Prenzlauer Berg je čtvrť na severovýchodě Berlína s příjemnou kosmopolitní atmosférou, kde bydlí především Francouzi, Italové, Dánové a další národy milující kvalitní bydlení a moderní životní styl.
Při procházce ulicemi Prenzlauer Bergu budete míjet stylové obchůdky a butiky s výjimečným sortimentem, restaurace s širokou nabídkou kuchyní z celého světa a upravené parčíky a předzahrádky.
Na zeleném dvoře jednoho z domů na Metzer Strasse, ulice lemované košatými alejemi, stojí starý mlynářský dům z roku 1844. Byl jednou z úplně prvních staveb na Prenzlauer Bergu a prvky na něm dnes chrání památkáři.
S rostoucím městem přišel mlynář o obchody a velkoryse navržená stavba se proměnila v četnickou stanici. Té později přestaly prostory stačit a vybydlený úřad sloužil jako dílny až do doby, než je objevil čtyřicátník Philipp Loeper, architekt a spoluzakladatel hamburské kanceláře Asdfg Architekten.
Dům ve dvoře doporučil svému příteli, otci tří dětí, jako ideální místo pro nové rodinné bydlení. Ten se pro koupi okamžitě nadchnul a pozval Loepera, aby mu s přestavbou pomohl.
Loeper se společně s přáteli, Alexandrou Schmitzovou a Ulrichem Grenzem, při navrhování přestavby rozhodl vrátit zpět ke kořenům. Prostudovali historii domu a po diskuzi s majiteli získal projekt konkrétní obrysy: moderní sídlo, které ale nezapomene zejména na svou mlynářskou minulost.
Proto domu sluší odhalené cihly, natřené jen ochranným bezbarvým filmem, čistě bílá barva, doplněná o neutrální černou a šedou a masivní přírodní dřevo. To pochází z původních sto sedmdesát let starých trámů domu, dnes slouží jako deska kuchyňské linky nebo jako schodnice.
Srdcem domu je kuchyň: stojí doslova uprostřed, obklopena obývacím koutem s krbem a velkou jídelnou, čítárnou s knihovnou a pracovnou. Kuchyňská linka nemá horní skříňky a spodní úložné prostory jsou přístupné z obou stran: jak z kuchyně, tak z jídelny. Potraviny majitelé uschovávají do přilehlé spižírny.
Když se sejde při svátcích nebo rodinných oslavách celá široká rodina, nestane se, že by o sebe zakopávali, dokonce se může přípravě jídla pohodlně věnovat více lidí najednou.
V domě jsou dále tři ložnice a tři koupelny a multifunkční prostory určené pro setkávání rodiny, přátel i samostatnou soustředěnou práci. Celkem má dům mimořádnou rozlohu čtyři sta metrů čtverečních. Aby rozlehlost mohla náležitě vyznít, využili architekti jen stávající obvodové zdi a nosnou stěnu, která vede středem domu.
Pohled z kuchyně do obývacího pokoje
Dojem umocňuje běloskvoucí podlaha. Další případné dělení prostoru obstarává jen systém posuvných dveří, které lze schovat do stavebních pouzder. Dynamiku prostoru zajišťují četná schodiště a mezipatra. Puristické pojetí je zřejmé i z propracované koncepce úložných prostor a jednoduchých mozaikovaných koupelen.
Hloubavý přístup a poctivá práce jsou studiu Asdfg Architekten vlastní. Důmyslnou hříčkou je i jejich název: po sobě jdoucí písmena neukrývají nic navíc, jsou jen jednolitými po sobě jdoucími znaky na klávesnici. Rebelují tak proti klasickým názvům velkých architektonických kanceláří, které se zpravidla skládají právě z iniciál zakladatelů.
Přestavba mlýnice je navíc dala dohromady: po úspěšné realizaci domu, který byl dokončen v roce 2012, se trojice rozhodla pokračovat pod touto značkou i nadále a dnes za sebou mají další zajímavé revitalizační projekty, na kterých se podílí i šest jejich zaměstnanců.
