V pondělí 30. srpna proto dostanou zastupitelé návrh na zabezpečení ochozu kovovými sítěmi. Ještě před dvěma lety hradecké vedení podobné řešení odmítlo, od té doby však po pádu z věže zahynuli další dva lidé.
Rada města již návrh odsouhlasila a zná i odhadované náklady. Projekt a instalace bariér by měly stát kolem 600 tisíc korun.
Už v květnu 2016 před očima policistů z věže skočil 45letý muž. O sítích nebo mřížích se začalo mluvit před čtyřmi lety, kdy se při pádu z ochozu zabila 25letá žena. V únoru 2018 to byl 43letý muž, v listopadu 2019 pak šestapadesátiletá žena a tragickou sérii uzavírá loňské září.
Primátor: Pádům z věže musíme zabránit
„Bohužel každý rok Bílou věž zneužili sebevrahové a loni jedna dívka dokonce přepadla nešťastnou náhodou. Rada rozhodla, že tuto záležitost, která je pro památky i obyvatele města velmi důležitá, posune do zastupitelstva, aby ji rozhodlo. Samozřejmě, že ta bariéra bude zásahem do rozhledu, ale nezbývá nám nic jiného. Sebevražedný skok před několika lety skončil dokonce tak, že nešťastník spadl před rodinu, která se procházela kolem. Tomu musíme zabránit i na úkor estetiky a rozhledu z památky,“ řekl hradecký primátor Alexandr Hrabálek (ODS).
Ochozů, které kryjí bariéry proti pádům z výšky, v republice stále přibývá. Před několika týdny přibyly dvoumetrové mříže a bezpečnostní kamery na věži kostela svatého Mořice v Olomouci, kterou kvůli sebevrahům farář nechal před pěti lety zavřít.
Že zábrany jsou efektivní, vědí i v Plzni. Věž katedrály svatého Bartoloměje kryjí mříže už 20 let, od té doby z výšky 62 metrů nikdo nespadl. O stejném kroku jako v Hradci Králové uvažují Klatovy, kde skokem z Černé věže za posledních deset let ukončili život tři lidé. Ocelová lanová síť brání pádům z ochozu také na Černé věži v Českých Budějovicích.
„Možnost zasíťování ochozu Bílé věže jsme samozřejmě konzultovali se všemi dotčenými subjekty, ať už jde o odbor památkové péče nebo o hasiče, kteří v případě nebezpečí vedou přes ochoz únikovou cestu. Sítě jsou de facto jediným kompromisním řešením, pokud by snad k nějakému zabezpečení mělo dojít. Podle předběžné poptávky máme možnost použít takový druh bezpečnostních sítí, který bude mít dostatečně velká oka a výhled omezí minimálně,“ doplnil náměstek primátora pro oblast správy majetku města Pavel Marek (ANO).
Radost nemají památkáři ani provozovatel
„Pokud se dospěje k tomu, že kvůli bezpečnosti je potřeba nainstalovat sítě, máme příklady věží, kde jsou už dlouhodobě. Není to v žádném případě věc, ze které bych měl mít radost, ale budeme to řešit, pakliže k tomu dostaneme návrh. Samozřejmě se budeme snažit, aby to byl co nejméně negativní zásah pro kulturní památku. Ostatně při poslední rekonstrukci se řešila otázka bezpečnosti a na Bílé věži je už zvýšené zábradlí nad normovou míru,“ upozornil Jan Falta, vedoucí odboru památkové péče na hradeckém magistrátu.
Zabezpečení ochozu řeší architekt Jaromír Chmelík, autor zdařilé rekonstrukce z roku 2015, která v konkurenci dalších 50 staveb dostala ocenění Grand Prix architektů – Národní cenu za architekturu.
„Řešení zabezpečení je zatím jeho. Na zastupitelstvo půjdou výkresy, jak by to mohlo vypadat. Nepředpokládám, že by to mělo být pletivo jako na některých jiných památkách, bude to něco, co se k Bílé věži bude aspoň trochu hodit,“ konstatoval primátor.
Provozováním věže je pověřena Hradecká kulturní a vzdělávací společnost (HKVS).
„Přiznám se, že nejsem úplně nakloněn k řešení, aby se daly na věž zábrany. Když se z ochozu díváte přes nějakou síť, není to úplně nejpříjemnější. Současně by nám to znepříjemnilo pořádání ohňostrojů, protože sítě by se musely demontovat. Bezpečnost je však prioritou a je to na rozhodnutí města,“ zdůraznil ředitel HKVS Miroslav Franc.
