Někdy se jim nesprávně říká modulové nebo mobilní domy bez koleček. Ve světě je tato metoda známá pod názvem Off-Site Construction nebo Off-Site Architecture. Odlišnost od klasického domu spočívá hlavně ve způsobu vybudování hrubé stavby. Celé moduly se vyrobí v továrně a na místě stačí umístit hotový dům na jednoduchý základ.
Moduly lze různě kombinovat a dá se z nich navrhnout i dům na míru. „Jednotlivé moduly lze lehce přidávat či odebírat a celý objekt převézt na nové místo,“ říká Martin Hart z firmy Koma Modular. Někdy se staví domky jen z jediného modulu, přičemž i zde jsou možné různé variace.
Modulární domy mívají dřevěnou nebo ocelovou konstrukci. Lze v nich použít standardní vnitřní vybavení, okna a dveře i povrchy jako u klasických staveb. „Správně navržená modulární budova je až o 30 procent výhodnější,“ upřesňuje finanční stránku Martin Hart.
Modulární budovy se prosazují i ve veřejném prostoru. Uplatnění našly třeba u mateřských škol, které potřebují dočasně navyšovat kapacitu. První modulární mateřskou školu mají v Rychnově u Jablonce, první patrovou vícetřídní školku v Jihlavě a první nízkoenergetickou v Otrokovicích.
Modulární pavilon pro Českou republiku na Expo 2015 získal od mezinárodní poroty bronzovou medaili za architekturu a metodu výstavby (viz článek Český pavilon získal na světové výstavě Expo 2015 bronz za architekturu).
Samotné moduly i stavby z nich bývají v posledních letech vidět i jako výstavní stánky či restaurace na různých festivalech, jako je Signal Festival, Designblok, Zlin Design Week či Zlín Film Festival.
Známé jsou i dočasné domy smontované z nejjednodušších buněk, které bývají k vidění na stavbách, výjimečně i v podobě obytných domů. Právě z nich se vylepšením designu vyvinuly moderní modulární stavby.
Freedomek je vyrobený z 95 procent ze dřeva. Jeho nosná konstrukce z lepeného dřeva má přesné spoje podle švýcarského patentu.
Přenosný dům je energeticky nezávislý na okolí
Jiří Brosch a brněnský architekt Marek Štěpán vymysleli dřevěný domek, který nazvali Freedomek. Vypadá jako dřevěný kvádr a „free“ je proto, že tento domek se dá jednoduše naložit a převézt, kam je libo. Trochu připomíná funkcionalistické stavby z meziválečných let.
Domek je ovšem uvnitř úplně jiný a hlavně napěchovaný moderními technologiemi. Díky solárním panelům na střeše může být energeticky nezávislý na okolí. I proto ho lze kdykoli jednoduše odmontovat a zavézt jinam.
První varianta z roku 2010 měla plochu 28 m2 a dispozici 1+kk. Nápad se postupně „rozrostl“, a to až do velikosti 4+kk. Dnes díky tomu slouží také jako bydlení pro rodiny s dětmi.
„Koncept stále rozvíjíme o nové možnosti a směry využití. Jednotlivé moduly lze skládat a vzájemně propojovat. Freedomek lze využít pro bydlení, ale také pro obchod, kavárnu či například kadeřnictví nebo zázemí pro golf,“ vysvětluje Petra Němečková ze společnosti Freedomky (viz článek Malá dřevostavba plní i velká přání. Může růst podle potřeby rodiny).
Podívejte se do Freedomku
8. října 2010 |
