I když pro majitele bytů znamená osazení takzvaných indikátorů spotřeby tepla investici v řádu stokorun do jejich pořízení, náklady se mohou rychle vrátit. I když totiž neměří skutečnou spotřebu tepla a zaznamenávají jen teplotu v místnosti, data z nich pak slouží pro rozpočítání nákladů na teplo na celý bytový dům.
"Zkušenosti ukazují, že v bytech klesá spotřeba v průměru o deset až dvacet procent. Jakmile lidé vědí, že se jejich výdaje více počítají podle skutečné spotřeby, začnou šetřit," říká Daniel Nový, obchodní ředitel společnosti ista, která patří v Evropě k největším hráčům na trhu s rozúčtováním nákladů na teplo a sama měřicí přístroje vyrábí. Právě kvůli úsporám Evropská unie povinnost měření zavádí.
Podle Nového neexistují přesná čísla, kolik bytů dosud měření tepla nemá. Odhady však mluví o 25 až 33 procentech všech bytů u nás. "Je to mix různých typů bytových domů, převažují ale hlavně ty menší," podotkl Petr Patočka z firmy Vipa CZ, která se měřením spotřeby tepla zabývá.
Stávající metodika nezohledňuje spotřebu
Až dosud v takových bytových domech ročně rozdělují celkové náklady na topení jen podle metrů čtverečních v každém bytě, vůbec nezohledňují spotřebu, nemají ji totiž jak změřit. Je to problém hlavně starších bytů, které byly postaveny v době, kdy bylo teplo extrémně levné a nikdo jeho spotřebu neřešil.
Podle Karla Srdečného z poradenské společnosti Ekowatt existují i studie, které ukazují velký pokles spotřeby hlavně v prvních třech letech po instalaci čidel. Za nesplnění instalace hrozí pokuta až 200 tisíc korun.
V ostatních případech se náklady rozdělují podle vyhlášky, která částečně spotřebu zohledňuje. Ministerstvo pro místní rozvoj ji chtělo už letos změnit, na poslední chvíli ji však stáhlo.
Právě v těchto týdnech většina obyvatel bytových domů dostává vyúčtování za loňský rok, které je často terčem reklamací. "Devadesát devět procent reklamací bývá neoprávněných. To jedno procento jsou většinou jen chyby, které vznikají při zadávání dat," říká Jarmila Simbartlová, vedoucí rozúčtovacího oddělení ista.
Takovým chybám může zabránit dálkový přenos dat, který umožňuje získání informací o spotřebě na dálku. V nabídkách výrobců měřidel je už několik let, od roku 2017 bude povinný.
Za tři roky tedy čekají velké změny prakticky všechny domácnosti v bytech – většina bude muset současné měřáky na vodu i teplo vyměnit.
Řada přijde i na vodoměry
Důvodem je další evropská směrnice, která se bude kromě tepla zabývat i vodoměry – i je bude nutné vyměnit za typy, které umožní dálkový odečet. Podle Nového je už běžné například to, že obyvatelé domů s takovými měřiči mají každý týden aktuální údaje o svých výdajích za energie. Každý týden měřič odešle číslo přes sběrnici dat na zabezpečený server, kde každý vidí své údaje o spotřebě.
Lidé v oboru však mají obavy, že řada bytových domů včas novou směrnici nesplní kvůli dosud neexistující prováděcí vyhlášce, která specifikuje podmínky na zařízení nutné pro plnění směrnice. "Pokud bude vyhláška až v říjnu, majitelé nebudou mít čas vše poptat u dodavatelů a instalovat," řekl Nový.
Ministerstvo průmyslu a obchodu, které má vyhlášku na starosti, už podle Nového výrobcům řeklo, jaké přístroje splní požadavky, a jaké ne. "Dokud to nebude na papíře, je taková informace v podstatě k ničemu," dodal.
