Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Antarktida láká. Postavit zde okázalou budovu je jako vztyčit vlajku

  1:00aktualizováno  1:00
Desítky let sloužily v Antarktidě jako jediné lidské příbytky prosté dřevěné chaty. V posledních letech se ale státy předhánějí, kdo na nejchladnějším, nejsušším a největrnějším místě planety vystaví okázalejší vědeckou stanici.

Britská stanice Halley stojí na hydraulických nohách umístěných na obřích, osmimetrových lyžích. | foto: Profimedia.cz

Nová brazilská stanice Comandante Ferraz se začala stavět, když ta původní v roce 2012 vyhořela. Tmavá, elegantní budova s futuristickým designem by měla sloužit až 65 lidem a dokončena má být v roce 2018.

Brazílie do nové stanice, kterou pro ni staví čínská firma, investuje 100 tisíc dolarů. Navzdory tomu, že tento dlouhý, nízký komplex situovaný na malém ostrově asi 1 000 kilometrů od nejjižnějšího bodu Jižní Ameriky nespatří prakticky žádný člověk s výjimkou jeho zaměstnanců.

Fotogalerie

Oblast se nachází mimo trasu pravidelných leteckých spojů i mimo námořní cesty. A kdyby se přeci jenom k brazilské stanici v Antarktidě někdo dostal, dovnitř stejně nebude vpuštěn - základna totiž bude pro veřejnost uzavřena.

Brazílie není zdaleka jediná, kdo v posledních letech vynakládá obrovské částky na výstavbu architektonicky poutavé antarktické stanice. Indie v roce 2013 otevřela svou stanici Bháratí, která má podobně moderní design. Vytvořena byla ze 134 prefabrikovaných kontejnerů, aby se usnadnila přeprava a stavba, ale zvenku to ani v nejmenším není patrné.

Hned následující rok otevřela Jižní Korea svou stanici Čang Po-ko, velkolepý trojkřídlý model vztyčený na ocelí vyztužených blocích, kde může pracovat až 60 lidí.

„Antarktické stanice se staly ekvivalentem velvyslanectví na ledu,“ říká Anne-Marie Bradyová, šéfredaktorka časopisu Polar Journal a autorka knihy Čína jako polární velmoc. „Jsou ukázkou zájmu jednotlivých států o Antarktidu,“ citoval ji zpravodajský server BBC.

Tyto zájmy mohou být čistě vědecké. Za několik desítek let však vyprší moratorium na průzkum nerostných zdrojů, a pokud nebude prodlouženo, každý stát, který v Antarktidě působí, chce být na tuto chvíli co nejlépe připraven. Postavit na ledu nápadnou budovu je v současné době obdobou vztyčení vlajky někdejšími badateli.

Polární stanice svádí se sněhem neustálý boj

První trvalou stavbou v Antarktidě se stala kamenná bouda, která na souostroví Jižní Orkneje vyrostla v březnu 1903 díky 33 mužům ze skotské antarktické expedice. Vůdce expedice ji pojmenoval honosně Omond House, po meteorologovi z Edinburghu Robertu Traillu Omondovi. Dnes se o boudu stará argentinská vláda v rámci základny Orcadas.

Spoustu dalších let, které byly svědky hrdinských polárních výprav vedených Roaldem Amundsenem, Robertem Falconem Scottem, Ernestem Shackletonem či Douglasem Mawsonem, nevznikaly v Antarktidě žádné jiné stavby než dřevěné chaty.

Desítky let sloužily v Antarktidě jako jediné lidské příbytky prosté dřevěné chaty.

Desítky let sloužily v Antarktidě jako jediné lidské příbytky prosté dřevěné chaty.

Pak nastalo období relativního stavebního boomu, které podpořil Mezinárodní geofyzikální rok (1957-1958). Antarktická dohoda z roku 1959 pozastavila veškeré územní nároky, ale mnohé země začaly upevňovat svou přítomnost na bílém kontinentu jinými způsoby, například budováním stanic. Z tohoto období pochází také rozsáhlá americká výzkumná stanice McMurdo, která je největší osadou v Antarktidě s letní populací asi 1 200 lidí.

Problémem pro všechny stavby v Antarktidě je hromadící se a navátý sníh, který budovy zaplavuje a drtí. První britská stanice Halley, která vznikla v roce 1956, byla po 12 letech opuštěna, protože život v ní byl „jako v ponorce“. Británie pak ještě postavila několik dalších stanic, ale všechny pohltil sníh nebo se staly obětí pohybů šelfového ledovce, na kterém stojí.

Současná stanice Halley VI je první antarktickou výzkumnou stanicí, která je přemístitelná. Jejích osm vzájemně propojených buněk, které se podobají barevným železničním vagonům, se tyčí na hydraulických nohách umístěných na obřích, osmimetrových lyžích.

Buňky tedy jde s pomocí buldozerů poměrně snadno odtáhnout na jiné místo a znovu je spojit. Tato vlastnost nyní přijde k užitku, protože se britská polární základna kvůli zvětšující se prasklině v ledu musí přestěhovat o zhruba 20 kilometrů dál do vnitrozemí.

Současná stanice Halley VI je první antarktickou výzkumnou stanicí, která je přemístitelná.

Současná stanice Halley VI je první antarktickou výzkumnou stanicí, která je přemístitelná.

Interiér stanice Halley VI je velmi vkusný a pohodlný. Různé odstíny červené, modré a zelené barvy použité na vybavení nahrazují nedostatek barev v okolní krajině. Vysoká okna propouštějí - kromě temných zimních měsíců - dostatek světla. Za barem se točí spirálovité schodiště obložené aromatickým libanonským cedrem, který má stimulovat často přehlížený nedostatek čichových vjemů v antarktickém prostředí, kde jinak vůně téměř úplně chybí.

Problém s hromaděním sněhu u vědeckých stanic vyřešila jako jedna z prvních Jihoafrická republika. Její základna SANAE IV, otevřená v roce 1997, stojí na kůlech, takže vítr může hnát sníh pod budovou.

Německo zvolilo pro svou základnu Neumayer III, zprovozněnou v roce 2009, ještě vylepšený koncept. Šestnáct hydraulických pilířů umožňuje celou dvoupatrovou stavbu každý rok asi o metr zdvihnout. Pilíře jsou pak umístěny na nový pevný sněhový podklad.

Belgická stanice princezny Elisabeth se zase pyšní tím, že je první antarktickou vědeckou stanicí s nulovými emisemi. Od otevření v roce 2009 funguje výhradně na sluneční a větrný pohon a přes svou polohu nemá žádné vytápění. Využívá odpadní teplo vytvářené elektrickými systémy a lidskou činností, dokonalá izolace stěn snižuje ztrátu tepla téměř na nulu.

Autoři: ,




Nejčtenější

Manželé odešli na polosamotu v CHKO Žďárské vrchy z brněnského bytu.
Březiny jim učarovaly. V krásné krajině našli vytoužené soukromí

V obci Březiny v okrese Svitavy stojí pasivní dům s technickou budovou a obytnou plochou 310 metrů čtverečních. Postavili si jej manželé, kteří toužili po...  celý článek

Svažitý a hodně členitý pozemek stojí za vyšším počtem podlaží, které majitel...
Nejdražší vila v Česku je na prodej za 405 milionů. Podívejte se

Pět podlaží, pět ložnic, obytná plocha tisíc metrů čtverečních, hektarová zahrada s basketbalovým hřištěm, skvělá lokalita i výhled...Těžko budete hledat v...  celý článek

Architekt nechal opticky oddělit kuchyň a obývací pokoj blokem vysokých...
Rekonstrukce panelákového bytu se povedla i bez náročného bourání

Sympatický manželský pár se rozhodl pro kompletní rekonstrukci panelového bytu 3+1. Dispozice, která patří k těm nejčastějším, bohužel neumožnila nějaké...  celý článek

Kolekce zahradního nábytku Máj pro Egoe. Autor Jiří Pelcl
Nemáte na luxus? Vytapetujte si byt fotografiemi luxusních rezidencí

Navrhuje takřka vše, od skla a porcelánu až po designové kompostéry nebo interiéry. Jiří Pelcl patří k nejvýraznějším osobnostem současného českého designu....  celý článek

Dům je navržený a postavený jako klasická chalupa.
Postavili novou roubenku s jezírkem. Vytápí ji kachlová kamna s ležením

Na počátku bylo golfové hřiště. A když nazrál čas a vyvstala potřeba ubytování, vyrostla poblíž roubenka. Sálá z ní pohoda a pohostinnost jako z chalup ze...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.