Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Americká architektka: S barevností sídlišť to už někdy přeháníte

  17:25aktualizováno  17:25
Někdejší šeď byla opravu nevábná, ale nyní to s barevností domů občas přeháníte, chtělo by to usměrnit. Tak americká architektka Kimberly Zarecorová hodnotí ostravská sídliště. V moravskoslezské metropoli je na pětiměsíčním studijním pobytu, ale město navštívila už několikrát.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto:  Dan Materna, MAFRA

Mladá Američanka se zabývá proměnami architektury 20. a 21. století v bývalém Československu s důrazem na vývoj sídlišť. A to nejen na vývoj architektonický, technologický či urbanistický, ale i kulturní.

"Moje první návštěva Ostravy, to byl silný zážitek," vzpomíná s úsměvem Zarecorová, která nyní v Ostravě pobývá na pětiměsíčním výzkumném pobytu coby stipendistka Fulbrightovy nadace na Fakultě stavební VŠB-TUO a na katedře dějin umění Filozofické fakulty Ostravské univerzity.

Před deseti lety byly ulice v noci liduprázdné, až se trochu bála

"Bylo to před deseti lety, jela jsem na konferenci Národního památkového ústavu. Přijela jsem na ostravské hlavní nádraží posledním vlakem z Prahy okolo jedenácti večer. Ulice byly liduprázdné, všude tma, měla jsem trošku strach. Musela jsem jet tramvají k Elektře, spala jsem v Hotelu Palace, který nepatřil k nejlepším," vypráví lámanou češtinou architektka, kterou však následně Ostrava nadchla.

(ilustrační snímek)

Sídliště bývala šedivá.

Byla například mezi prvními návštěvníky památkově chráněné Dolní oblasti Vítkovic. Ta ji okouzlila. "Je to klíč k pochopení Ostravy," říká.

Během deseti let, co zkoumá Ostravu, se město podle ní hodně změnilo. Zatímco dřív byly mnohé domy i celé čtvrti zanedbané a ulice špinavé, dnes je to jinak. Domy mají nové fasády, nová okna, všude září barvy, je tu spousta obchodů. Lidé jsou podle Američanky spokojenější než dřív.

Ostrava ztrácí původní rázovitou tvář, prý se stává nudnou

 Současně ale Ostrava podle ní ztrácí svou původní tvář. "Původně mě Ostrava nadchla proto, že nebyla stejná jako Praha, měla svůj originální charakter a nebyla tolik přizpůsobena turistům. To jí myslím zůstává pořád. Ale současně mám pocit, že Ostrava se dnes i díky své proměně z posledních let stává trochu nudnou. V angličtině říkáme, že lidé jsou spokojenější, a tak se nic moc neděje," usmívá se Zarecorová.

Ostravská sídliště podle ní nejsou výjimečná ani tak z pohledu stavitelského, ale spíš s ohledem na plochu, kterou zabírají. "Nejedná se o jediný celek, ale o soubor, který se od roku 1946 dodnes stále zvětšuje. Každá část má svou logiku, která je z mého pohledu udávána systémem městské dopravy," vypráví mladá architektka.

I nepopulární Dubina má podle Američanky své hodnoty

I sídliště jako je Dubina, které v Ostravě nemá dobrou pověst, má dle ní své hodnoty. "Bydlí tam hodně lidí, hodnotou je pro ně domov. Ti lidé jsou na Dubině spokojení," myslí si historička architektury, která letos na jaře vydala knihu o vývoji poválečné československé architektury a panelové výstavbě s názvem Manufacturing a Socialist Modernity: Housing in Czechoslovakia, 1945-1960.

Nad čím se však pozastavuje asi nejdéle, jsou rekonstrukce fasád paneláků v posledních letech.

Připadají vám opravená sídliště až moc pestrobarevná?

celkem hlasů: 2116

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 2. ledna 2012. Anketa je uzavřena.

Ano, někdy mi sídliště připomínají omalovánky 1214
Ne, po socialistické šedi jsou sídliště veselejší 729
Těžko rozhodnout, úroveň je značně rozdílná 173

Ve své prezentaci ukazuje fotografie ostravských panelových domů, které září všemožnými kombinacemi pastelových i divokých barev a v kontextu se sousedními budovami působí hodně nesourodě. "Vím, že v té barevnosti není žádný zlý úmysl a mnoha běžným lidem v ulicích se to asi líbí, doufám ale, že se v budoucnu bude způsob obnovy fasád nějakým způsobem usměrňovat," věří Američanka.

Co dohánět podle ní máme i ve vzhledu veřejných prostranství mezi domy. Zatímco domy a byty jsou podle Kimberly Zarecorové na úrovni roku 2011, veřejné plochy mezi nimi často působí jako z roku 1989.





Nejčtenější

Ložnice se od čistých nových prostor odlišuje. David ji zařídil klasickou...
Jak se bydlí sólistům. Zoufalé osamělce nečekejte

David, Eva, Hynek a Karel jsou dospělí a žijí sólo. Co pro ně jednočlenné bydlení znamená, přibližuje kniha Sami doma. Publikace, která vzešla ze studie...  celý článek

Kodaňská číslo 41: neobaroko, průčelí s věží s neorenesančním štítem a gotickou...
Noblesní Vršovice nejsou falešné Vinohrady. Čtvrť má velkoměstský šarm

Kodaňská ulice v pražských Vršovicích vytváří širokou a krásnou promenádu s velkoměstským rozletem a elegancí. Najdeme tu přepychové činžovní domy ze začátku...  celý článek

Architektka Dagmar Štěpánová ze studia Formafatal se k proměně bytu v...
Nejlepší interiér roku 2016: loft s nábytkem navrženým na míru

Zatímco architektonických soutěží určených stavbám je celá řada, interiéry byly dosud opomíjené. Změnila to až soutěž Interiér roku, kterou pořádá Institut...  celý článek

Nadzemní dráha vede šestým až osmým patrem domu.
Vlak jede středem 19patrového bytového domu. Obyvatelé jsou nadšeni

V Čchung-čchingu na jihovýchodě Číny vyřešili nadzemní dráhu po svém. Nezastavil je ani dům o 19 patrech stojící v cestě a vlakovou tratí ho prostě...  celý článek

Dřevěné dubové podlahy jsou příjemné na dotek i na pohled. Konferenční stolky...
Byt v podkroví, kde nejdražším kouskem je sporák. Manžel rád vaří

Klára s manželem mají rádi město s kavárnami, divadly a místy, kam lze zajít s dětmi. Proto když se naskytla možnost koupit podkrovní byt s terasou v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.