Občas se zastaví bývalí majitelé a pochválí je, jak se o dům pěkně starají. „Rekonstrukce byla náročná, jakmile si vzpomenu, jsem unavená. Zařizování nás bavilo a jsme teď v klidu. Naši stejně staří kamarádi začínají teprve řešit hypotéky na bydlení,“ říká Bára.
Rodinná vila z roku 1911 s hrázděnou konstrukcí patra, kde partneři v patře bydlí.
A Vojtěch dodává: „Trendem je vyjet do zahraničí, nezůstat tam, kde jste se narodili. Nebo se odstěhovat do Prahy. Mladí lidé z menších měst odcházejí, podle toho to v nich vypadá. S Bárou to vnímáme jinak, přestože i my rádi cestujeme.“
Bára se v České Třebové narodila a bavilo ji objevovat ,kořeny‘ v archivu. Zjistila, že vilu s hrázděnou konstrukcí navrhla a postavila v roce 1911 firma Rössler a Kudlík pro sládka místního pivovaru (stejná firma vybudovala náměstí, gymnázium či zdejší vilovou čtvrť).
Historie vily
V padesátých letech koupil dům ostravský architekt a řadu let ho pronajímal. Nejrušnější byl v historii domu rok 2012. Nejdřív nový majitel přebudoval vnitřek na kanceláře.
„Dřevěná okna nahradil plastovými, stěny natřel na oranžovo, kde je ložnice, bývala ředitelna. Ve stejném roce jej prodal a mohli jsme začít předělávat. Jakmile jsme se nastěhovali, cítila jsem se dobře. Myslím, že tady vždycky bydleli dobří lidé a zanechali tu pozitivní energii,“ je přesvědčena Bára.
A ukazuje i staré fotografie protějšího parku Javorka vybudovaného v anglickém stylu koncem 19. století, s kolonádou, rybníčkem, fontánou, výběhem pro mývaly.
Místo se vzrostlými stromy funguje dál. Na venkovní scéně probíhají koncerty, představení pro děti, nebo se hraje divadlo. Bára s Vojtou sedávají v okně, dívají se a poslouchají.
Pěkné bydlení je požitkem
„Máme rádi dobré pití, dobré jídlo a rádi dobře bydlíme. Baví nás filmy pro pamětníky, proto jsme tu spokojeni, chybí nám jedině nějaké auto veterán,“ dodávají pobaveně partneři.
Dům koupil otec Báry, která připomíná: „Celý život si chtěl pořídit svoji nemovitost. Čekal do padesáti. Když dům objevil, nerozmýšlel se, což komentuje: šel jsem pro chleba a vrátil se s barákem. Přitom zůstal s mámou v domě, kde jsem vyrůstala. Můj bratr sem nechtěl, nabídku podnájmu jsem proto využila.“
S přítelem začali dům rekonstruovat během studií. Všechno hlídali, oba si potrpí na kvalitní provedení. Bára přiznává, že se starala o řemeslníky, kterým vyvářela, jako se to dělalo dřív.
Keramický obklad s výraznými fazetami i stylová dlažba přiblížily vzhled moderní koupelny době vzniku vily.
Začali s kuchyní a koupelnou, vytrhali podlahy. Prostory byly prázdné, spali na matracích. „Půda zůstala nezařízená doteď, máme ideální místo pro párty, nic se tam nedá zničit,“ pochvalují si.
Dispozici bytu 2+1 mírně upravili, zazdili například dveře mezi ložnicí a obývacím pokojem, respektive před ně postavili příčku ze sádrokartonu. Nedali na rady a stropy nesnížili podhledem. Zděná stavba je z hlediska tepelné pohody ,vychytaná‘, v zimě neprochládá, v létě je uvnitř chládek.
„Máme plynový kotel, pořídili jsme nové litinové radiátory. Povedlo se repasovat dveře, v předsíni zachránit dlažbu. Časem je v plánu výměna vinylové podlahy a plastových oken za dřevěnou variantu.“
Prezidentské apartmá
Nedaleko České Třebové leží osada Bezpráví, kde se scházeli disidenti. Pár postav z dějin má místo i v tomto bytě. Masaryk, Beneš, Havel, první a poslední z československých prezidentů v obývacím pokoji, druhý československý v pracovním koutě.
Báře před lety vážná nemoc zkomplikovala život i studium medicíny, které musela ukončit. Rozhodla se pro jiný obor, studium a profesi. Vlastně ji k ní přivedl Vojtěch, s nímž nějakou dobu navrhovali soukromé interiéry. Zkušenosti potom zúročili ve vile.
Repasí prošlo schodiště s kamennými stupni i kovové zábradlí. Barevná skla nejsou sice originální, ale oživují prostor vstupu.
„Zatím jsme jen dva, takže jeden byt úplně stačí. Nevěděli jsme, jak využít druhý v přízemí, přemýšlela jsem o galerii nebo kavárně. Pro podnikání bylo moc omezení, tak jsme prostory zařídili a dva apartmány pronajímáme,“ vzpomíná Bára.
A doplňuje: „Lidi jsou spokojení, nechávají nám milé dopisy. Přespal u nás dokonce synovec Erika Claptona.“ Partneři si cení toho, že získali zlatou medaili za nejlepší malý penzion roku 2017, a že na webu Amazing places se dostali do Top výběru nejkouzelnějších míst v ČR.
Pohodlí na zkoušku
„Při zařizování jsme se s Vojtou nikdy nepohádali, jsme propojeni, občas se i podobně oblečeme. Máme zároveň štěstí, že nás podporují rodiče,“ připomíná Bára a pokračuje: „Věci z IKEA jsme kupovali jako studenti, některé postupně měníme. Byly ideální, když jsme zkoušeli rozmístění nábytku, hledali optimální místo pro pohovku či třeba stůl se židlemi. Místo nich teď dáváme naše autorské kusy, ale typovkám se nijak nebráníme,“ vysvětluje.
Do interiéru nechtějí zbytečně investovat, snaží se nepořizovat příliš věcí. Milují knížky, zatím uskladněné na půdě, neodolají jen starým věcem z bazarů a antiků.
Původní dlažbu v předsíni se povedlo zachránit, stejně tak repasovat dveře.
V bytě je znát, že mají rádi dobu první republiky, uklidňující skandinávský, nebo naopak poněkud strohý industriální styl. Dílna s lakovnou na zahradě jim umožňuje vytvářet doplňky, které si mladí designéři navrhli, například lampu do kuchyně. Podobná kovová by stála pět tisíc. Tuto poskládali za pár stovek.
Na „šroťáku“ našli víko z rozbitého grilu a ozdobili ho špunty od vína. Světelný obraz Měsíční krajina v obývacím pokoji navrhl Vojtěch pro expozici Designbloku pro značku USSPA, kde je momentálně zaměstnaný. Práci si nedávno vzal také domů.
„Někdo má služební auto, já služební spáčko. Na zahradě máme nový model vířivky. Zkoušíme ergonomii, pomáhá mi to při navrhování, navíc nám voda oběma dělá dobře,“ říká závěrem.
