Správně navržený a optimalizovaný pasivní dům nemusí být, i za normálních okolností, výrazně dražší než dům neúsporný. S finančním příspěvkem se však jejich cena srovnává.
"Před dvěma roky jsme dělali u jedné stavby přímé srovnání nákladů na stavbu energicky pasivního a běžného domu. Stavba toho pasivního vycházela o pouhých 10 procent dráž při dosažení vyšší kvality vnitřního prostředí a samozřejmě nižší energetické náročnosti jeho provozu," uvádí projektant Jan Koloděj ze společnosti Chytrý dům, který je také autorem prvního českého certifikovaného pasivního domu.
Nová zelená úsporámPříjem žádostí byl zahájen 12. srpna 2013. Ukončen bude vyčerpáním stanovené alokace, nejpozději však 29. listopadu 2013. Podmínky čtěte ZDE. V současné době je vyčerpáno již 430 milionů korun z celkové částky jedna miliarda korun. |
Není proto divu, že o podporu výstavby nových energeticky úsporných domů z programu Nová zelená úsporám je velký zájem. "Naše firma úspěšně zaregistrovala asi čtyři desítky žádostí. Zhruba polovina z nich pak byly projekty pasivních domů," vypočítává Jan Antonín ze společnosti EnergySim bilanci prvních několika dnů programu.
Na stavbu nového pasivního domu je v současnosti možné získat až 550 tisíc korun, pro energeticky úsporné renovace to může být až 55 procent nákladů. Navíc dalších 35 tisíc korun může dostat investor jako příspěvek na blower door test (test neprůvzdušnosti, který odhalí případné netěsnosti obálky domu. Díky tomuto testu lze velmi efektivně odhalit případné defekty a posléze je pak snadněji odstranit), technický dozor a energetické posouzení včetně projektu.
Velký zájem zároveň znamená větší riziko rychlého vyčerpání prostředků, které jsou výrazně omezené oproti prvnímu programu Zelená úsporám. Lidé, na které se nyní nedostane anebo nedokážou podat svou žádost včas, tak mohou své projekty novostaveb a rekonstrukcí odložit nebo úplně zrušit. To není dobrá zpráva ani pro jejich peněženky, ani pro české stavebnictví, které se snaží dostat ze současné krize.
Vysoký počet žádostí by nicméně měl být (nejen) pro současnou vládu signálem, že o energetické úspory je mezi lidmi velký zájem. Vláda a především ministr životního prostředí Podivínský by se tak měli zachovat v souladu se svými předchozími prohlášeními a navýšit prostředky, které jsou v programu dostupné.
Jak ukazují zkušenosti z Německa, peníze vynaložené tímto směrem se neprojeví jen na energetických úsporách domácností, ale i prostřednictvím zvýšení počtu nových pracovních míst a podporou českého průmyslu.
