Pořízení tepelného čerpadla pro bytový dům není nejlevnější. Podle společnosti Acond se cena čerpadel, akumulačních nádob a zásobníků teplé vody pro panelový dům o 40 bytech pohybuje kolem 1,5 milionu korun.
Životnost je však 20 let a při jeho používání se dá ušetřit 50 až 80 procent nákladů na tepelnou energii. Z každé kilowatthodiny, zaplacené za provoz čerpadla, lze získat navíc 2 až 5 kWh.
Panelák, který začal šetřit |
Technicky i ekonomicky nejpřínosnější systémem je čerpadlo vzduch-voda, který odebírá tepelnou energii z venkovního vzduchu. Je možné jej umístit i do vnitřních prostorů objektu, nejčastěji do bývalých prádelen, koláren či kočárkáren. Přívod a odvod venkovního vzduchu se pak řeší přes otvory v obvodových stěnách.
Tepelné čerpadlo je možné umístit i na plochou střechu domu (dovoluje-li to její technický stav) s tím, že potrubí se propojí mezi tepelnými čerpadly a domovní kotelnou.
Odtud bude po nepříliš náročné úpravě zařízení rozváděna topná voda k radiátorům stejným způsobem jako před změnou tepelného zdroje, takže bytů se změna nijak nedotkne.
Je-li však technický stav radiátorů špatný, nezbude než provést jejich výměnu a dimenzovat je již při výpočtu otopné plochy na teplotu odpovídající provozu tepelných čerpadel.
U všech systémů čerpadel platí zásada, že čím nižší teplotu vody musí dodávat do topného systému, tím je větší jejich výkon, a dosahuje se tak vyšších energetických i finančních úspor.
Nejdřív zateplení, pak čerpadlo
"Instalaci tepelného čerpadla by mělo předcházet komplexní zateplení objektu," radí Jiří Honzík ze společnosti AC Heating. Praxe ukázala, že bez předchozího zateplení je využití tohoto druhu vytápění v bytových domech méně výhodné, někdy i problematické.
Důvodem je to, že původní topné systémy s radiátory byly zpravidla projektovány jako tzv. vysokoteplotní. Když venkovní vzduch klesne výrazně pod nulu, pak topná voda musí mít teplotu zpravidla až kolem 80 °C, čehož běžná tepelná čerpadla (s maximálním výkonem) nemohou dosáhnout.
Po zateplení domu se situace radikálně mění: tepelná ztráta jednotlivých místností klesá na polovinu a někdy i níže. Tím se výrazně snižuje i potřebná teplota otopné vody v systému topení, a to zpravidla k hranici 55 až 60 °C, což už je pro tepelné čerpadlo příznivé.
"Pokud by nastala situace, že je potřeba vyšší teplota vody, čerpadlo vybavené řídicím systémem se přepne do alternativního režimu, což znamená, že se připojí přídavný zdroj tepla," dodává odborník. Může to být elektrokotel, kotel na zemní plyn, dřevoplyn, LTO, propan nebo přímotopné tyče v akumulační nádrži.
Teplo z vlastních zdrojů spoří statisíce
Tepelná čerpadla si majitelé bytových domů pořizují ze stejného důvodu jako majitelé domů rodinných, a to je výrazná úspora za teplo. "Oproti běžným cenám, které se pohybují okolo 500 až 800 korun za gigajoule tepla, jsou náklady v závislosti na typu čerpadla mezi 150 až 250 korunami," potvrzuje Milan Bechyně, specialista na energetiku a vytápění portálu TZB-info.
Zkušenost s takovým řešením mají i vlastníci panelového domu v Moravské Třebové. Před odpojením od hnědouhelné kotelny odebírali teplo v ceně 499 korun za GJ. Každý byt o velikosti 3+1 spotřeboval 55 GJ tepla na topení a teplou vodu v ceně 27 400 korun. Po přechodu na tepelné čerpadlo poklesly náklady na 10 až 15 tisíc korun za rok (více zde).
Podobnou zkušenost s vytápěním tepelnými čerpadly mají obyvatelé bytového domu v Květné na Svitavsku. Roční náklady na tepelnou energii před zapojením čerpadla činily 850 tisíc korun, po prvním roce provozu čerpadel klesl náklad na 361 tisíc.
Nevýhodou tepelného čerpadla se může zdát vysoká pořizovací cena. Když si však spočítáme, že průměrný panelový dům má okolo 40 bytů a každý v průměru ročně protopí 21 200 korun, jsou celkové náklady objektu na vytápění 848 tisíc korun za rok. Při vytápění panelového domu tepelným čerpadlem to vychází na zhruba 9 200 korun za rok pro jeden byt, pro 40 bytů to je 368 tisíc. Roční úspora 480 tisíc korun je důkazem, že využití tohoto druhu vytápění je perspektivní trend.
