Bydlení v bytě po rekonstrukci dokonale naplňuje individuální potřeby mladého páru i představy nejednoho architekta, prostor zůstává především funkční. Inspirativní však je i pro "běžného" uživatele. Jeho autory jsou architekt Martin Neruda a architektka Jana Šťastná.
Jaký je rozdíl mezi tím, když navrhujete interiér pro klienta, a když jej navrhujete pro sebe?
Je to velký rozdíl. Výhoda je v tom, že původní koncept se dá snadněji udržet, pokud do něj nevstupuje více osob. Na rozdíl od řešení s klientem, kdy velmi často dochází ke kompromisům. Na realizaci tohoto bytu se sice podílela i moje přítelkyně, takže nějaký dialog a občas i menší konflikt vznikl… Protože je ale také architektka a oba tak známe principy využití prostoru, na tom hlavním jsme se shodli jednoznačně a celý proces byl tedy rychlejší a jednodušší.
Má to i nějaké nevýhody?
K překročení rozpočtu je jednodušší přesvědčit klienta než sebe.
Proč jste si k životu vybrali Holešovice a v čem jste rozpoznali potenciál tohoto bytu?
Nejdřív jsme nehledali pouze v Holešovicích, zajímaly nás i další pražské čtvrti s dobrou dopravní dostupností do centra a kvalitní občanskou vybaveností. Nakonec nám jako nejlepší varianta i v poměru k ceně vyšly právě Holešovice. Jsou tady malé obchůdky, galerie, restaurace a všechny další služby, které dělají město městem.
Vyhovuje nám také blízkost řeky a velkého parku Stromovka. Byt jsme od začátku chtěli starší a v původním stavu, abychom si ho mohli upravit podle svých představ. Tento byt měl dobrý základ, vyhovovala nám orientace bytu i jeho členění, navíc je hodně světlý a má dvě terasy.
Původní podlaha zůstala zachována v obou místnostech, pouze v chodbě byla nahrazena laminátem. Kresba dubových parket je barevně i tvarově tak výrazná, že se architekti rozhodli nechat ji vyniknout a prostor ničím výraznějším nezaplňovat.
Co vše bylo nutné rekonstruovat?
Především jsme potřebovali otevřít celý prostor, bylo proto nutné začlenit původně tmavou a nevyužívanou chodbu do hlavního obytného prostoru a maximálně ji využít. To jsme vyřešili knihovnou, která z obývacího pokoje přechází do chodby a tím vytváří dojem funkčního celku.
Špatně řešená byla kuchyň. Situovali jsme ji proto do většího pokoje a uvolněný prostor dnes využíváme jako praktickou komoru. V koupelně jsme změnili umístění toalety a umyvadla a vanu vyměnili za sprchový kout. Také jsme museli vyřešit úložné prostory…
Interiér má dnes zcela novou tvář, přestože celková dispozice v podstatě zůstala zachovaná a náklady na rekonstrukci proto nebyly příliš vysoké.
Jak jste postupovali při zařizování interiéru?
Vycházeli jsme z původní dubové podlahy, kterou jsme jen nechali přebrousit a přelakovat. Sama o sobě je velmi výrazná, chtěli jsme ji tedy nechat vyniknout, a proto jsme příliš nepracovali s velkým množstvím barev a materiálů. V prostoru tedy převládá bílá barva a jednoduché tvary.
Zásadní bylo zakomponovat kuchyňskou linku do hlavního prostoru tak, aby nenarušovala oddechovou funkci obývacího pokoje. Kromě toho, že jsme tak řešili vzhled samotné linky a místo obkladu jsme zvolili černou tabulovou barvu, která působí jako čelo místnosti, podařilo se nám od ní odpoutat pozornost také kulatým jídelním stolem, tedy přirozeným centrem komunikace.
Knihovna zapojuje chodbu do hlavního obytného prostoru, což bylo cílem Martina a Jany. Snažili se také ovlivnit výměnu oken a chtěli zachovat původní dřevěnou variantu, to se jim nepodařilo, protože společenství vlastníků zvolilo levnější plastová okna.
Pokusili jsme se prostor zařídit tak, aby funkčně odpovídal našim potřebám a zároveň působil prostorně a vzdušně přes svou relativně malou podlahovou plochu, žádný další nábytek jsme tedy nepotřebovali ani nechtěli.
Ing. arch. Martin Neruda* 1985, vystudoval architekturu a stavitelství na FSv ČVUT a architekturu a urbanismus na FA ČVUT v Praze. Založil platformu Martin Neruda Architektura. |
Jaké hlavní změny jste museli udělat?
Hlavním předpokladem pro náš návrh bylo zapojení temné chodby v centrální části dispozice do obytného prostoru. Odstraněním dveří mezi těmito místnostmi sice došlo k vizuálnímu propojení a dostatečnému osvětlení, ale teprve umístěním knihovny se stala bývalá chodba regulérní součástí obývacího pokoje.
Nové posílení průhledové osy východ–západ do exteriérů nabízí další rozměr v užívání prostoru bytu. Těžiště a centrum dění tvoří kulatý jídelní stůl, který je v obývacím pokoji s kuchyní.
Snížený strop v podlouhlé chodbě výškově diferencuje prostor a vstup do hlavní obytné části, proto působí velkolepěji. Osvětlení zabudované v sádrokartonu je směřováno na knihovnu, na kterou tak přitahuje pozornost a vytváří zajímavou hru světla a stínů. .
Náklady na rekonstrukci
Celková částka: 539 850 Kč |
