"Mobilní domy jsou pokusem zaplnit mezeru na trhu s cenově dostupnějším bydlením. Nejde však v tuzemských podmínkách o rodinný dům v pravém slova smyslu. Z hlediska dispozičního, stavebně konstrukčního řešení ani pohledem právních předpisů. Spíše o dočasné provizorium," hodnotí architekt Josef Smola.
Výhodou však je, že nemusíte stavět, kromě úpravy terénu a jednoduchých základů. Samotný dům koupíte už hotový, kompletně vyrobený v továrně, často i s vnitřním zařízením.
Tento typ domů s lehkou dřevěnou konstrukcí má dvě podoby. Ta prapůvodní zvaná též mobilheim připomíná větší karavan, ale má obvykle sedlovou střechu a kvalitnější zateplení.
Dřevostavby pro fajnšmekry |
Dřevostavba stojí na kovové konstrukci s kolečky, takže s ní lze manipulovat po pozemku. Na větší vzdálenosti se převáží na valníku. Nový domek se dá koupit za ceny kolem 300 tisíc, starší z bazaru i pod 100 tisíc korun.
Mobilheimy se využívají spíš k rekreaci, ale ani trvalé bydlení není výjimkou, třeba pro seniory či jako startovní bydlení pro mladé. Některé komfortní typy vypadají jako opravdové domy.
V posledních letech se rozšířila i modernější podoba mobilních domů. Nemají kolečka, tvarem a podobou více připomínají klasické moderní dřevěné domy. Obvykle se staví jen na zemní vruty, základové pasy nebo patky.
Ceny se pohybují kolem milionu korun, za tuto cenu získáte plnohodnotné bydlení podle současných standardů. Taktéž se celé vyrobí v továrně a na místo dopraví pomocí nákladního vozu s jeřábem. A když budete potřebovat, můžete dům celý přestěhovat jinam viz článek Z domku o velikosti stánku vzniklo bydlení pro rodinu. Roste podle dětí.
Dřevěné speciality
Ten, kdo nemá zájem o mobilní domky, si může vybrat z nabídky dřevostaveb vyhovujících individuálnějším potřebám. Zvolit lze masivní dřevo v moderní podobě, tradiční hrázdění či kombinaci technik.
Po specialitách často sahají architekti, kteří potřebují technologie upravitelné na míru individuálním projektům. Třeba architekt Vladimír Balda právě proto kromě běžnější fošinkové konstrukce využívá méně častou trámovou.
Architekti také hledají neotřelá řešení, i když to třeba něco stojí. Podle zkušeností firmy Archteam hledají architekta obvykle lidé s dostatkem peněz, a proto častěji volí dražší technologie, jako jsou panely z masivu. Různé technologie se dají i kombinovat, čímž lze docílit ještě větší originality.
Na své si ovšem přijdou i lidé, kteří si tvar domu raději vyberou u z katalogu. S tím se lze kromě mobilních - domů setkat třeba u hrázděnek nebo domů z masivních panelů.
Masivní dřevo posloužilo k výrobě panelů, v interiéru jej architekti nechali viditelné.
Dům od tesaře
Trámová konstrukce připomíná tu s krovy, trámy se spojují tesařskými lepenými spoji. "Tento typ umožňuje stavět domy velmi přesně podle požadavků investorů. Tedy domy neomezeného tvaru a velikosti, s požadovanou speciální tloušťkou tepelné izolace a s libovolným materiálem na vnitřních a vnějších površích," říká architekt Balda.
Ve srovnání s fošinkovou konstrukcí je to dražší kvůli většímu podílu masivu. Stavba je však pevnější a může mít víc pater. Tepelná izolace se vkládá mezi trámy, které se pro zajímavý vzhled často nechávají v interiéru viditelné. Z venku se dům obkládá třeba dřevem či plechem.
Stěny se však dají složit i jako sendvič podobný tomu u fošinkové konstrukce. Tedy zakrýt trámy i zevnitř třeba sádrokartonem a zvenčí dát obklad či omítku. Jak podotýká architekt Kamil Mrva, lze to udělat částečně svépomocí, což vyzkoušel na jedné stavbě v Kopřivnici.
"Tesaři připravili nosnou konstrukci. Ostatní práce na obvodových stěnách - montáž tepelné izolace, difúzní fólie včetně cetrisové fasády a sádrokartonu v interiéru jsme prováděli se stavebníkem sami," popisuje architekt.
Hrázděná konstrukce vychází z tradic lidového stavitelství.
Za trámy se nestydí
Postavíte stavbu z trámů, a ty necháte viditelné z obou stran. A máte hrázděný dům. Tento typ staveb zdomácnělých v Česku hlavně v západních a severních Čechách už z moderního stavění téměř vymizel, ale pořád existuje. Nejčastěji se staví kopie historických chalup vhodné hlavně na venkovskou rekreaci.
Používají se tradiční postupy, trámy se napouštějí lakem ze včelího vosku a lněného oleje, prostor mezi nimi se vyplňuje nepálenou hlínou, jako izolace se používá dřevitá vlna. Případně se využívají modernější výplně z cihel či tvarovek z lehčeného betonu, ale také sklo, sendvičové desky nebo dřevo. Pak mohou mít hrázděné domy zcela moderní podobu a dají se postavit téměř kdekoliv.
Architekt Martin Rajniš se svým týmem použil systém takzvaného ‚baloon framing‘ - dřevěných prostorových rámů či kazet z lepeného lamelového dřeva, kombinaci lepených nosníků a fošnové konstrukce.
Princip překližky
Velkou budoucnost přisuzují odborníci montáži z masivních panelů z vrstveného dřeva. Zvlášť když zlevní. "Stavba je rychlá a vybírají si ji klienti, kteří preferují spíše pohledovou kvalitu dřeva v interiéru a zároveň mají rádi masivnější vyznění domu," vysvětluje architekt Václav Zahradníček z firmy Prodesi/Domesi.
Panely se vyrábějí z fošen, které jsou lepené ve vrstvách pokládaných křížem. Jsou tedy velmi pevné. V továrně se připraví přesnými stroji včetně dutin pro instalace. Na místě se pak montují s pomocí jeřábu.
"Hrubá stavba je hotova za pár dnů. Velikost panelů a přesné rozměry otvorů umožňují navrhování atypických domů," popisuje architekt Kamil Mrva. Izolace se obvykle používá dřevovláknitá a nejčastěji se na stěny šroubuje zvenčí. Nevýhodou je vyšší cena, mimo jiné i kvůli dopravě a jeřábu.
