Před válkou žilo v Pohoří více než tisíc obyvatel. Ačkoliv hned po roce 1990 začaly plány, jak vylidněnou obec oživit, dodnes se to nedaří. Podle stavebníků je brzdou územní plán, který povoluje jen na dnešní dobu malé rodinné domky. Na omezení narazil majitel pozemku, který chce vybudovat v Pohoří areál se čtyřmi domy.
Stavební úřad v Kaplici mu projekt nepovolil a v těchto dnech krajský úřad zamítl i jeho odvolání.
„Celé řízení s úřady se táhne neskutečně dlouho, už od roku 2009. Se stavitelem se teď musím domluvit, jak budeme pokračovat dál. Jedna z možností je projekt znovu upravit,“ říká projektant Lukáš Kvídera, který majitele zastupuje.
Rodinné domy chce v Pohoří na Šumavě stavět lékař Roman Buxbaum ze švýcarského Curychu. Podle vizualizace to mají být jednopatrové usedlosti vždy s dvěma propojenými staveními s podkrovím a sedlovou střechou inspirované alpskou architekturou.
Kvídera tvrdí, že postupovali podle územního plánu a celou dobu projekt konzultovali s jeho zpracovatelem.
Do obce jezdí hlavně chalupáři
Obec Pohorská Ves, pod kterou osada patří, přitom plánuje v katastru Pohoří na Šumavě při hlavní cestě povolit stavbu 22 jiných rodinných domů. Pět už tam stojí. Většinou je obývají chalupáři, stálí obyvatelé jsou zatím jen dva.
Právě místní rekreanti měli k novým domům připomínky. Podle nich jsou příliš mohutné a budou zastiňovat jejich pozemky.
Kaplický stavební úřad zastavil počátkem roku územní řízení s odůvodněním, že záměr odporuje pravidlům územního plánu. „Mimo jiné počítá s většími zastavěnými plochami, než je povoleno,“ vysvětluje tajemník kaplické radnice Lukáš Bodnár.
Současnému územnímu plánu projekt neodpovídá také tím, že nepočítá se stavbou kanalizace a čističky odpadních vod. Na druhé straně zahrnuje stavby tepelných čerpadel, která mohou podle námitek stavebního úřadu ohrozit prameny spodní vody.
Projektant bere tyto námitky jako účelové. „Podle regulačního plánu bychom měli zastavět maximálně pět procent parcely. V případě, že jedna má rozlohu tisíc metrů, to znamená, že dům by mohl mít plochu nejvýše padesát metrů čtverečních. To dneska nemají ani zahradní chaty,“ argumentuje Kvídera.
Jeho projekční kancelář LK Projekt má zkušenosti se stavbami rodinných domů na Budějovicku, Krumlovsku i v zahraničí.
Nechceme tu žádné mohutné domy, říká místostarosta
Kvídera upozorňuje, že územní plány, které úředníci i politici často nechápou, nutí stavebníky vytvářet nevzhledná sídliště, kde je jeden dům stejný jako druhý. Samotné Pohoří by si podle něj zasloužilo rozmanitější architekturu, jakou mívalo na počátku minulého století.
Pohorská Ves mezitím připravuje nový územní plán. Pravidla pro stavby domů se však příliš nezmění.
„Nechceme tu žádné mohutné domy. Je tu krásná krajina, chráněná ptačí oblast a nádherný výhled s turistickou trasou do Rakouska,“ říká starosta Pohorské Vsi Jiří Křiklava.
Vzhledem k obsazenosti osady si myslí, že kanalizace a čistírna odpadních vod jsou jen hudbou budoucnosti. Čistička se totiž vyplatí pro minimálně šedesát domů.
Pohoří na Šumavě, bývalé sklářské městečko na Novohradsku poblíž rakouských hranic, si zatím vybírají k přechodnému bydlení hlavně majetní lidé. Někteří tu zařizují chalupy jako penziony.
13. května 2017 |
