Kvalitu bydlení nedělá jen samotný dům. Hodně ovlivňuje i pozemek. Můžete mít třeba geniální vilu od superarchitekta, ale když bude stát v díře nebo s výhledem do zdi, moc dobře se v ní cítit nebudete. Zato parcela u vody nebo na stráni s krásným výhledem citelně zvýší požitek z bydlení i v nevýrazném domě.
Obtížný terén však znamená náklady navíc. Jak srovnává architekt Michal Rosa, dům založený na betonových pasech ve dvou úrovních v mírném svahu je o 10-20 procent dražší a vyžaduje prodloužení stavby o jeden až dva týdny ve srovnání s domem na rovině.
Domy ve svahu |
"Pokud si výstavba ve svahu vyžádá založení na desce, může být cena oproti domu na rovině se základovými pasy až dvojnásobná," počítá architekt Rosa. Cenu zvyšují náklady na beton i hydroizolaci. Nejdražší je kombinace svahu a nestabilní půdy.
Hodně s tím může udělat architekt. Když vezmete katalogový dům a beze změny projektu ho zasadíte do svahu, podle architekta Vladimíra Baldy zakládání může stát až několikanásobně víc, než je běžné.
"Je-li však dům chytře vymyšlený, i na hodně nestandardní parcele lze vybudovat základy za rozumné peníze," srovnává architekt Balda.
Získat stavební povolení na složitějších parcelách většinou nebývá náročnější než u těch bezproblémových na rovině. "S delším povolováním je však nutno počítat u trhacích prací," podotýká Vladimír Balda. To se týká stavby na skále. Komplikovanější na papírování může být i stavba na poddolovaném či výrazně nestabilním území nebo tam, kde vyvěrají prameny.
Nejdřív geolog, pak statik
Když pozemek není vyloženě rovný a na jasně stabilním podloží, odborníci doporučují už při přípravě dokumentace pro stavební povolení nespoléhat na projektanta, ale přizvat geologa, případně i hydrogeologa.
Geolog udělá sondy a odebrané vzorky převeze do laboratoře. Ve zprávě pak uvede únosnost zeminy po jednotlivých vrstvách, popíše výši hladiny podzemní vody a doporučí vhodný způsob založení.
"Až na základě geologické zprávy může statik provést návrh konstrukce základů. Předejde se tak jinak častým nepříjemným překvapením, kdy se způsob a rozsah založení mění až těsně před realizací. A to znamená pro investora nečekané náklady navíc," popisuje Pavel Trtík z firmy Golbeck Prefabeton.
Ve svahu je možné stavbu podepřít na pilotech, jak je vidět na návrhu rodinného domu V rokli od Vladimíra Baldy.
Geologická zpráva vyjde na sedm až 18 tisíc korun, což je v celkové ceně za dům zanedbatelné. Za ty peníze se vy i projektant dozvíte spoustu cenných informací. Mohou přinést výrazné úspory, zajistit kvalitnější projekt a stanovit přesnější rozpočet stavby.
Třeba zjistíte, zda bude nutné zakládat na desce, nebo stačí levnější pasy a v jaké tloušťce. "Je-li zemina únosná, mohou být pasy široké třeba jen 60 centimetrů. Když tu informaci nemám a zvolím pro jistotu širší pasy, investor to platí zbytečně," říká Michal Rosa.
Geolog určí i soudržnost zeminy, tedy zda bude možné pasy betonovat jen do vykopaných rýh, nebo je nutné bednit. Třída těžitelnosti zas ovlivní cenu zemních prací.
Architekt či projektant využije též informaci o hladině podzemní vody a propustnosti zeminy, což má vliv na způsob zasakování dešťové vody. "Občas se dozvím i něco neobvyklého. Třeba že na pozemku býval rybník a budu navrhovat založení na velmi nesourodé navážce, která nemá daleko ke skládce," dává příklad architekt Rosa.
Dům ve svahu od společnosti Golbeck Prefabeton
Vstup nahoře, obývák dole
U zakládání ve svahu existují dvě možnosti. Buď si pozemek přizpůsobíte zářezem, násypem, opěrnou zdí či kombinací všeho dohromady, případně dům podepřete na pilotech. Anebo lze dům vymyslet podle terénu.
Častější je první řešení, hlavně u typových projektů, protože jen málokterý z nich bývá uzpůsobený stavbě ve svahu. Nemusí se měnit projekt domu, ale zakládání se prodraží. Když je ovšem podobných domů vedle sebe víc, může to degradovat charakter krajiny.
Základy rodinného domuAby dům vydržel, potřebuje stabilní podklad. Obvykle se to řeší pěti způsoby:
|
Druhé řešení je podle architekta Rosy správnější, ale náročnější na navrhování i stavbu. "Respekt k místu a využití toho, co je pro pozemek výjimečné, je zásadní. Respektování sklonu pozemku, orientace ke světovým stranám a umístění vjezdu je to, co činí dům jedinečným," říká Michal Rosa.
V mírném svahu obvykle stačí zalomení základové desky o několik schodišťových stupňů, čímž lze vytvořit víceúrovňový dům. V jednotlivých úrovních je základová deska vodorovná a pod schody, které úrovně propojují, kopíruje svah.
V prudké stráni je pak možné obytnou část domu podsklepit. Nebo zřídit vstup do domu nahoře a obývací pokoj propojený přes terasu se zahradou umístit ve spodním podlaží.
Ani zde se nevyhnete úpravám terénu. Ale bývají tak mírné, že je ani nepostřehnete. Výsledkem je zajímavý dům, který harmonicky zapadá do krajiny. Podzemní zdi je však často nutné vybetonovat, protože cihly by tlaku okolní zeminy nemusely odolat.
Nestabilní podloží
U písků, naplavenin a podobně nestabilních zemin je důležité, jak silná je jejich vrstva. Když je v dosažitelné hloubce pevná půda, dá se to vyřešit prohloubením základových pasů nebo piloty. Jestliže je neúnosná vrstva moc silná, ekonomičtější je založit dům na desce. Nemusí to však být vždy možné.
Je-li půda hodně vlhká a rozbředlá, někdy je nutné část zeminy vybagrovat a navézt sem pevnější podloží. "I při zvýšené hladině podzemní vody se dají využít základové patky, piloty či deska, záleží na konkrétních geologických podmínkách," říká Pavel Trtík. Když je vlhká a nestabilní půda navíc ve svahu, lze například zkombinovat piloty a monolitický železobetonový rošt.
Zakládání na skále bývá bez problému, když na ní bude stát celý dům. S terénem se lze srovnat třeba pomocí pasů nebo patek. Horší je to v případě, že část domu je na skále a zbytek ne. Zvlášť když vedlejší podloží je nestabilní. Pak je nutné do neúnosné zeminy umístit piloty, které zajistí založení i této části na skále ukryté pod zemí.
