Ještě nedávno bydlela Bára Štěpánová s přítelem Mírou Barabášem, dvěma kočkami a třemi psy ve zrekonstruované garáži se sklepem. I když na první pohled by to nikdo nehádal, tento "domeček" o třech miniaturních místnůstkách s klenutými stropy byl útulný.
Přesto se jim stýskalo po větším domě. Na něj se ze svého bytečku koukali. Byl léta neobydlený. Poté, co ho moderátorka koupila, prošel velkými změnami. Trvalo to čtyři roky. Dnes už ve svém velkém domě bydlí a nemohou se nabažit.
Nemohla se dočkat
Tři patra na první pohled povedeného domu, který vypadá jak z anglického venkova, obývá Bára Štěpánová s Mírou Barabášem od loňského léta; 10. července zde poprvé přespali.
"Nedá se říci, že bychom se v ten den nastěhovali. Nebylo to tak, že jsme vzali všechny věci z domečku a nanosili je sem během dvou dnů," vzpomíná Bára Štěpánová. "Trvalo to mnohem déle. Vždycky jsem něco vzala a odnesla naproti." Na první noc vzpomíná dodnes.
"Nemohla jsem se dočkat. Čtyři roky trvalo, než byl dům k nastěhování. Ale na druhou stranu, hned první noc jsem měla trošku výčitky svědomí, že jsme náš malý domeček definitivně opustili," říká.
Avšak nevyklidili ho docela. Zůstala zde pracovna, pokoj pro hosty a vrátila se sem opět garáž.
Inspirace Anglií
Anglický styl není na domě zřejmý jen zvenčí, ale i uvnitř. Je to styl, který Bára Štěpánová miluje. A se svým přítelem jsou v tom zajedno. "Jednou tady byli naši známí Angličané a shodli se, že je to u nás angličtější než v Anglii," směje se moderátorka televizního pořadu Trní.
Těžko by tady kdokoli hledal ultramoderní prvky. Naopak - převládají stylové, staré věci nakoupené po bazarech a částečně zrestaurované.
"Máme vyhlídnutý jeden obrovský bazar za Prahou, kam občas vyrážíme. Například jsme tam koupili starožitné jídelní židle po 350 korunách. Museli jsme je nechat přečalounit, ale pořád nás vyšly, ve srovnání s novými, za hubičku," chlubí se. Také světla v jídelně a přilehlém obývacím koutku pocházejí z "vetešnictví".
Kuchyně vypadá, jako by se přenesla z dob minulých. Ale je nová. "Přesně tak jsem to chtěla," potvrzuje Bára Štěpánová. Sice obsahuje moderní prvky jako vestavěné spotřebiče, ale například vnitřní uspořádání skříněk či úchyty jsou odkoukány od našich babiček.
"Jedna skříňka je uspořádána tak, že se v ní talíře skladují nastojato." Také nádobí zvolila známá moderátorka stylové. Má ho z obchodu, který prodává mimo jiné tradiční anglické zboží.
"Vím, že je to kýč, ale mně se to líbí," ukazuje ty kusy, které jsou určeny pro běžné používání, i ty, jež jsou pro slavnostní příležitosti. V podobném stylu má i hrníčky, konvičky... "To jsou takové moje radůstky," usmívá se. Ještě tady chybějí světla, ale Bára nikam nespěchá.
Pokoj princezny
Když vejdete do pokoje Báry Štěpánové, který je stejně jako kuchyně umístěn v prvním patře, ocitnete se tak trošku v jiném světě. Střídá se zde růžová a bílá barva. Zařízení, obdobně jako v celém domě, je posháněné po bazarech. Některé kusy již prošly rukama restaurátora, jiné to ještě čeká. Jen postel pochází z IKEA. Avšak opět evokuje starý styl.
Jako dekorace slouží porcelánové doplňky a i z ostatních dekorací čiší duch historie. Jedna věc je tady však novější - Noční stolek puberťačky od malíře Jana Kristoforiho. Ten si Bára Štěpánová po umělcově smrti "vybrečela" od jeho manželky, své kamarádky.
Určitou raritou je, že pár nemá společnou ložnici. Každý má svůj vlastní pokoj. "Když Bára chce, přijde ke mně nahoru. Jinak máme každý své soukromí," potvrzuje Míra Barabáš.
Růžová koupelna
V podobném stylu jako pokoj má Bára Štěpánová vybavenou i koupelnou. Ta je umístěna v přízemí, kde kromě technické místnosti již není nic jiného. Ale je tak velká, že se do ní vejde vana, sprchový kout, WC, sauna i odpočívárna. A jednu stěnu má téměř celou prosklenou.
"Původně jsem tady chtěla i malou posilovnu, respektive rotoped. Ale nějak jsem se k tomu ještě nedostala. Místo toho je stolek s křesílky, kde po saunování relaxuji," říká. Saunu nezvolila klasickou, ale takzvanou infra. Je to proto, že tradiční produkuje příliš mnoho vlhka. "Infrasauna je naprosto úžasná. Ani ji od klasické nerozeznáte. Jediný rozdíl je, že pak nemusíte do ledové vody, ale do vlažné."
Koupelnu i kuchyň si nechali navrhnout od známého Petra Dohnala. "Měl s tím trošku práce, protože jsem si navymýšlela nehorázné věci. Chtěla jsem kombinaci růžové a bílé, ale tak, aby to vypadalo opět jako z jiné doby. Nakonec se to povedlo, ovšem pomocí italských dlaždic, které se sem ani nedovážejí, protože takové nikdo nechce," přiznává Bára Štěpánová.
Časem v koupelně ještě přibude televize. "Často a ráda se dívám na horory," směje se. Ještě jedna koupelna je úplně nahoře, v podkroví. Ta je spíš určena pro přítele, případně pro děti - dceru Báry a syna Mirka Barabáše - které sem často jezdí. Pro oba jsou připraveny samostatné pokoje.
Poslední místnost v podkroví patří Bářinu příteli. Využívá ji jako ložnici, pracovnu a zkušebnu v jednom. "Dokonce tady s klukama z kapely zkoušíme. Je tak dobře odhlučněná, že to Báru dole neruší," vysvětluje.
Odhalené zdivo
Odhalené cihly na domě zvenku jsou vlastně druhou fasádou domu. Kolem celého původního domu je postavena nová, neomítnutá cihlová zeď. Motiv odhaleného zdiva se opakuje také uvnitř. Například podél schodiště. Anebo na krbu. Na něm byste stěží poznali, že je udělán nově.
"Použili jsme na to staré cihly. Nevěříte, že je nový? To je dobře. Přesně to jsem chtěla," usmívá se Bára. Podobně jako krb nechali postavit i barový pult. Ten je nejoblíbenějším místem Míry Barabáše.
Slabost pro staré věci je vidět všude okolo. I co se týče dekorací a doplňků. Těch všude leží, visí, stojí nespočet. A také sušené růže. "Vždy, když jdeme nakupovat, koupíme si svazek živých růží. Je to levné a dobře to vypadá. Když pak uvadají, hospodyně je usuší a já je následně použiji jako další dekoraci." Že má hospodyni, netají.
"Se svým pracovním vytížením bych to nestíhala. Ale že bych byla nějak úzkostná na čistotu, to ne. Trocha prachu na nábytku mě nechává klidnou."
Není kam spěchat
A co dál? Kolem domu je potřeba doladit ještě řadu věcí. Plot, dlažbu, zahradu...
"Jsem strašně nedočkavá a chci, aby všechno bylo hned," říká Bára Štěpánová. Avšak nakonec je ráda, že zařizování i další úpravy okolí se dějí postupně.
"Jak říká pan Vinklář, nejstrašnější je, když do domu dáte poslední lampičku a řeknete si: Tak, a hotovo. No jo, ale co pak? My to nebudeme mít doufám hotové nikdy. Pořád budeme něco měnit a dodělávat."
