Agnes a Mikael se seznámili během své práce na výzkumném projektu fauny a flóry Národního parku Bukové hory, který leží přibližně 200 km severovýchodně od Budapešti.
Manželé si zvolili tradiční podobu srubu.
Bukové hory pokrývají největší souvislé lesy v celém Maďarsku. V přírodním parku je i dvě století starý bukový prales, roste tu velké množství druhů rostlin. Park je domovem pro netopýry a doslova rájem pro dravé ptáky. Krásná příroda sem láká návštěvníky a také vědce z celého Maďarska i ze zahraničí.
Agnes je bioložka pocházející z Budapešti a Mikael ornitolog původem z malého finského městečka. Oba dva milují přírodu v oblasti národního parku, a proto se rozhodli, že se zde, v malém lázeňském městečku Lillafüred na samém okraji Národního parku Bukové hory, usadí.
Dřevo jako jasná volba
Mikael si byl od začátku jistý tím, že bude chtít bydlet v tradičním finském dřevěném domě a Agnes jeho touhu po světlém, prostorném a dřevem vonícím domě sdílela i díky tomu, že vyrostla na panelovém sídlišti na okraji Budapešti, kde se jí nelíbilo.
Agnes s Mikaelem už brzy do rodiny uvítají nového člena a v plánu mají větší rodinu, proto bylo jasné, že se nespokojí s malým domkem, naopak že budou hledat dům s podlahovou plochou přesahující 150 m2.
Bylo jisté, že mladý pár bude přijímat i mnoho návštěv, zejména z finské části rodiny a z okruhu svých mnoha přátel.
Mladý pár snil o prostorném bydlení s několika ložnicemi, vysokým katedrálovým stropem a prosvětleným obývacím pokojem. Velkým přáním Agnes byla i jednoduchá světlá kuchyně.
Ve Finsku měl Mikael několikrát možnost navštívit srubové domy, proto si pro svou rodinu přál takový dům. Manželé nejdříve zvažovali využití služeb architekta, který by jim ho navrhl, ale poté, co měli možnost seznámit se s typovým domem Iso-Kajastus, věděli, že našli bydlení na celý život. Jde o velkoryse řešenou budovu, s pěti ložnicemi, o rozloze přesahující 180 m2. Nadmíru splňoval to, o čem dvojice snila.
Příjemným stavebním prvkem, tolik typickým pro finské domy, je galerie nad obývací částí domu.
Jediným předmětem diskuse bylo, zda mají svůj dům pojmout spíše v moderním, nebo v tradičním stylu. Variabilita srubových domů je veliká, a tak bylo zcela na Mikaelovi a Agnes, jak budou chtít, aby jejich dům vypadal. Samozřejmě museli vzít v potaz také místní regulativy výstavby.
Nakonec se dvojice přiklonila k tradičnějšímu pojetí, dům tak do okolí dokonale zapadá. Po třech měsících od zadání objednávky dorazily na pozemek v Lillafüredu kamiony s materiálem na stavbu domu. To už byla na pozemku připravena spodní stavba a mohlo se začít se sestavováním „finského šampiona mezi domy“, jak dům nazývá Agnes.
Rychlé bydlení
Lidé z okolí se zájmem pozorovali postupující stavbu. Po šesti týdnech byla dokončena uzavřená hrubá stavba a následně byli povoláni řemeslničtí mistři k provedení dokončovacích prací, jako jsou instalatérské práce, zajištění vytápění, odpadů, pokládka obkladů a sanity.
Šest měsíců po rozhodnutí o pořízení finského srubu Mikael s Agnes bydleli. Jak prozrazuje Agnes: „Nejdéle nám trvalo rozmyslet si, kde budou jednotlivé zásuvky, vypínače a svítidla. Vše ostatní šlo rychle.“ To výrobce Kontio musí opravdu vědět předem, protože už ve výrobě je nutné navrtat otvory pro rozvody elektriky.
Pohled z obývacího pokoje do kuchyně a na galerii se zábradlím z bezpečnostního skla
„Agnes a Iso-Kajastus, to je láska na celý život,“ prohlásil Mikael, když se do svého nového domu společně s Agnes nastěhoval. Dům se do malého lázeňského městečka na okraji přírodního národního parku opravdu hodí. Sousedé nešetří pochvalnými komentáři a jedinečný dům se stal výchozím bodem k navazování dobrých vztahů.
U domu je příjemná, nově založená zeleň a navíc prostorná garáž, která byla pro dva lidi, vyjíždějící z titulu svého povolání za studiem přírody, nutností. Agnes je nadšená z prostorné, světlé obývací části s krbem a také z kuchyně, která je přesně taková, jak si ji představovala, tedy světlá a jednoduchá.
Podlaha ze světle šedých velkých dlaždic je v obývací části a kuchyni opatřena podlahovým vytápěním a dodává domu moderní ráz. Podlahy v ložnicích kryje stříbřitě šedý hebký koberec. Obklady v koupelně i podlahové dlaždice jsou laděny do matně béžové. Příjemným stavebním prvkem, tolik typickým pro finské domy, je galerie nad obývací částí domu, z níž lze shlížet na dění a život v obývacím pokoji.
Technické informaceArchitektonický návrh domu: katalogový model Iso-Kajastus Kontio Longhouses s individuálními úpravami Podlahová plocha: 183 m2 Konstrukce: betonová základová deska, obvodové a vnitřní stěny roubená konstrukce z lepených hranolů šířka 205×220 mm, příčky v přízemí trámové, příčky v patře lehké dřevěná konstrukce s dřevěným obkladem Skladba střechy: tříplášťová s 300 mm izolace Výplně otvorů: finská euro okna ze severské borovice značky Kontio, s izolačními trojskly, vnitřní dřevěné dveře Vytápění: podlahové vytápění, krbová kamna Dodavatel srubového domu: Kontio Longhouses |
