Tomáš pochází z jihočeského Tábora, kde bydlel až do svých osmnácti. Stejně dlouhou dobu žije v Praze, což komentuje: „Letos se mi to zlomilo, už jsem Pražák.“ Miluje cestování, nejvíc ho baví vzdálená Indie či Asie. Pětkrát ročně vyráží na cesty, do ciziny si s sebou vozí i práci. Teď se víc těší do nového bytu, který nedávno přebudoval.
„Na terase jsem prakticky od dubna do října, výhled a okolní čtvrť mi připomínají Berlín, široké ulice, režné cihly, sem tam industriální stopa. Ze zahraničí si vozím koření, protože rád vařím, a vlastně i inspiraci pro bydlení. Důležité jsou pro mě barvy, jednoduchost, vzdušnost,“ připomíná.
Po rozpadu předešlého vztahu si Tomáš nejdřív pronajal byt v komplexu Marina Island v pražských Holešovicích. Jak říká, rok si lokalitu zkoušel, přitom hledal vlastní bydlení. Našel ho blízko, v činžáku ze 30. let minulého století.
„Je to tu ideální trojmezí. Do kanceláře jedu autem tři minuty, do centra to mám kousek,“ upřesňuje. Prioritou při shánění bytu byla terasa, aby Tomáš mohl venku odpočívat, pracovat, grilovat a pěstovat zeleň. „Nejradši mám levanduli a macešky. Doma jsme vždycky měli květiny, teď mi v květinářství v Libni na jaře plní truhlíky,“ dodává.
Pohoda ve třiceti sedmi
Byt má plochu necelých čtyřicet metrů čtverečních. V domě je sklep, v němž lze zaparkovat kolo a přes zimu uložit věci z terasy. Na dispozici bylo znát, že nástavba vznikla před více než půlstoletím: dvě malé místnosti, kuchyň v místě dnešního jídelního koutu.
Nevyhovující byla koupelna, kde plochu zbytečně zabírala vana. Parádu nedělala ani podlaha z nejlevnějšího lamina. „Bez zásadních úprav to nešlo, přestože minulá rekonstrukce proběhla nedávno. Chtěl jsem mít plnohodnotně vybavenou kuchyň a byt propojený s terasou, což vyřešila nová francouzská okna. Rozhodl jsem se ubrat plochu z ložnice a využít ji pro kuchyňskou linku. Na terase jsem nechal zvýšit zábradlí. Bylo nízké a návštěvy se bály. Přizdil jsem příčku v předsíni, abych mohl osadit bezpečnostní dveře a eliminoval hluk z chodby,“ popisuje Tomáš.
Se vším mu odborně pomohl Petr Kazda, majitel firmy Rekonstruktera, se kterým měl skvělou zkušenost, protože Tomášovi rekonstruoval i předchozí byt.
V bytě, kde se šetří s každým centimetrem, se víc ukáže, jak dobrý je návrh prostoru, nábytek na míru i chytré detaily. Proto jsou například v kuchyni horní skříňky vysoké až ke stropu, nad jídelním stolem pak zavěšené, aby nepřekážely na podlaze.
„Petr mi poradil, abych na podlahu dal kvalitní vinyl (polepené jsou jím i vstupní dveře). Předpokládal totiž, že až přestanu cestovat, pořídím si psa. Podlaha v dekoru šedého dubu je plovoucí. Podklad byl tak křivý, že se na něj nedalo nic lepit,“ komentuje situaci Tomáš.
Doma za čtyřicet dní
Zadání bylo jasné: co nejvíc funkcí na malé ploše, světlo, moderní zařízení. Tomáš si sám všechno dopředu nakreslil, stavitel vyladil detaily, materiály vybírali spolu.
Rekonstrukce proběhla za necelé dva měsíce, musela se totiž stihnout do doby, kdy Tomášovi končil pronájem v nedalekém bytě. Všechno bylo dobře připravené a šlo to rychle.
„Spoustu času při zařizování nám ušetřilo i to, že máme s Petrem stejný vkus, líbí se nám například sklo. Na zakázku jsem nechal vyrobit posuvné dveře, díky průsvitným plochám je v bytě víc světla,“ připomíná majitel.
Celkem jsou v interiéru tři typy dveří: posuvné schované ve stavebním pouzdře, další jezdící po liště na stěně. Ložnici odděluje od kuchyně posuvná skleněná příčka. Do koupelny a na obklad stěny nad pracovní deskou v kuchyni vybrali velkoformátovou dlažbu značky Rako imitující přírodní kámen.
V letních vedrech chrání interiér před horkem markýza, kterou lze vysunout až do hloubky tří metrů, v ložnici je navíc zatemňovací blackout roleta elegantně schovaná v podhledu.
Správným směrem
Autorem velkého obrazu „Směr 2“ v pokoji je výtvarník Jindra Lípa. Tomáš má rád moderní umění a líbily se mu jeho syté barvy. Originál dostal od rodičů k narozeninám a připomíná, že o to víc si jej váží.
V oblibě má především hotelové barvy, to znamená škálu neutrálních tónů, které podle něj dobře „rozbije“ například výrazná červená. Proto vybral na kuchyňskou linku světlý odstín cappuccino, v obývacím pokoji se zase opakují červené akcenty.
Změnou prošel i komfort bydlení. Bývaly tu plynové vafky, nově tu není ani jeden radiátor, ani klimatizace, přestože byla původně v plánu. Teplo, chlazení i větrání jsou vyřešené komplexně pomocí vzduchového čerpadla švédské značky IVT, které je možné ovládat aplikací na mobilu. Do sádrokartonových podhledů se povedlo schovat rozvody od čerpadla umístěného na terase.
„Když jsem v zimě delší dobu pryč, netopím. Než se vrátím, zapnu předem dálkově čerpadlo a byt se za chvíli vytopí na 22 stupňů. Byla to sice větší investice (80 000 korun), ale provozní náklady mě dneska přijdou zhruba na tisíc korun měsíčně včetně ohřevu vody. Kromě kombinované pračky se sušičkou to byla ta nejlepší investice do bydlení,“ pochvaluje si Tomáš.