Agresivní soused vyvázl absolutně bez trestu. Ilustrační snímek

Agresivní soused vyvázl absolutně bez trestu. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Agresivní soused tyranizuje celý bytový dům. Řešení je v nedohlednu

  • 38
Bydlíme v bytovém domě a již pět let nás tyranizuje agresivní soused, který bydlí nad námi. Dělá strašný hluk, zamořuje dům zápachem a vyvolává konflikty. S manželkou jsme se ho pokusili na jeho chování upozornit. Ale soused nás fyzicky napadl, píše Karel v dalším příspěvku seriálu Sousedské války.

Policie nic nedělá, údajně pro nedostatek zákonů, úřady to samé. Myslíme si, že jej všichni záměrně kryjí. Při pokusu o upozornění na jeho nezákonné počínání nás oba shodil ze schodů a mě pokousal na ruce. Manželka má kvůli tomu trvale poškozený meniskus, mně zůstala jizva po kousnutí.

Soused vyvázl absolutně bez trestu. Pachateli stačila lež, že si nic nepamatuje a obyvatelé domu z obavy tvrdí, že nic neslyší. Při naší další žádosti o klid zaútočil na manželku a do očí jí nastříkal sprej. Údajně z obranných důvodů. Dostal napomenutí a správní pokutu. Odvolal se. Na rozhodnutí magistrátu čekáme již čtvrtý měsíc.

Soused nerušeně a beztrestně řádí dál, a to bez jediného trestu. Stále provokuje, sleduje nás a vysmívá se nám. Je nebezpečný okolí a s největší pravděpodobností a vzhledem k okolnostem duševně chorý. Bojíme se, aby to nedopadlo jako ve Frenštátě, kde kvůli sousedovi umírali lidé viz článek Trpí poruchou osobnosti, hodnotila znalkyně podivína z Frenštátu. Moc by nám pomohla účinná rada.

Na dotaz čtenáře odpověděli dva odborníci, kteří se touto problematikou zabývají:

Zdeněk Stanovský, AK Marek & Stanovský

Nejprve k první části dotazu, který se týká hluku a zápachu linoucího se ze sousedova bytu. Dle občanského zákoníku se každý vlastník věci může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem zasahuje do jeho vlastnického práva nebo je ruší.

Z popsaného předpokládám, že tazatel i dotyčný soused mají bytové jednotky v osobním vlastnictví. V tomto případě je možné říct, že každý vlastník bytové jednotky má právo svobodně spravovat a výlučně užívat svůj byt, jakož i užívat společné části, nesmí však ztížit jinému vlastníku jednotky výkon stejných práv a má povinnost řídit se pravidly pro správu domu a pro užívání společných částí. Primární je tak řešení v rámci správy předmětného domu. Pomocnou ruku by vám měl v prvé řadě poskytnout výbor společenství vlastníků, na který bych se s touto záležitostí obrátil.

Pokud by situace nebyla dále únosná, je možné odkázat na § 1013 občanského zákoníku, dle kterého je vlastník věci povinen zdržet se všeho co v „míře nepřiměřené místním poměrům“ obtěžuje vlastníky okolních bytů a podstatně tak omezuje jejich běžné užívání.

V případě, že jde o byt ve vlastnictví souseda, nezbude než se obrátit na civilní soud s tzv. sousedskou žalobou. V tomto případě je však vhodné nepřiměřené chování souseda řádně zdokumentovat.

K osvědčení nadměrné intenzity hluku je třeba se obrátit na odborného (certifikovaného) pracovníka, popřípadě na krajskou hygienickou stanici. V případě, že by k hluku ze sousedova bytu docházelo i v době nočního klidu (od 22 do 6 hodiny), mohlo by jít o přestupek proti veřejnému pořádku - rušení nočního klidu, za který lze uložit pokutu až do výše 5 tisíc korun. V daném případě je k rušení nočního klidu vhodné přivolat obecní policii.

Přiměřená obrana

V případě fyzického či slovního napadení ze strany souseda je možno se tomuto přímo hrozícímu nebo trvajícímu útoku bezprostředně bránit. Obrana však musí vždy směřovat pouze k odvrácení útoku a nesmí být zcela zjevně nepřiměřená.

Pošlete příběh

Soužití v jednom domě nemusí být idylické, důležitá je ale komunikace mezi...

Svůj boj se sousedy nám pošlete na adresu: bydleni@idnes.cz pod názvem Sousedské války. Zajímavé texty zveřejníme a přineseme i jejich řešení.

Následně bych vždy doporučoval přivolání hlídky Policie ČR či obecní policie, která zdokumentuje průběh skutku, který se stal a učiní příslušná opatření. K prokázání děje rovněž doporučuji zajistit si důkazy prokazující agresivní chování souseda, například zvukovými či obrazovými záznamy, výpověďmi svědků, kteří incident viděli či slyšeli a v případě nutnosti si opatřit lékařskou zprávu o ošetření kvůli napadení ze strany souseda.

Samotné chování souseda je možné obecně kvalifikovat jako přestupek proti občanskému soužití či jako trestný čin. V případě přestupku je oprávněným k jeho projednání příslušný správní orgán (obecní úřad), pokud by se jednalo o trestný čin, bude tento dále prošetřovat Policie ČR.

V daném případě je více možností, jak situaci řešit. Například podle toho, v jakém režimu jsou byty zúčastněných užívány. Při nájmu bytu by bylo možné se obrátit pro poskytnutí ochrany i na pronajímatele, který by měl ze zákona zajišťovat nerušený výkon užívání bytu.

U osobního vlastnictví by se problém mohl řešit i s osobou odpovědnou za správu domu (typicky SVJ), která při splnění (relativně striktních a proto v praxi prakticky nevyužívaných) zákonných podmínek může teoreticky dokonce i podat návrh soudu, aby nařídil prodej jednotky nepoučitelného „narušitele“.

V případě družstevního vlastnictví si lze představit i možnost vyloučení souseda z členství v družstvu. Jde ale patrně o teoretické varianty, neboť by vyžadovaly vyšší míru účasti dalších dotčených uživatelů bytů v domě, což tazatel vylučuje.

Nabízí se tedy pouze dvě základní právní cesty vedoucí k řešení situace, které se mohou i prolínat. První možností je domáhání se svých práv soukromoprávní cestou, tedy skrze podání „sousedské“ žaloby u soudu.

Žaloba by měla být podána na „zdržení se“ závadného chování souseda v podobě vytváření hluku, zápachu a dalších. Zároveň by se teoreticky (v případě dostatku důkazů) dalo uvažovat i o podání žaloby na náhradu škody na zdraví po agresivních útocích, které jsou zde popisovány.

Druhou variantou je cesta veřejnoprávní. Tedy přivolání policie, a to typicky za situace, kdy jsou útoky souseda agresivní a intenzivní do té míry, že by bylo možné uvažovat o tom, že soused páchá přestupek (proti občanskému soužití) nebo dokonce trestný čin (proti životu a zdraví nebo proti majetku).

To by měla policie umět samostatně vyhodnotit, jelikož rozdíl mezi přestupkem a trestným činem je dán pouze mírou společenské škodlivosti jednání (činu). I policie ale musí spáchání prokazovat a platí, že v pochybnostech se posuzuje vše ve prospěch „nařčeného“.


Sousedské války