Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Aby truhlíky přetékaly záplavou květů

  11:49aktualizováno  11:49
- Nejlepší truhlík není ten, který je vidět, ale takový, jenž je schovaný pod záplavou květů jako pařez pod závějí. Nejde o žádný chemický zázrak, ale jen o takovou "maličkost", jakou je voda. Hodně vody. Za nejlepší truhlíky proto zahradníci pokládají takzvané samozavlažovací, do nichž se vejde až pět a půl litru vody.
"Většinou jsem si sousedčiny kaskády barevných květů přepadajících z balkonu vysvětlovala novým hnojivem, zaručeně lepšími semínky či sazeničkami. Až letos jsem se dozvěděla, že prý má nějaké samozavlažovací truhlíky a že moje květiny proto nejsou tak pěkné, že v létě strádají suchem," stěžuje si Jiřina Kahounová z Prahy.

Víc kořenů, víc květů

"Nedostatek vody v parných létech je tím základním, co rostliny omezuje v jejich bujném růstu. V zemině klasického plastového truhlíku se udrží přibližně litr vody. Aby jí rostlina mohla přijímat dostatek a tak zásobovat svou obrovskou nadzemní část s listy a květy, musí mít silný, hodně rozvětvený kořenový systém," vysvětluje Roman Koupý ze zahradnictví v Doubravici nad Svitavou. Se svými petúniemi se stal v loňském roce vítězem soutěže Květy roku 1999 o nejlépe profesionálně osázený truhlík. "V parném létě pak ranní zálivka vystačí tak akorát, aby rostliny přežily. V horkých dnech potřebují až pět litrů vody denně. Tolik se zdaleka nevejde do misky pod obyčejným truhlíkem. Nehledě na to, že trvalé stání ve vodě a následné uhnívání kořenů je pro rostliny stejně nebezpečné jako sucho."

Knot je základ

Zavlažování pomocí knotů není mezi zahradníky žádnou novinkou. Kýble s vodou, ze kterých vedou knoty k jednotlivým květináčům, pomohly přežít mnoha pokojovým rostlinám dovolenou jejich majitelů. Zabudovat celý systém do květináče či truhlíku je však záležitostí posledních pěti let. Samozavlažovací truhlík se na první pohled zvenčí od klasických moc neliší. Snad jen cenovka s číslem přibližně třikrát vyšším prozrazuje, že se uvnitř skrývá nějaké tajemství. Takový truhlík má totiž dvě dna a knot. Voda se do půdy dostává pomocí malého fyzikálního zázraku - vzlínání, způsobeného kapilárními silami. "Závlahu substrátu v samozavlažovacím truhlíku obstarává široký knot. Ten je provlečen roštem, který odděluje zásobní nádržku vody od svrchní pěstební části se zeminou. Zásoba vody může být u některých typů truhlíku až pět a půl litru. To může rostlinám vydržet až týden, pokud nejsou vedra," tvrdí o svém patentu pan Oleg Frajman z rudoltické firmy Frajmanplast, která se výrobou těchto samozavlažovacích truhlíků zabývá. Právě v jeho nádobách byly vypěstovány vítězné rostliny na loňské výstavě o nejkrásnější květy v Lysé nad Labem. "Kromě toho je u našich truhlíků možnost zvýšit zásobu vody tím, že do speciálně upraveného nalévacího otvoru za přepážkou je možno vložit další přídavnou nádržku v podobě plastové lahve od minerálky. Ta není v hustě narostlých květech vidět a používá se spíše v nouzových situacích, jako jsou odjezdy na dovolenou. Knot je tkaný tak, aby voda co nejvíce vzlínala, a jeho životnost je až patnáct let."

Jak vybrat

Kdo má strach, že by rostliny mohl přelévat, může si vybrat takové typy truhlíků, které jsou opatřeny přepadovými otvory. Díky nim hladina vody nikdy nevystoupí tak vysoko, aby byla zemina podmáčená. Široký otvor na doplňování vody usnadní kontrolu stavu hladiny. "Existují také samozavlažovací truhlíky, které nemají dvojité dno a čtyři až pět litrů vody schraňují v misce. Ta je opatřena nosnými čepy, na nichž je hlavní pěstební nádoba usazena," říká ostravský zahradník Roman Plšek, který se zabývá osazováním balkonů. "Nejdůležitějším článkem každého samozavlažovacího systému je knot přivádějící vodu ke kořenům. Ten by měl být utkán ze syntetických vláken. Přírodní materiály, jako jsou len a bavlna, uhnívají.

Na balkony plast

"Kromě plastových truhlíků se pro pěstování rostlin uplatňují i nádoby z jiných materiálů. Většina z nich se potýká se stejným problémem - s nedostatkem zásob vody - jako klasický plastový truhlík. Jejich předností je, že jsou nepochybně hezčí. Na druhou stranu právě estetické hledisko by u dobře osázených balkonových truhlíků nemělo hrát velkou roli. "Pod převislými balkonovými rostlinami by neměl být truhlík totiž vůbec vidět," říká Roman Koupý. Kamenná koryta a nádoby z keramiky jsou sice krásné, ale není jednoduché je sehnat. Navíc jsou velmi těžké. Proto se spíš než na balkony hodí na terasy či do zahrady. Dobře vypadají i dřevěné nádoby. Aby se jejich životnost prodloužila, je do nich třeba použít plastovou či polystyrenovou vložku. Natírání dřeva bez použití těchto vložek může napáchat mnoho škody, rostliny totiž mohou být citlivé na chemikálie, které se do zeminy z nátěru uvolní. Předností plastu je jeho nízká hmotnost. Takové truhlíky pak mohou být snadno přichyceny nejen na nosné zdi, ale i na okraje balkonového zábradlí či na okenní parapety.

U některých truhlíků je možné zvýšit zásobu vody tím, že se do otvru za přepážkou vloží další přídavná nádržka v podobě plastové láhve od minerálky.

Autor:




Nejčtenější

1
Věčně opilý soused je vulgární a vše mu vadí. Z bytu se mu line zápach

Bydlím v brněnském činžáku, do kterého se před rokem nastěhoval starší soused, který chodí domů opilý, je vulgární a vadí mu vše, co je umístěné na společné...  celý článek

Novou fasádu si ÚPMD opravdu zasloužil. Výměna oken a střechy již proběhla.
Z luxusního sanatoria je největší porodnice. Ale mohl zde být hotel

Impozantní komplex budov pod hradbami Vyšehradu může někomu připomínat luxusní hotel, jinému palác. Sídlí zde však Ústav pro péči o matku a dítě, kde...  celý článek

Drobné detaily dokázaly interiéru vtisknout „ženský princip“.
Drobné detaily proměnily byt 3+kk přesně podle přání majitelky

Byt s dispozicí 3+kk v novostavbě developerského projektu s krásným výhledem na Prokopské údolí vnímala majitelka jako strohý, ale nechtěla jej zahltit...  celý článek

Architekti Gregor Pils a Andreas Claus Schnetzer postavili dům z 800 vyřazených...
Geniální ve své jednoduchosti. Na domek stačilo 800 vyřazených palet

Architekti Gregor Pils a Andreas Claus Schnetzer vzali osm set dřevěných palet a postavili z nich plnohodnotný dům. Experimentální projekt je zdarma k vidění...  celý článek

V obýváku zůstala zachovaná parketová podlaha, stačilo ji jen přebrousit a...
Byt pro rodiče, kterým se odstěhovaly děti: konečně mají pohodlí

Když se z bytu odstěhují dospělé děti, řada lidí se rozhodne pro totální rekonstrukci. Není divu, konečně si mohou dopřát bydlení pouze pro sebe, podle svých...  celý článek

Další z rubriky

Nový dům je, stejně jako ten původní, poloroubenka.
Na Šumavě koupili ruinu. Dům strhli a postavili jeho perfektní kopii

Na Šumavě, u železniční trati, stojí poloroubenka. Bývala tu již před mnoha lety, pamatovala, když kolem jezdil vlak s uhlákem a parní lokomotivou. Dnes tu...  celý článek

Koncertní sál Disney Hall, který navrhl Frank Gehry.
Slavný architekt Frank Gehry svým domem sousedy pořádně naštval

Jméno Franka Gehryho si v České republice spojujeme s Tančícím domem v Praze, je jedním z jeho autorů společně s architektem Vlado Miluničem. Známých staveb...  celý článek

Při zařizování v interiéru majitelé investovali především do sedacího nábytku....
Dominantu elegantního mezonetu v secesním domě představuje schodiště

Designérka Hana Šebková dostala zadání vytvořit projekt pro šarmantní pár, který uspokojí jejich vybraný vkus a nabídne logické řešení dispozice s glancem...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.