Nejdříve se Nuslím říkalo Údolí Viničné, na což dodnes odkazuje i vinná réva v nuselském znaku. Čtvrť však měla za dobu svého trvání mnoho přízvisek a názvů.
„Smutnou historií si Nusle prošly nejen za husitských nepokojů, ale také za třicetileté války, kdy švédské dělostřelecké oddíly využívaly nuselské návrší k útokům na nedaleký Vyšehrad. Za té doby bylo území velmi zpustošeno. V tomto období vzniká název Jammer Tal (počeštěně Jamrtál), Údolí nářků,“ vysvětluje Kateřina Racková na portálu Praha Neznámá.
Lepší časy přišly s příchodem hraběte Jana Josefa Sezimy z Vrtby, jež zde vybudoval nejen zámeček, ale především založil roku 1694 nuselský pivovar. Ten vznikl u říčky Botič přestavbou starého mlýna ze čtrnáctého století a dalšími nástavbami.
„V době svého vzniku byl největším soukromým pivovarem na našem území. Největší rozvoj pivovaru však přichází až o mnoho let později, koncem devatenáctého století, když pivovar odkoupil rod Waldsteinů. V té době se zde uvařilo neuvěřitelných devadesát tisíc hektolitrů ročně a pivovar se značně rozrostl,“ uvádí Racková.
Vaření piva přerušila druhá světová válka, v roce 1958 byl pivovar znárodněn a poté se zde vyráběl například Pražský výběr a Sklepmistr. V zahradě je dřevěná restaurace Koliba, která byla na Expu 1967 v kanadském Montrealu.
„Po roce 1866 se v Nuslích, tak jako v celé Praze, začaly bourat hradby. Praha se stala otevřeným městem a Nusle se začaly více zabydlovat. Tomu pomohla i nová železniční trať. Do Nuslí se začali stěhovat zaměstnanci dráhy a dělníci, kteří pracovali v továrnách na výrobu mýdla, svíček a margarínu.
V roce 1888 byla v Táborské ulici postavena budova Sokola, která byla ve 20. letech minulého století přeměněna na modlitebnu Husova sboru. Přestavbu navrhli architekti Augustin Korb a Václav Prokop. Koncem 19. století žilo v Nuslích dvacet tisíc obyvatel.
„Dvacáté století přineslo do čtvrti kanalizaci a připojení na čističku odpadních vod. Do té doby většina domů disponovala vlastní studnou. Několik původních domů z poslední třetiny devatenáctého století máme dochovaných v ulici Jaromírova, kousek od Ostrčilova náměstí. Dva nízké domky s čísly 91/65 a 81/57 zde stojí od roku 1875, tvořily zde původní činžovní výstavbu,“ vysvětluje Kateřina Racková.
Roku 1922 se Nusle připojují k Velké Praze, tehdy se v nuselském údolí postavilo mnoho nádherných architektonických objektů. V roce 1925 byla postavena nová Nuselská sokolovna s unikátní kuželkovou dráhou, která je zde dodnes.
Na náměstí Bratří Synků, dříve Metodějovo a Riegrovo, stojí proslulé železářství v secesním domě U Rousků. Kolem arkýřů jsou nádherné malby od Mikoláše Alše.
„Jen o kousek dál, v ulici Nuselská, je Národní dům z roku 1897 postavený v neorenesančním stylu. Zajímavostí na fasádě je busta Havlíčka nad znakem Království českého, spolu se sochařskou výzdobou. Najdeme zde mýtické postavy českých dějin jako Přemysla nebo Libuši a svatého Václava,“ popisuje dům Racková.
V Táborské ulici stojí Nuselská radnice v novorenesančním stylu od architekta Antonína Turka, autora Vinohradské tržnice z roku 1909 (viz článek Česká pýcha. Nejkrásnější přeměna staré industriální budovy).
Divadlo Na Fidlovačce. Zde se pravidelně pořádaly Fidlovačky - slavnosti pražských ševců.
Nusle mají i své divadlo Na Fidlovačce, původně Tylovo. Provizorní dřevěná budova z roku 1921 od architekta Aloise Zimy byla postupně přestavěna na zděnou. V Boleslavově ulici je v prostorách bývalého kina Morava z roku 1919 Komorní Fidlovačka.
Z nuselského prostředí tzv. Fidlovaček vychází veselohra Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka, aneb žádný hněv a žádná rvačka s hudbou Františka Škroupa. Název Fidlovačka upomíná k legendárním ševcovským slavnostem, které se tu každý rok pravidelně pořádaly.
V Jaromírově ulici je dům číslo 35, který má na fasádě plasticky vyvedené členy městské hlídky, jak s halapartnami střeží údolí. Nesmí chybět ani vyobrazení klíče k městu. Na konci ulice je rondokubistický dům s číslem 789/2. V Oldřichově ulici je pak kubizující dům číslo 512/46 od architekta Miroslava Buriánka.
Dnes je z Nuslí moderní čtvrť, která si ale stále drží předměstský kolorit. Tato tradice je patrná zejména ve velkém množství obchodů a provozoven. Zapomenout ale nesmíme ani na největší místní dominantu - Nuselský most (původně most Klementa Gottwalda), který se od roku 1973 klene nad údolím. Autorem je architekt Stanislav Hubička.
Zájemci si Nusle mohou projít při komentované vycházce s portálem Praha Neznámá v sobotu 7. 5. ve 14 hodin.
