Sýpka měla velmi důležitý úkol, sloužila ke shromažďování společných zásob obilí pro léta neúrody. V pozdějších letech, zejména ve 20. století, se pro stavbu tohoto měřítka hledalo využití jen obtížně. Chátrání sýpky urychlil požár na konci minulého století.
V přízemí vynikne velkorysost zaklenutí celého prostoru.
Architektonického řešení rekonstrukce stavby a interiéru se ujalo studio EAarchitekti, Ing. arch. Zdeněk Eichler a Ing. arch. Eva Eichlerová. Jejich projekt se zúčastnil soutěže Interiér roku 2018 v kategorii Veřejný interiér – rekonstrukce.
Odkaz historie
Čtyřpodlažní stavba má přízemí zaklenuté nízkou křížovou klenbou ve dvoutraktu. Patra s dřevěnými trámovými stropy vynášejí ve druhém podlaží kamenné a zděné sloupy, ve třetím pak mohutné vyřezávané sloupy ze dřeva. Čtvrté podlaží je podkrovní. Tento prostorový koncept architekti při rekonstrukci zachovali, otevřený prostor rozdělili příčkami.
Současná společenská funkce hotelu s restaurací a konferenčním sálem je adekvátní velikosti a poloze stavby, klade však na objekt vysoké technologické nároky.
„Kvůli zachování jedinečnosti historické stavby a minimálních zásahů do původních konstrukcí jsme navrhli samostatnou budovu technického zázemí, zapuštěnou do terénu. Její svažitá střecha je pojata jako sad velkopavlovických meruněk. Celek je v exteriéru vymezený upravenými venkovními plochami osázenými platany, katalpami a doplněný fontánou,“ popisují architekti.
Ti měli při rekonstrukci k dispozici zajímavé původní stavební prvky, které doslova vyzařují kultivované zpracování starých řemeslníků: kamenné ostění oken, kamenné a dřevěné sloupy, kovaná vrata, dřevěné schodiště, zpracování omítek, velkoplošná kamenná dlažba, váhy i jiné.
„Výtvarný koncept interiéru stačilo jen vnímat a respektovat. Rozhodli jsme se novými prvky a povrchy nekonkurovat stávajícím, ale podpořit jejich vyznění současnými stavebními a technickými možnostmi,“ doplňují autoři projektu.
Hotelem krok za krokem
Přízemí budovy nechali architekti v co největší míře otevřené, aby vynikla velkorysost zaklenutí celého prostoru. Je zde vstupní hala, restaurace se zázemím, dva konferenční sály a příslušenství.
Prosklené stěny s kovanými rámy a vestavba krbu, jež oddělují jednotlivé provozy, osvětlení, objekt recepce a baru, mobiliář, to vše se podřídilo pokračujícímu prostoru.
V přízemí vynikne velkorysost zaklenutí celého prostoru.
V dalších patrech je čtyřicet dva hotelových pokojů v různých kategoriích, z toho čtyři apartmány, klubový salonek a kancelář správy provozu.
Prostorné hotelové pokoje dostaly prkenné podlahy, robustní dřevěné dveře a vestavěný nábytek. Původní malá okna si ponechala kamenné ostění, zvětšuje je prosklený parapet ve venkovním líci stěny. Z interiéru tak vzniká dojem arkýře, vně však sklo se sítotiskem splývá s fasádou. Koupelny autoři pojali ve světlém nebo tmavém velkoplošném obkladu.
Schodiště, chodby a dveře či provedení výtahu a posuvných požárních dveří svým charakterem a atmosférou odkazují na původní funkci stavby.
Apartmá v hotelu je vybavené luxusním lůžkem Hästens i designovými svítidly Lasvit.
„Většina prvků byla navržena a vyrobena jako atyp firmami v okolí, u typových jsme, pokud to bylo možné, dali přednost českým designům a značkám,“ popisují architekti Eva a Zdeněk Eichlerovi.
Výběr světelných objektů do pokojů představuje metaforu odkazující na historickou událost požáru. Jejich výroba byla inspirována japonskou metodou opracování dřeva jakisugi, v tomto případě se horké sklo lije do dřevěného kopyta.
Oblast Velkých Pavlovic a okolí patří mezi významné folklórní oblasti, stále v ní žijí řemeslníci a výrobci krojů používající tradiční postupy. Batikované modré obrazy použité v hotelu mají volnou předlohu v pracovní vinařské zástěře. Také tradiční výšivky a tisky na textilu budou postupně doplňovat interiér o bohatství lokální kultury.
V hotelu samozřejmě nechybějí ani české židle Merano se značkou TON.
Rekonstrukce barokní sýpky na hotel LotrinskýArchitektonické řešení rekonstrukce stavby a interiéru: studio EAarchitekti, Ing. arch. Zdeněk Eichler a Ing. arch. Eva Eichlerová Spolupracovníci: Ing. arch. Martina Matušková a Ing. arch Přemysl Valový |
