Na první pohled obyčejný lesík. Jenže stromy necelé dva kilometry za česko-polskými hranicemi skrývají starý sádrovcový důl.
A právě do něj nacisté v roce 1944 narychlo a potají přestěhovali zbrojní výrobu. Ruiny povrchových staveb a zbytky podzemních chodeb našli ostravští urbexeři, tedy lidé, kteří na vlastní riziko procházejí opuštěnými objekty.
Propátrávali už mnoho staveb, ale něco s tak pohnutou historií dosud nikoliv. „Je to opravdu neuvěřitelné, když si představíte, co se tady před více než sedmdesáti lety dělo,“ zmínil člen skupiny URBEX-OVA Marek Pietoň.
Právě on se před asi pěti lety dozvěděl, že na sklonku války přijel na Hlučínsko Hans Kammler, nacistický stavební inženýr, který řídil i výstavbu tajných podzemních továren.
„Bylo jasné, že ačkoliv se přijel podívat na koně do Albertovce, že jen kvůli tomu by se tak daleko nevypravil,“ poznamenal Pietoň.
Pátrání po tajných nacistických projektech na Hlučínsku bylo dlouho neúspěšné. Nedávno se však ozval další z urbexerů Kamil Hrbáček. „Polská přítelkyně mi říkala o bývalém sádrovcovém dolu kousek za hranicemi. Že tam prý Němci narychlo stěhovali zbrojařskou výrobu,“ uvedl. Navíc v době 2. světové války tudy žádná hranice nevedla, protože Hlučínsko i polská strana patřily Německu.
Když se nadšenci vypravili na uvedené místo, brzy objevili ruiny staveb a dva vstupy do svažujících se chodeb. A vstoupili dovnitř. „Dostali jsme se několik desítek metrů daleko, pak už jsou chodby zatopené a o kus dále i částečně zavalené,“ přiblížil Pietoň.
Urbexeři nechtějí, aby bylo místo prozrazeno. Mnozí místní lidé o pohnuté historii lokality sice vědí, není to pro ně tajemstvím, ale ani oni tam nechodí. Na povrchu jsou totiž četné prohlubně svědčící o propadání zeminy do dolu. A to může být velmi nebezpečné.
V továrně pracovali zajatí sovětští vojáci
Pátrání po historii místa není jednoduché. Pamětníci byli po válce odsunuti nebo už zemřeli. Dokumentace nejspíše neexistuje, protože nacisté při útěku před Rudou armádou všechny listiny zničili. A chodby odstřelili.
Ale podle prvotních informací narychlo vybudovaná podzemní továrna v dole byla až čtyřicet metrů hluboká a měla prý pět pater.
Kdo jsou urbexeři |
Nepochybně v ní pracovali sovětští zajatci z nedalekého tábora. V dole vyráběli součástky pro letadla, ale údajně také na V-2, legendární rakety, které nacisté nazývali „zbraní odplaty“ a marně se jimi snažili zvrátit nepříznivý vývoj 2. světové války.
„Podívejte se. Tady leží skoba, dole jsou zbytky pražců, cihlové stěny jsou poškrábané, jak tudy něco přesouvali. To jsou stopy dávné činnosti. Úchvatné,“ ukazuje Pietoň.
O tom, že chodby továrny zasahují i na naše území, nepochybuje. Podle něj tomu nasvědčuje i název továrny Krabbe (Krab). „Objevené chodby vedou ve směru do továrny a současně směrem k Hlučínsku. Pokud tedy mají chodby tvar krabích nohou, tak musely být i u nás,“ vysvětlil.
Dodal, že rozhodně si bude chtít své přesvědčení potvrdit. I tak je nalezená továrna Krabbe první, která má spojitost i s naším krajem.
Podle historika Slezského zemského muzea Ondřeje Koláře se urbexerům podařila pozoruhodná věc. „O této továrně se z archivních materiálu zhruba vědělo, ale objev to je samozřejmě velmi významný,“ uvedl České televizi historik.
Ještě než nacisté výrobu kvůli stále častějším náletům spojeneckých bombardérů přestěhovali do podzemí, fungovala v nedaleké továrně na koberce. „V minulosti tam objevili vlasy s obsahem smrtícího plynu Cyklon B od osvětimských vězňů. Z jejich vlasů prý vyráběli koberce,“ uvedl Pietoň.
Obří cihlová budova v blízkém městečku stále stojí. Polorozpadlá, ale stále majestátní. „Naše pátrání tím rozhodně nekončí,“ vzkazují oba urbexeři.
