Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Americká architektka: S barevností sídlišť to už někdy přeháníte

  17:25aktualizováno  17:25
Někdejší šeď byla opravu nevábná, ale nyní to s barevností domů občas přeháníte, chtělo by to usměrnit. Tak americká architektka Kimberly Zarecorová hodnotí ostravská sídliště. V moravskoslezské metropoli je na pětiměsíčním studijním pobytu, ale město navštívila už několikrát.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto:  Dan Materna, MAFRA

Mladá Američanka se zabývá proměnami architektury 20. a 21. století v bývalém Československu s důrazem na vývoj sídlišť. A to nejen na vývoj architektonický, technologický či urbanistický, ale i kulturní.

"Moje první návštěva Ostravy, to byl silný zážitek," vzpomíná s úsměvem Zarecorová, která nyní v Ostravě pobývá na pětiměsíčním výzkumném pobytu coby stipendistka Fulbrightovy nadace na Fakultě stavební VŠB-TUO a na katedře dějin umění Filozofické fakulty Ostravské univerzity.

Před deseti lety byly ulice v noci liduprázdné, až se trochu bála

"Bylo to před deseti lety, jela jsem na konferenci Národního památkového ústavu. Přijela jsem na ostravské hlavní nádraží posledním vlakem z Prahy okolo jedenácti večer. Ulice byly liduprázdné, všude tma, měla jsem trošku strach. Musela jsem jet tramvají k Elektře, spala jsem v Hotelu Palace, který nepatřil k nejlepším," vypráví lámanou češtinou architektka, kterou však následně Ostrava nadchla.

(ilustrační snímek)

Sídliště bývala šedivá.

Byla například mezi prvními návštěvníky památkově chráněné Dolní oblasti Vítkovic. Ta ji okouzlila. "Je to klíč k pochopení Ostravy," říká.

Během deseti let, co zkoumá Ostravu, se město podle ní hodně změnilo. Zatímco dřív byly mnohé domy i celé čtvrti zanedbané a ulice špinavé, dnes je to jinak. Domy mají nové fasády, nová okna, všude září barvy, je tu spousta obchodů. Lidé jsou podle Američanky spokojenější než dřív.

Ostrava ztrácí původní rázovitou tvář, prý se stává nudnou

 Současně ale Ostrava podle ní ztrácí svou původní tvář. "Původně mě Ostrava nadchla proto, že nebyla stejná jako Praha, měla svůj originální charakter a nebyla tolik přizpůsobena turistům. To jí myslím zůstává pořád. Ale současně mám pocit, že Ostrava se dnes i díky své proměně z posledních let stává trochu nudnou. V angličtině říkáme, že lidé jsou spokojenější, a tak se nic moc neděje," usmívá se Zarecorová.

Ostravská sídliště podle ní nejsou výjimečná ani tak z pohledu stavitelského, ale spíš s ohledem na plochu, kterou zabírají. "Nejedná se o jediný celek, ale o soubor, který se od roku 1946 dodnes stále zvětšuje. Každá část má svou logiku, která je z mého pohledu udávána systémem městské dopravy," vypráví mladá architektka.

I nepopulární Dubina má podle Američanky své hodnoty

I sídliště jako je Dubina, které v Ostravě nemá dobrou pověst, má dle ní své hodnoty. "Bydlí tam hodně lidí, hodnotou je pro ně domov. Ti lidé jsou na Dubině spokojení," myslí si historička architektury, která letos na jaře vydala knihu o vývoji poválečné československé architektury a panelové výstavbě s názvem Manufacturing a Socialist Modernity: Housing in Czechoslovakia, 1945-1960.

Nad čím se však pozastavuje asi nejdéle, jsou rekonstrukce fasád paneláků v posledních letech.

Připadají vám opravená sídliště až moc pestrobarevná?

celkem hlasů: 2116

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 2. ledna 2012. Anketa je uzavřena.

Ano, někdy mi sídliště připomínají omalovánky 1214
Ne, po socialistické šedi jsou sídliště veselejší 729
Těžko rozhodnout, úroveň je značně rozdílná 173

Ve své prezentaci ukazuje fotografie ostravských panelových domů, které září všemožnými kombinacemi pastelových i divokých barev a v kontextu se sousedními budovami působí hodně nesourodě. "Vím, že v té barevnosti není žádný zlý úmysl a mnoha běžným lidem v ulicích se to asi líbí, doufám ale, že se v budoucnu bude způsob obnovy fasád nějakým způsobem usměrňovat," věří Američanka.

Co dohánět podle ní máme i ve vzhledu veřejných prostranství mezi domy. Zatímco domy a byty jsou podle Kimberly Zarecorové na úrovni roku 2011, veřejné plochy mezi nimi často působí jako z roku 1989.





Nejčtenější

Svažitý a hodně členitý pozemek stojí za vyšším počtem podlaží, které majitel...
Nejdražší vila v Česku je na prodej za 405 milionů. Podívejte se

Pět podlaží, pět ložnic, obytná plocha tisíc metrů čtverečních, hektarová zahrada s basketbalovým hřištěm, skvělá lokalita i výhled...Těžko budete hledat v...  celý článek

Architekt nechal opticky oddělit kuchyň a obývací pokoj blokem vysokých...
Rekonstrukce panelákového bytu se povedla i bez náročného bourání

Sympatický manželský pár se rozhodl pro kompletní rekonstrukci panelového bytu 3+1. Dispozice, která patří k těm nejčastějším, bohužel neumožnila nějaké...  celý článek

Kolekce zahradního nábytku Máj pro Egoe. Autor Jiří Pelcl
Nemáte na luxus? Vytapetujte si byt fotografiemi luxusních rezidencí

Navrhuje takřka vše, od skla a porcelánu až po designové kompostéry nebo interiéry. Jiří Pelcl patří k nejvýraznějším osobnostem současného českého designu....  celý článek

Dům je navržený a postavený jako klasická chalupa.
Postavili novou roubenku s jezírkem. Vytápí ji kachlová kamna s ležením

Na počátku bylo golfové hřiště. A když nazrál čas a vyvstala potřeba ubytování, vyrostla poblíž roubenka. Sálá z ní pohoda a pohostinnost jako z chalup ze...  celý článek

Manželé odešli na polosamotu v CHKO Žďárské vrchy z brněnského bytu.
Březiny jim učarovaly. V krásné krajině našli vytoužené soukromí

V obci Březiny v okrese Svitavy stojí pasivní dům s technickou budovou a obytnou plochou 310 metrů čtverečních. Postavili si jej manželé, kteří toužili po...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.