Na začátku bylo staré, téměř rozpadlé hospodářské stavení. Po třech letech práce se při pohledu přes údolí může zdát, že se nic nezměnilo. Nad domem vede stará asfaltka, po které párkrát za den projede některý z nejbližších sousedů, sami majitelé jezdí k domu projetou zahradní cestičkou.
Trasa se osvědčila už při plánování domu a prvních obhlídkách. Nebyl důvod, proč na věci cokoliv měnit.
Projektu se ujalo mladé barcelonské architektonické studio Cubus Taller d’Arquitectura, které tvoří dcera majitelů Estel Ortega Vázquezová společně s Davidem Pou van den Bosschem. Estel při realizaci domu pro vlastní rodiče měla skvělou příležitost předvést, proč si vlastně architekturu vybrala za své povolání.
Architektura je podle ní dokonalé spojení uměleckého projevu a technických znalostí. „Od první myšlenky a prvního náčrtu vede cesta k dílu v lidském měřítku, ve kterém je nutné zvážit všechny detaily: formu, místo, materiál a samozřejmě i finance,“ popsala svůj střízlivý pohled iDNES.cz. Dokladem, že vztah k životnímu prostředí a trvalá udržitelnost jsou pro architektonickou kancelář jednou z klíčových myšlenek, je právě dům, který byl dokončený na jaře 2015.
Venkovské stavení s původní atmosférou sluncem vyhřátých a deštěm bičovaných starých kamenů a břidlicí na střeše stojí na stejném místě, kde po staletí stávala objemově takřka identická stavba.
Může se hodit |
Zdi už opět pomalu porůstá víno, ale změnil se vnitřek a funkce domu: stal se moderní stavbou, která uspokojuje všechny současné požadavky na život. Dříve dostával před komfortním bydlením přednost dobytek, ovce, vinné a potravinové sklípky, kde se uchovávalo koření přes studenou šunku až po víno.
Elegantní řešení přestavby starého vinařství s využitím většiny původního materiálu je ekologický a vkusný způsob, jak přidat do kompozice vesnice novou stavbu. „Určitě naše myšlení ovlivnila i krize ve španělském stavebnictví,“ vysvětluje Ortega Vázquezová. „Protože ale slovo krize původně znamená v řečtině změnu, byla to přesně cesta, pro kterou jsme se rozhodli, podobné inovace používáme ve své práci neustále.“ Nový dům při pohledu na ves nijak nevyčnívá, používá stejné materiály i tvarosloví.
Srdcem domu je hlavní obytný prostor obývacího pokoje s jídelnou a kuchyní.
Do domu lze vejít dvěma cestami: od východu a západu. První vede přes zahradu skleněnými dveřmi, které jsou součástí velké prosklené plochy, která vznikla ve zborceném rohu staré stavby, kde byly vrata do stájí a dnes je spojovníkem hlavní obytné části interiéru s exteriérem.
Příchozí tak vstoupí přímo do centra dění: obývacího pokoje propojeného s kuchyní a jídelnou. Druhé, západní dveře, vedou z nové přístavby z úrovně horní cesty. Malá předsíňka sousedí s ložnicí pro hosty, po schodech se dá sestoupit do hlavní obytné zóny se dvěma komfortními ložnicemi a sociálním zázemím.
Jednoduchost a jemnost stavby lahodí oku. Hladké bílé plochy čistých nových omítek a kresba přírodního dřeva dokonale kontrastují s historickou strukturou starých kamenů. Majitelé si nejvíce pochvalují pohledy z kopce dolů, na vesnické údolí a okolní domy. Ve spojení s krásnou krajinou jsou nejefektnějším obrazem a nikdy nezačnou nudit.
