkládali děti, a tajné oddělení, do kterého vedl zvláštní vchod, kde mohly dítě zanechat bohaté dámy, nebo zde i porodit, vše samozřejmě velmi diskrétně. Jednalo se tedy vlastně o jakéhosi předchůdce dnešních babyboxů. V prvním patře dotváří mystickou atmosféru ještě kaple svatého Kříže,“ píše Petr Ryska na portálu Praha Neznámá.

Budova moderní porodnice vznikla na popud hraběte Františka Thun-Hohensteina z důvodu velmi špatných hygienických podmínek ve stávajících zařízeních v Praze. V roce 1863 pověřil Zemský výbor Království českého stavitele Josefa Hlávku, aby vypracoval projekt, podle kterého bude nová Zemská porodnice postavena.

Fotogalerie

Architekt nastudoval lékařskou literaturu o porodnictví a inspiraci také hledal ve významných a pokrokových zahraničních nemocnicích, zejména ve Vídni, Paříži a Bruselu. Nakonec se rozhodl pro čtvercový půdorys s vnitřním obdélníkovým nádvořím uprostřed, čtyřkřídlým jádrem a jedenácti trakty, které vedou do různých částí nemocnice a jsou navzájem propojeny chodbami.

Díky pokrokovému pavilonovému systému bylo možné v případě nutnosti jednotlivá oddělení zcela uzavřít a izolovat. Součástí stavby byla i dvě luxusní oddělení pro movité.

Kolem vnitřního nádvoří byly umístěny porodní trakty a posluchárny, na které navazovala lůžková oddělení. Mimo jiné se v areálu nemocnice nacházela také prádelna, kuchyň a strojovna. Kapacita nemocničních lůžek byla tři sta sedmdesát šest. Nacházely se zde celkem tři kliniky.

Fasáda porodnice je z režných cihel a sokl a kružby kolem oken jsou kamenné. Stavba, která byla uvedena do provozu v roce 1875, působí velmi zvláštně a záhadně, jde však o ojedinělé a dokonale konstruované dílo. Odborníci budovu považují za jeden z nejzdařilejších novogotických objektů v Česku, která ovšem dodnes plně dostačuje parametrům současného porodnictví. Obdivují ji lékaři i architekti.

Měšťanský dům u Charvátů, teď tu najdeme lucemburskou ambasádu.

Měšťanský dům u Charvátů, teď tu najdeme lucemburskou ambasádu.

Okolí Apolináře nabízí i další zajímavosti. Přibližně v místech křížení Apolinářské a Viničné ulice se nacházela proslulá hospoda Jedová chýše. „Šlo o podnik s nejdelší historií na území Prahy. Byla navštěvována pražskou galerkou a měla velmi špatnou pověst. Chodili sem takříkajíc lidé bez krejcaru v kapse. Polévka se nalévala do důlků vyhloubených přímo ve stole a lžíce byla přivázána na řetězu ke stolu. Když host dojedl, utřel hospodský důlek i lžíci a další host mohl navázat na libou činnost předcházejícího,“ popisuje Ryska legendu, která se o slavném podniku časem vytvořila.

Jedová chýše byla zbourána v roce 1933 a místo ní stojí funkcionalistický činžák, v němž bydlí podnikatel, hudebník a skladatel Ladislav Štaidl.

Budova pod kostelem sv. Apolináře je jedna z nejslavnějších v republice. Jde o původní místo protialkoholní záchytky. Byla to první záchytka na světě a stala se českým vývozním artiklem, protože se osvědčila, byla po pražském vzoru zřizována i jinde ve světě.

Prvním hostem zde byl ruský námořní inženýr. Záchytka se sice v roce 1993 odstěhovala a je nyní na Bulovce, budova však ve své slavné tradici pokračuje, dokonce ji rozšířila - dnes je zde detoxikační jednotka a sexuologický ústav.

Zájemci se k Apolináři a okolí mohou vydat při komentované vycházce s portálem Praha Neznámá v úterý 15. 11. od 17:30 hodin .

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.