Až do letošního ledna se mohlo snadno stát, že ačkoliv jste svoje dlouholeté úspory střádali, abyste pro rodinu jednoho krásného dne pořídili vysněný třípokojový byt, mohly vám po jeho koupi zbýt jenom oči pro pláč.
Koupili jste totiž byt, ale nikoliv pozemek pod domem, přičemž majitel pozemku začal spekulovat a chce zaplatit další peníze. Anebo odstranit stavbu bytového domu ze svého pozemku viz článek Dům na cizím pozemku se nakonec bourat nebude.
Aby se předešlo těmto nepřehledným situacím, měl by stavebník budovat na vlastním pozemku, jehož součástí se pak stavba stane. Od letošního ledna se tedy váš dům a pozemek pod ním, pokud vám patří, staly jednou nemovitostí.
Jak však řešit situaci, kdy máte dům na cizím pozemku? "Už mě kontaktovali vlastníci pozemků, abych vyklidil místní hasičskou zbrojnici, že stojí na jejich pozemku, a proto se stávají jejím vlastníkem. Toto ale není spravedlivé," stěžuje si starosta jedné malé obce. To se však vlastníci pozemků přepočítali. Takové řešení by totiž skutečně nebylo spravedlivé, a proto je nepředpokládá ani nový občanský zákoník.
Vznik předkupního práva
V případě, že stavbu a pozemek pod ní vlastní z historických důvodů různé osoby, nemusí se jedna nebo druhá svého vlastnictví vzdát. Obě osoby i tak mohou užívat stavbu i pozemek, jak byly až do teď zvyklé.
Novinky v bydleníOdpovědi na nejčastější otázky Pokud od ledna 2014 nezaplatíte nájem a poplatky za tři měsíce, můžete dostat okamžitou výpověď z bytu. Nemovitostí si však můžete pronajmout kolik chcete, podmínkou je řádné a včasné placení. Více ZDE. |
Až v případě, že by se chtěl jeden nebo druhý vlastník svého majetku zbavit, třeba jej prodat, má povinnost nabídnout tuto nemovitost druhému z nich. Vlastníkům tedy navzájem vzniká zákonné předkupní právo.
"V praxi ten z vlastníků, který chce dům nebo pozemek prodat, jej musí nejprve nabídnout druhému z nich za obdobných podmínek, jako by objekt nabízel třetí osobě. S majetkem nejde licitovat a spekulovat, nabídka druhému z vlastníků musí být srovnatelná s podmínkami, za kterých by vlastník tuto nemovitost jinak prodal někomu dalšímu," vysvětluje právník František Korbel z advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners. Pokud byste tak chtěli prodat dům a majitel pozemku pod ním by neměl zájem o jeho odkoupení, můžete stavbu klidně nabízet dalším zájemcům.
Sto let na cizím
Ti musí počítat s tím, že i na ně se povinnost nabídnout přednostně svůj majetek druhému z vlastníků vztáhne v případě, že sami budou chtít nemovitost v budoucnu prodat. Zákon nestanovuje dobu, do které musí dojít ke scelení pozemku a stavby. "Nabídková povinnost tak bude trvat klidně sto let, dokud se nepodaří osobu majitele pozemku a stavby sjednotit," dodává František Korbel.
Pokud by si snad majitelé pozemků a staveb na nich stojících mysleli, že obejdou zákon tím, že nebudou svoji část majetku prodávat, ale že jej zkrátka darují, komu sami chtějí, narazí. Předkupní právo bude existovat i v případě, že se bude podíl převádět bezúplatně, tj. darem. I v takovém případě musí vlastník svoji nemovitost nabídnout přednostně druhému z vlastníků, který ji bude moci vykoupit za obvyklou cenu.
"Zákoník nemohl vlastníka pozemku ani vlastníka stavby vyvlastnit, ale vytvořil dlouhodobou tendenci k tomu, aby se vlastnictví stavby a pozemku díky předkupnímu právu sjednocovalo," vysvětluje František Korbel.
Větší nebo menší
V případě, že se bude jednat o veliký pozemek, jehož část se dá oddělit a postavit na ní třeba další stavbu, bude se předkupní právo vztahovat jen na část pozemku, která přímo se stavbou souvisí. Pokud takové rozdělení nebude komplikovat užívání obou oddělených nemovitostí.
Nemůžete tedy od majitele požadovat odkoupení celé obrovské louky, na jejíž malé části stojí váš dům, pokud se on rozhodne pozemek rozparcelovat a prodat. Jestliže je stavba zřízena na několika pozemcích, zákonné předkupní právo vznikne k tomu z pozemků, na němž je převážná část stavby.
V případě, že taková stavba přesahuje na okolní pozemky, vlastnictví k nim lze nabýt jako k přestavku - tedy pokud přesahuje pouze malá část stavby na malou část cizího pozemku a pokud byl majitel stavby v dobré víře, stane se jejím vlastníkem, když zaplatí původnímu majiteli za jeho část pozemku cenu v místě obvyklou. Opět tedy nepůjde cenu neúměrně navyšovat.
Závady a zátěže
Může se stát, že stavbu nebo pozemek zatěžuje věcné právo, tedy například zástavní právo, předkupní právo či věcné břemeno. Pokud by takové věcné právo vylučovalo, aby se stavba stala součástí pozemku, tedy například pokud je nemovitost zatížena hypotékou, přičemž spojením v jedinou nemovitou věc by hypotéka zatížila i pozemek, což by omezilo nakládání s ním a pozemek by to znehodnotilo, stavba se součástí pozemku po dobu nesplacení hypotéky nestane.
Pokud by ale bylo k pozemku zřízeno věcné břemeno, situace bude opačná. Kdyby totiž existovala například povinnost majitele parcely strpět ve svém pozemku vodovodní řad, nevylučuje to možnost, aby se stavba stala součástí pozemku. Takové věcné právo nebude pro scelení stavby a pozemku překážkou.
