Staví se co nejlevněji. Podle toho bydlení v Irsku vypadá, píše Denisa

Do Irska jsem přijela na podzim roku 2008, víceméně bez práce, bez plánu, pouze s kufrem. Irsko mě lákalo už od školy a po příjezdu mě nejvíc překvapilo, že se v zemi, kde často prší, staví tak nekvalitní bydlení.

Cenově dostupné byty si majitelé kupují především za účelem pronájmu. Levný materiál a levně odvedená práce se vždy časem projeví a stává se, že izolace praská a ničí se. Do domu začne zatékat a byt vlhne. Případně jsou domy špatně izolované a na zdech vzniká plíseň.

V takovém domě bydlím již pátým rokem. Terasy v horním patře se musely během let opravovat u všech řadových domů v okolí. Všude totiž byl stejný problém - zatékání.

Bydlení jsem hledala v městě Cork na jihu Irska. Byty a domy určené k pronájmu jsou zde kompletně zařízené nábytkem a dalším vybavením. Je to velká pomoc, nic si nemusíte kupovat. Než jsem ale našla vhodné bydlení, musela jsem se stěhovat čtyřikrát.

Dnes bydlím s dvěma spolubydlícími v třípodlažním domě. Ve sdílených domácnostech se v Irsku žije běžně. Veškeré náklady na bydlení se dělí, a to je velká výhoda. Hodně lidí bydlí v rodinných domech, klasických bytů je velmi málo. 

Největší raritou, kterou stále nechápu, jsou dva vodovodní kohoutky u umyvadel. Ze začátku to vypadá vtipně, ale jde o velmi nepraktickou věc. Z jednoho kohoutku teče vařicí voda a z druhého ledová. Jedním z možných důvodů je prý náboženství (detaily ale neznám), dalším je obrana proti bakteriím, ale já si myslím, že je to prostě levnější varianta.

Co mě ale opravdu udivilo a ze začátku i poměrně zneklidnilo, jsou vstupní dveře, které mají kliku z obou stran. Když si zevnitř zapomenete zamknout, může kdokoli vejít. Není to tak dávno, kdy v pátek večer vešli dva kluci, v rukou několik piv a že prý jsou konečně tady. Po pár sekundách jim došlo, že party je o vchod dál.

Na co ale nedám dopustit, jsou dvorky a zahrádky, které tu má k dispozici téměř každý dům. Ty jsem si oblíbila stejně jako irskou přírodu a neskutečně krásné místní scenérie.

Cork jsem si zamilovala. Všude se dá dojít pěšky, nikam to není daleko. Nájem v centru není o moc dražší než na okraji města a jsou tu i moc pěkné moderní obytné komplexy, které se staví kvalitně. 

Výzva do ciziny

Zkušenosti s bydlením v cizině pošlete na adresu: [e-mail] pod názvem Češi v zahraničí. K textu prosím připojte několik snímků svého bytu, pokoje nebo rodinného domu. Zajímavé a podnětné příběhy zveřejníme.

V Corku jsem našla práci u Applu. Nastoupila jsem do oddělení zákaznické podpory německy mluvících zemí. Pro Apple pracuji dodnes. Už je to šest a půl roku a práce mě pořád baví.

Odjakživa jsem byla blázen do koní, takže netrvalo dlouho a našla jsem si zálibu v navštěvování zdejších dostihů, parkurových závodů a různých dalších akcí. Koupila jsem si obyčejný foťák za babku a každého koně jsem si ze začátku jen tak pro zábavu vyfotila z deseti různých uhlů. Tak začal můj přivýdělek.

Brzy jsem dostala nabídku na focení jezdeckých akcí a dnes jsem opravdu ráda, že můžu být součástí několika velkých parkurových a crossových závodů, které se konají v různých koutech země. No a tahle práce mě zase přivedla k té další, která mě také nadchla.

Vždycky jsem chtěla být delegátkou a dnes díky mé znalosti Corku plánuji zážitky pro cestovatelský portál Travelove.cz. Právě jsem pro ně mimo jiné připravila projížďku na koni po pláži a fotografické procházky na nejkrásnější místa.