Anděl je symbolem místa, ve kterém se snoubí staré a nové, živé a klidné.

Anděl je symbolem místa, ve kterém se snoubí staré a nové, živé a klidné. | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Jak se žije v Praze u Anděla. Z dělnické čtvrti se stala obří jídelna

  • 90
Anděl změnil podobu. Nárožní dům a hostinec z 19. století padl za oběť stanici metra Moskevská, ve které se našel filmový Kolja. Teď shlíží na jednu z nejživějších křižovatek Prahy na vzletné kancelářské budově černobílý Anděl inspirovaný filmem Nebe nad Berlínem.

Masy smíchovských dělníků Ringhofferovy továrny na vagony, kterou připomíná fasáda vedle obchodního centra Nový Smíchov, vystřídaly bílé límečky. Usídlil se tu Google, Skype i naše vydavatelství MAFRA, francouzský Loréal i američtí farmaceutičtí giganti. Vyrostly tu hotely s podobnými andělskými názvy, takže místní jen těžko radí bloudícím Japoncům nebo Italům, kam zaplout s kufrem.

Velká jídelna

Nastěhovali jsme se sem před deseti lety. Dlouho poté, co jsme opustili centrum starého města, ze mě rušná Radlická vysávala energii. Čtvrť jsem vzala na milost, až když jsem objevila stará zákoutí a přistihla se, že svolávám večírky právě sem, protože zajímavých podniků přibývá a blízkost metra všemu nahrává.

Jak se žije na Andělu

Mezi místními zaměstnanci už jsou rušné ulice Štefánikova a Nádražní, ale i klidnější Na Bělidle, Jindřicha Plachty nebo Lidická v obědovém diáři. Když to jde, vydávám se na oběd nebo večeři do restaurací Plachta nebo Prostor, která ani nemá internetové stránky, a přesto je plná.

Šéfkuchař Miroslav Krucký, který prošel michelinskou kuchyní hotelu Four Seasons, dokazuje, že dobré jídlo včetně ryb a zvěřiny se chválí samo a že to i místní ocení, zvlášť když stojí kolem stokoruny.

Rychle a dobře se najíme i v sousedství naší práce: skočíme pro kebab k Turkovi do Arslan Kebab, o kterém se mi pochvalně zmínil i bývalý turecký velvyslanec. Nebo zajdeme do Tradice či Perónu, kde se čepuje tady netradiční Radegast. Oblíbenou „čtyřku“, hospodu za rohem, kam chodili na oběd dělníci i zaměstnanci kanceláří, vymazlili nedávno do středostavovské Smíchovské Formanky. Prolínání pestrých vrstev je fuč.

Plno restaurací je i v horním patře obchodního centra Nový Smíchov. Jeho manažer David Pažitka se tam cítí jako doma. „Přiznávám, že je mi tam příjemně i proto, že většinu prodejců znám, pozdravím se s nimi a cítím atmosféru seriálu Bylo nás pět. Mám také ,svého‘ cukráře, lahůdkáře, květináře,“ říká.

Na kávu chodí do tamní kavárny Coffee Day Emporio s výhledem do Stroupežnického ulice, která ilustruje rozdíl mezi novým a starým Smíchovem.

Existuje ale důvod, který ho vytáhne ven: „Slunce. Kvůli němu chodím na jaře a v létě ven na zahrádky, hned na Andělu do pizzerie Corte di Angelo, do Potrefené husy na Verandy nebo do Plzeňky na tankovou dvanáctku,“ popisuje. Jako velkou výhodu této byznysové čtvrti vidí parky.

„Pokud souhlasíte, že není tolik podstatné, co jíte, ale s kým jíte, pak doporučuji vzít si bagetu a jít do Kinského sadů nebo na lavičku za kostelem sv. Václava,“ pokračuje ve výčtu. Na večer se vydává do jihoamerické restaurace El Bario del Angelo v Lidické.

„A jestli máte po celém dni jako já v hlavě zmatek, můžu doporučit Blázinec. Příjemný podnik, kde si můžete zatancovat,“ dodává Pažitka. Směrem od Anděla k Újezdu pracuje Petr Vítek, který v Drtinově ulici, známé francouzským lyceem, spoluzaložil Impact Hub Praha, což je novátorský podnikatelský prostor k práci a schůzkám.

Mezi řádky. Kavárna na Štefánikově ulici od pohledu ladí knihomolům. Kromě snídaní a lehčích obědů se tu konají křty knih i veřejná čtení. Má vlastní pekařství a zároveň zaměstnává ty, kdo práci nacházejí hůře.

Ten si oblíbil kavárnu Mezi řádky, která potěší oko designéra a knihomola, ale zahřeje i u srdce. Regály, pult, vše stojí na knihách, a obsluhují tady lidé s mírným mentálním postižením.

„Sám pracuji v ,social businessu‘ a toto je integrační podnik, kam rád chodím na snídaně. A v poledne si někdy zajdu do vynikajícího Bistra M francouzského šéfkuchaře. A protože jsem vegetarián, objevil jsem hned několik restaurací jako Veggie Point v Drtinově, veganskou Loving Hut ve Zborovské nebo Gopál na ulici Elišky Peškové,“ vyjmenovává Vítek.

Jako student se nevyhýbal ani nálevnám kolem ulice Jindřicha Plachty, jako je Hells Bells nebo pajzl Jamajka u Staropramenu, Brouk ve Vltavské nebo hospoda U Sluníčka v ulici Jindřicha Plachty.„Setkali jsme se tam s neuvěřitelnými historkami a osudy,“ dodává.

Staropramen se čepuje v mnoha z nich, asi nejslavnější jsou Verandy, pivnice U Bílého lva, restaurace U Žíznivého jelena nebo U Tučňáků a bar Back Doors. Do pivovaru starého 145 let se dá jít i na exkurzi, která se musí objednat a stojí i s degustací 199 korun.

Jako protiváhu pivnicím kladu půvabný vinný kutloch U Stárků v ulici U Nikolajky. V činžovním domě ve sklepě jste najednou na jihu Moravy, tísníte se na dřevěných lavicích, chutnáte víno a prokládáte ho salámy za ceny lidové.

Další místo, kterým jsem už Smíchov přijala úplně za svou čtvrť, je italská zastřešená tržnice, restaurace s obchody Wine Food Market na rušné Strakonické. Jeden oběd je jako víkendová cesta. V depresi vcházíte, uvolněně italsky sluneční jdete ven. Dokonce tady nakupuji dárky od olivového oleje po speciální soli.

Turecký Arslan Kebab. Fast food v Bozděchově ulici patří už několik let k vyhlášeným rychlopodnikům i mezi samotnými pražskými Turky. V poledne tu bývá fronta, ale obsluha si s tím ví rady.

Království železnic. Nutná zastávka pro rodiny s dětmi, ideální ve dny, kdy venku prší. Svět modelářů a mašinek ovládne děti i dospělé. Je to největší modelová železnice u nás. Kraje a dominanty přibývají od roku 2009.

Zvolnit tempo

Kolem Anděla se nachází více relaxačních zón. „Jedním z mých nejoblíbenějších míst je železniční most. Chodím tam, když je mi smutno, nebo si potřebuju něco rozmyslet. Fantastické je i nábřeží a dětský ostrov, děti beru na přívoz,“ říká Petr Vítek. A jako tip přidává klub Paluba v Lidické s deskovými hrami včetně jeho oblíbené staré japonské hry go.

Magdalena Bičíková, kdysi dětská herečka a nyní PR manažerka, žije na Smíchově odjakživa. Teď vyhledává klidná místa.„Ke čtrnáctileté dceři mám dvouletého syna, se kterým chodíme do Stanice přírodovědců. V zelené oáze jen kousek nad obchodním centrem pozorujeme poníky i klokany, ale nejoblíbenější jsou teď selátka.Vedle je i malé dětské hřiště s maskotem areálu, dřevěným houpacím krokodýlem,“ prozrazuje svůj tajný kout.

Pracovat někdy zajde do čajovny Bílý jeřáb ve Štefánikově ulici. „Vede ji čajový specialista a Smíchovák Milan Dřímal. V minimalistickém interiéru se výborně myslí: nad konvičkou z nové sklizně tchajwanských čajů nebo indickým kořeněným masala tea se mi vždy otevře hlava a za dvě hodiny stihnu víc než doma za celý den,“ podotýká.

Já návštěvy s dětmi vodím do Království železnic, podzemního světa, ve kterém se pobaví i dospělí. Děti rozpohybovávají vláčky a obdivují provoz a domky, ale dospělí si všimnou nahé figurky málem přistiženého milence, který visí z parapetu okna. Děti obdivují řeku a figurky v plavkách, dospělí si zase všimnou, že se nezapomnělo ani na nudapláž.

Kromě dne a noci se v pravdivě vymodelovaných městech a krajích střídá vtip s nostalgií. Jako zjevení pak venku působí nenápadná synagoga s antikvariátem. Nápis na ní přidává místu další nadpozemské poselství: „Mír dalekému i blízkému.“

Sacre Coeur. Park najdete za obchodním centrem Nový Smíchov v místě bývalé zahrady konventu a penzionátu dam Srdce Ježíšova u kostela Pána Ježíše.

U Anděla mám strážného anděla

Klára Kollárová je sommeliérka, která se stala podnikatelkou a otevřela už dvě vinárny Vinograf. Pochází z Jahodnice u Prahy, ale u Nikolajky na Smíchově žije už osm let a předtím bydlela čtyři roky na Malvazinkách. U Anděla plánuje otevřít i další Vinograf.

Mám hrozně ráda atmosféru Anděla. Na první pohled je to moderní zrekonstruovaná čtvrť, ale uchovává si zákoutí z doby před přestavbou, která si občas připomínám v knize od Jáchyma Topola Anděl. Líbí se mi, že tady funguje moderní běžný život, ale přitom najdete místa od „old schoolu“ po underground.

Anděl má svou patinu. Je to čtvrť s malými obchůdky, kde vše seženete, navíc skvěle dostupná z centra. A ráda mám i smíchovské nádraží. V jeho okolí chodím běhat přes mosty a parčíky, někdy uháním až do nedalekého Prokopského údolí, ale i do parku Sacré Coeur, který je překvapivou oázou klidu. Stačí jen vystoupat nahoru po schodech šílenou Kartouzskou ulicí a najednou stanete v krásném parku s výhledem. Další park je přes kopec na Mrázovce.

Bistrot M. Podnik francouzského šéfkuchaře Paula Manzaca v ulici Zubatého dodává odvahu dalším neotřelým jídelnám.

Občas zajdu do Švandova divadla, ale za kulturou spíše do Meet Factory. Líbí se mi tam kombinace industriálního prostředí a moderního umění od výstav přes koncerty po divadlo.

Je tu i mnoho míst, kde se lze dobře najíst. Na poklidné jídlo chodíme do Le Lapin Bleu nad Nikolajkou, na pivo do echt hospody, která se paradoxně jmenuje Na Vinici a nachází se na Malvazinkách v secesní vile, kde mají velikou zahrádku, veliké porce a plzeň.

Když chceme jít na víno, je nabídka omezená. Skvělý je The Wine Bar na Arbesově náměstí. Mají burgundská vína, pro která mám slabost, a výborné francouzské sýry. Poblíž je Bistrot M, kde nakonec zakotvil francouzský šéfkuchař Jean-Paul Manzac dříve známý z Brasserie M. Dělají tu skvělou husí paštiku „rillettes“.

S oblibou zavítám i do řecké Old Athens přímo v obchodním centru Nový Smíchov, kde vaří kvalitní řeckou kuchyni a milá, ale pomalejší obsluha vyvolává vzpomínky na řeckou dovolenou.

Dávám si ráda mix klasických řeckých předkrmů nebo musaku. A občas neodolám čokoládovému dortu z Čokoládové cukrárny na Radlické.

U Anděla žiju, protože ho mám ráda a možná tu mám i nějakého strážného anděla.

Navštěvujete restaurace v okolí křižovatky Anděl?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 23:00 neděle 30. listopadu 2014. Anketa je uzavřena.

ANO
ANO 951
NE
NE 524