Všechno jsme prodali a odjeli do Švédska. Bydlí se nám zde skvěle

Před čtyřmi lety jsem se s rodinou přestěhoval do menšího města na západním pobřeží Švédska. Zpočátku jsme bydleli v podnájmu. Po devíti měsících jsme konečně prodali dům v Česku a koupili si rodinný dům zde. Ten ale potřeboval rekonstrukci, píše Richard v příspěvku do seriálu Češi v zahraničí.

Nový zaměstnavatel nám zaplatil stěhování. V domluvený den naložili stěhováci všechny naše věci a o dva dny později jsme se všichni setkali o 1 300 kilometrů severněji. Zpočátku jsme bydleli v podnájmu, po devíti měsících se nám podařilo prodat dům v Česku a pořídit si bydlení zde.

Dům jsme koupili, jak je tady zvykem, přes realitní kancelář v aukci. V inzerátu mimo jiné stojí, jakou cenu si prodávající představuje a kdy je datum prohlídky nemovitosti - visning. Na té se sejdou všichni zájemci o koupi najednou a mohou si dům podrobně prohlédnout. Zájemci se potom u makléře zaregistrují a následující den začne budgivning - aukce. Zájemci přihazují přes makléře a na webových stránkách realitky se zveřejňuje nejvyšší nabídka.

Na visning jsem nemohl přijít, ale manželce se dům líbil, tak jsem se domluvil s realitním agentem na extra prohlídce o týden později. Do té doby odpadla většina zájemců a dva poslední se v aukci několik dnů přebíjeli o 10 000 švédských korun (v přepočtu 30 tisíc korun).

Dům mi také padl do oka, tak jsem přihodil a rovnou 40 tisíc švédských korun (120 tisíc korun), abych dal najevo, že to myslím vážně. Tento malý psychologický trik zabral a po tomto mém prvním příhozu už nikdo další nepokračoval. Následující den jsem dostal pozvání do realitní kanceláře, kde jsem po podpisu kupní smlouvy a převedení peněz dostal hned klíče od domu.

Dům je postavený v roce 1958, má tři ložnice a plochu 135 metrů čtverečních. Předtím v něm bydlela stará paní, která dům nezvládala udržovat, takže byl v dost špatném stavu. Přesto se nám líbil, protože nám cihlovou fasádou a funkcionalistickým stylem připomínal Zlín, kde jsme před přestěhováním do Švédska bydleli. Líbila se nám také jeho poloha. Ze dvou stran je les, ze třetí soused a naproti hřiště. Děti to mají pět minut do školy a my s manželkou chodíme do práce půlhodinovou procházkou.

Hledáte nové bydlení?

Vybírejte z pestré nabídky domů k prodeji nebo k pronájmu na Reality.iDNES.cz.

Dům jsme koupili docela levně, ale věděli jsme, že nás čekají náročné opravy. Hodně věcí jsme udělali sami, větší věci přenechali řemeslníkům. Jejich hodinová mzda je zde výrazně větší než v Česku, ale využívali jsme ROT avdrag, což je daňová úleva, která má zvýhodnit řemeslníky platící řádně daně proti těm, kteří pracují na černo. Spočívá v tom, že polovinu vyúčtované mzdy řemeslníkům doplatí finanční úřad. Maximální výše ROT avdrag je 50 tisíc švédských korun za rok, takže větší opravy se vyplatí rozložit na více roků.

Řemeslníci jsou bez ohledu na mzdu stejní jako všude jinde. Někteří velice šikovní, někteří méně. Začali jsme je hledat hned po zakoupení domu, abychom se mohli nastěhovat co nejdřív. Problém byl, že jsme dům koupili v červnu a ve Švédsku si téměř všichni řemeslníci (stejně jako ostatní profese) berou v létě nejméně měsíc dovolené. Na druhou stranu i díky kvalitnímu oblečení pracují potom venku za každého počasí v každém ročním období.

Práce s domem jsme měli hodně a mimo jiné jsme vyměnili většinu oken, vstupní dveře, udělali novou koupelnu a kuchyň.

Řešili jsme i vytápění, protože starý kotel na ohřívání vody i ústředního topení ze 70. let původně spalující olej s dodatečně zabudovaným elektrickým ohřívačem měl neuvěřitelně velkou spotřebu elektřiny, předchozí majitelka údajně platila za elektřinu kolem 47 tisíc švédských korun za rok (141 tisíc korun).

Výzva do ciziny

Své bydlení a zkušenosti z ciziny pošlete na adresu [e-mail] pod názvem Češi v zahraničí.

K textu prosím připojte několik snímků svého bytu, pokoje nebo rodinného domu. Zajímavé a podnětné příběhy zveřejníme.

Zjistili jsme, že ve Švédsku není rozvedený zemní plyn, takže v úvahu připadají kamna na dřevo nebo pelety, ústřední vytápění či různé typy tepelných čerpadel. Vybrali jsme nakonec tepelné čerpadlo vzduch-voda(vzduch znamená, že se nemusí vrtat do země, voda znamená, že ohřívá vodu v ústředním topení i tekoucí vodu). Roční spotřeba elektřiny naší čtyřčlenné rodiny je nyní kolem 10 tisíc švédských korun (30 tisíc korun). K této spotřebě přispělo i zlepšení izolace domu. Mimochodem, na tepelná čerpadla ani zateplení domu zde nejsou žádné dotace.

Od ústředního vytápění nás odradilo to, že jen připojení k teplovodu by stálo téměř tolik, kolik stálo tepelné čerpadlo, navíc samotná cena tohoto tepla je vyšší. Kamna na dřevo či pelety jsme si nevybrali proto, že je s nimi více práce a nemáme vlastní zdroj dřeva, pořizovací cena by také nebyla o moc nižší.

Přestože o vodu ve Švédsku nouze není, je voda z vodárny docela drahá. Vodou neplýtváme, i tak za vodu a kanalizaci platíme ročně kolem 7 tisíc švédských korun (21 tisíc korun).

Tento rok jsme dokončili poslední plánované opravy novým plotem a terasou. A teď nějakou dobu žádné řemeslníky nechceme vidět, už i proto, že se ROT avdrag příští rok snižuje.

Při rekonstrukci jsme se snažili zachovat původní atmosféru 50. let, kdy byl dům postaven. Při zařizování jsme kombinovali nové věci s kvalitními staršími věcmi, které jsme částečně dovezli z Česka a částečně zakoupili zde.

Jsme spokojeni se zahradou i proto, že většinu z cca 700 metrů čtverečních pozemku zabírá les a skála, takže není moc práce se sekáním trávy. A občas k nám chodí na návštěvu srnky.

Při zařizování jsme kombinovali nové věci s kvalitními staršími věcmi, které jsme částečně dovezli z Česka a částečně zakoupili zde.

Jak se staví a opravují domy ve Švédsku

Zjistil jsem pár odlišností v tom, jak zde stavějí a opravují domy. Z části to souvisí s tím, že většina domů je tu postavena ze dřeva, které je citlivé na vlhkost.

• V domech mají dobře vyřešenou ventilaci. V každé koupelně, WC a kuchyni domu byla pasivní ventilace. Při rekonstrukci jsme ji změnili na aktivní. Instalovali jsme ventilátory, které se spínají pomocí pohybového čidla a vlhkosti.
• Koupelna musí být před položením dlaždic a kachliček utěsněna speciálním postupem z nepropustného nátěru a nalepovacích těsnění. Podlaha ve sprchovém koutu musí být vyspádována. Nepoužívají tady moc sprchové kouty s vaničkou. Na podlaze koupelny mívají někdy položeno linoleum, někde jsem ho viděl i na stěnách.
• Kuchyně mívají většinou v tradičním skandinávském stylu, žádné velké tvarové či barevné výstřednosti.
• Nová okna mívají izolační trojsklo a dřevěné rámy. Plastová okna jsem zde neviděl.
• Švédové mají rádi tapety, častokrát barevné. Náš dům byl vytapetovaný celý s výjimkou kuchyně. Při plánování oprav nám nikdo nebyl schopen říct, jestli tapety můžeme natřít barvou, nebo je musíme strhat a udělat omítky. Zkusili jsme vymalovat jednu místnost. S výsledkem jsme byli spokojení, tak jsme pokračovali dále.
• Vstupní dveře se otevírají ven. Když jsme chtěli, aby se nové vstupní dveře otevíraly dovnitř, jak jsme byli zvyklí z Česka, řemeslníci nás varovali, že by to mohlo způsobit problém při prodeji domu v budoucnu.
• Elektroměry předávají informaci o spotřebě dálkově, takže měsíční vyúčtování odpovídají skutečné spotřebě. Překvapilo mě, že hodně domů včetně našeho má stále pojistky a ne jističe.
• Poštovní schránka musí být u cesty umístěná tak, aby do ní mohl pošťák vhodit dopis z okénka svého auta.