Někde mají povodně na svědomí zřícené domy, jinde "jen" vytopené sklepy. Stoprocentní ochrana před vodou neexistuje. I na kopci, kde není ani potůček, dokáže vystoupat spodní voda do studní i sklepů. Drobné potůčky se během chvilky mění v dravé řeky, o řekách nemluvě.
Tip pro postižené povodněmiPokud vás nebo vaše přátele postihly povodně, zde najdete naše tipy na slevy až 40 % při nákupu nábytku, spotřebičů či matrací. |
Železobeton jako základ
"Řešení je v těchto případech nutné hledat v celkové formě domu, které riziko zatopení snižují. Naše koncepce počítá s vyzdvižením obytného prostoru, a tedy nejcitlivější částí domu nad hladinu zátopové vody. Prostor pod budovou vytváří krytá parkovací stání, případně lehce vykliditelné skladovací prostory," vysvětluje architekt Pavel Matyska ze studia Mimosa.
Konstrukční řešení architektonického studia Mimosa rozděluje stavbu na vyzdviženou obytnou část a potenciálně zaplavovanou spodní část.
Spodní železobetonovou část tvoří diagonální sloupy vyzdvihující nad terén základnu pro vystavění vlastního domu.
"Podnož poskytuje dostatečnou nosnost, odolnost proti tlaku vody, umožňuje volné proudění vody pod domem. Tímto řešením se rovněž výrazně snižuje tlak vodní masy na konstrukci," popisuje architekt Matyska.
Obytná část vystavěná na železobetonové platformě je podle něho na ní výrazně stavebně nezávislá, je tak možné použít celou řadu stavebních řešení, od dřevostavby přes konstrukce z nejrůznějších zdících materiálů až po montované železobetonové systémy.
"Zvolený stavební systém nemá téměř žádný vliv na dispoziční řešení, které tak ve všech případech poskytuje obytný standard odpovídající současným požadavkům na bydlení čtyřčlenné rodiny, rozšířený o prostornou venkovní terasu, upozorňuje Pavel Matyska.
Vizualizace: železobetonová podnož tvoří diagonální sloupy vyzdvihující nad terén základnu pro vystavění vlastního domu. Voda může pod domem volně proudit.
Důležité jsou samozřejmě peníze. Čisté vyčíslení finanční náročnosti oproti běžnému rodinnému domu představuje navýšení o částku přibližně 375 tisíc korun. "Tato suma zahrnuje větší množství zemních prací plus vlastní betonovou konstrukci vyrobenou na místě. Nabízí se samozřejmě možnost prefabrikace betonových dílů, což by cenu výrazně snížilo," vysvětluje architekt Matyska.
Navíc takto vytvořený prostor funguje jako kryté parkovací stání a skladovací prostory, které tak není potřeba budovat jinde na pozemku.
Když domem projde velká voda
"Rada, ať lidé nestaví svá obydlí v záplavových oblastech, je sice na místě, když už to ale jinak nejde, je dobré zvolit takovou variantu konstrukce domu, aby jej případná další velká voda nesmetla, či aby škody byly minimální. K tomu je potřeba dbát několika základních pravidel," doporučuje architekt Václav Zahradníček ze studia Prodesi.
V každém případě doporučuje po opadnutí vody sundat omítku a nechat dlouhodobě vysušit zdivo. Z hlediska statického namáhání záleží na tom, zda je voda tlaková, či k zaplavení docházelo postupně. "Zatopení a mikroorganismy ovlivní na velmi dlouho stavebně-fyzikální vlastnosti stěny. Otázkou je také přilnavost a celistvost nově provedených omítkových materiálů," upozorňuje architekt Zahradníček.
Domy v záplavových oblastech by se měly stavět na nejvyšším možném místě pozemku.
Také on se přiklání k řešení studia Mimosa. Spodní podlaží domu by proto koncipoval tak, aby bylo zcela otevřené a beze stěn, případně by volil postavit stěny z lehkého materiálu, například ze dřeva.
"Důvod je jednoduchý. Jde o to, aby tyto stěny nefungovaly jako pevná hráz a aby nemohlo dojít k ohrožení statiky celého domu. Výhoda těchto lehkých výplňových stěn je ta, že po opadnutí vody se podobná konstrukce jednoduše vysuší. V případě, že tato stěna nevydrží nápor vody a oddělí se od skeletu, nenaruší statiku celého objektu. Tato část domu může docela dobře posloužit například jako letní společenská místnost či jako parkovací stání, sklad a podobně," popisuje architekt Zahradníček.
Mnohdy totiž nemusí být v okolí domu řeka ani rybník, ale stačí jílovitá půda, kde se při velkých deštích voda nevsákne, a dům stojí najednou ve vodě.
"Právě zde lze aplikovat založení na základové platformě, což máme použito například na našem typovém domě Futura Freestyle, kdy můžeme dům zvednout o libovolnou výšku prostřednictvím ocelových pilířů, klidně o metr nebo o celé podlaží. Můžeme to udělat podobně, jako kdybychom měli prudký svah, to znamená použít pilíře, na kterých je pak postaveno další patro," vysvětluje princip doporučované výstavby Václav Zahradníček.
Zjednodušeně řečeno by vznikl dům na nožkách, pod nímž by mohla procházet voda a dům by zůstal netknutý. Druhou variantou řešení je zvednout úroveň přízemí nad padesátiletou či stoletou vodu. Ale povodně posledních let bohužel ukazují, že tyto kvóty příliš neplatí a nefungují.
Vykonzolování domu nad pozemkem může v případě záplav mnohé vyřešit.
"Dost často najednou zažíváme pojmy jako stoletá voda a podobně. Z tohoto hlediska bych proto nebral tyto kvóty jako bezpečnou úroveň, ale šel bych výrazně nad ně a postavil dům za každou cenu co nejvýše, což díky své lehké konstrukci umožňují právě dřevostavby," tvrdí Václav Zahradníček.
