Dvaatřicetiletý fotograf Wah Lee se rozhodl to risknout. Pohodlí v normálním, ale předraženém bytě vyměnil kvůli nákladům za „domov“ za hranicí zákona. Bydlí v budově, kde je zároveň sklad bylinných olejů a komerční kuchyně. Se svým spolubydlícím platí v přepočtu 1 400 dolarů (31 100 Kč) měsíčně, což je méně než polovina běžného nájemného v této čtvrti Hongkongu, píše agentura Bloomberg.
Bydlení o rozloze skoro 93 metrů čtverečních má kromě malé kuchyňky a koupelny také vysoké stropy a velká okna. Což je proti běžným standardům těsných hongkongských bytů dost neobvyklé.
„Nájemné je dnes nesmyslně vysoké,“ stěžuje si Lee. „Neexistuje způsob, jak bych si mohl rezidenční bydlení dovolit,“ dodal. Navíc do velkého „bytu“ se mu vejde i veškeré fotografické vybavení.
Bydlení v průmyslových objektech je další způsob, jak obyvatelé Hongkongu bojují s nejvyššími cenami bydlení na světě. Cena průměrného bytu je 19,4krát vyšší než medián ročního příjmu. Kvůli závratným cenám nemovitostí se ve městě rozmáhají také mikrobyty a sdílené prostory na spaní.
Vláda ve snaze zkrotit rostoucí ceny a zabránit sociálním nepokojům vymýšlí, jak rozšířit půdu a prostory vhodné pro bydlení. Zlegalizování bydlení v průmyslových objektech ovšem není na seznamu navržených opatření.
„Průmyslové budovy nejsou vhodné pro to, aby se v nich dalo žít. Třeba i kvůli bezpečnosti,“ vysvětluje Chau Kwong Wing, přednášející obor reality a výstavba na univerzitě v Hongkongu.
V jednom z průmyslových objektů přišli při požáru loni v srpnu o život tři lidé. V budově se pak kromě toho vyhořelého našlo 16 dalších „bytů“.
Bydlení pro auto za 17 milionů. Tolik zaplatil boháč za parkovací místo |
V roce 2016 žilo podle odhadu Society for Community Organization v průmyslových budovách asi 12 tisíc lidí. Organizace sice vývoj čísla v dalších letech neupřesnila, ale míní, že se počet takto žijících lidí kvůli vládním kontrolám zmenšil.
Podle vládního návrhu, který se bude projednávat zřejmě v říjnu, by takovéto bydlení mělo být nadále nezákonné. Ani to však neodradil 23letou Ting Liovou, která se svým přítelem žije v „bytě“ v průmyslovém objektu čtvrti Sha Tin. „Občas nám o víkendu teče rezavá voda, takže musíme pít balenou,“ říká Liová s tím, že mimo běžnou pracovní dobu také někdy vypadává proud.
Mladý pár však změnu zatím neplánuje. Za bydlení totiž dávají jen 15 procent společného příjmu, v běžném bytě by jim výdaje za bydlení ukously 40 procent příjmů.
Hongkongský architekt přišel s nízkonákladovým bydlením v podobě roury:
30. ledna 2018 |
