K vyhlášení soutěže vedly Občanské sdružení Centrum české architektury obavy z růstu cen energií, ale i ohleduplnost k životnímu prostředí, udržitelnost a efektivnější využití materiálů.
Když nemáte soběstačný důmKdo nemá soběstačný dům, snaží se šetřit energií. Srovnejte si, jak šetříte vy, na Energie DNES. |
Soutěž, kterou sdružení vyhlásilo, byla určena pro studenty a architekty do 40 let. U nich zadavatelé počítají s větší empatií pro zadané téma. "Téma udržitelnosti v architektuře považujeme za klíčové. Jsme přesvědčeni o tom, že zvláště pro mladou generaci architektů je toto téma podstatné už jen proto, že generace projektuje svět, ve kterém žije. My jsme zde proto, abychom ji v tomto počínání podpořili," říká Patrik Minks ze společnosti Autodesk, který byl jedním z členů poroty.
Centrum české architektury proto vyzvalo studenty českých a slovenských vysokých škol, aby přihlásili školní práce. Protože cílem přehlídky byla propagace "mladé" a progresivní architektury, druhá kategorie patřila architektům do 40 let.
Zvláštní cenu Autodesk Award získal soběstačný dům nové generace mladých architektů Miroslava Stacha (studio Balance idea) a Jany Pavelcové. Nesnižuje totiž jen spotřebu energie pomocí pasivních a aktivních prvků, ale dokonce zvládá i vlastní produkci potravin.
Základem je dobrá izolace a rekuperace
Life technologies house, jak autoři svůj projekt nazvali, splňuje zvýšené požadavky na tepelnou izolaci, využívá k vytápění a ohřevu vody tepelná čerpadla a také rekuperaci v kombinaci se sekundárním zdrojem tepla s obnovitelným zdrojem paliva, dřevem. To používá v kachlových kamnech.
"Vlastní konstrukci domu tvoří nosná betonová jádra v kombinaci s dřevěnými lepenými rámy. Mezi jednotlivé konstrukční prvky jsou vloženy lehké panely z obnovitelných materiálů, jako je například dřevo či dřevovláknité desky, a z recyklovaného materiálu, celulózy," popisuje architekt Stach.
Jde tedy o difúzně otevřenou skladbu s vysokým tepelným odporem a vysokým fázovým posunem tepla pro úsporu energie.
Vnitřní dispozice domu se příliš neliší od standardního domu. Hlavní prostor tvoří otevřené přízemí, které člení na několik zón dva hlavní prvky: atrium pro pěstování rostlin a nosné jádro s kachlovými kamny.
Dětské pokoje umístěné v druhém nadzemním podlaží propojí opticky s hlavním obytným prostorem šikmé prosklené stěny. Díky tomu získalo přízemí i jednotlivé místnosti vysokou světlou výšku a průhled do krovu domu.
"Také jsme díky tomu docílili kompletního prosvětlení celého prostoru, jak obytného, tak i dětských pokojů, pomocí společných střešních oken. I to umožňuje vysokou míru úspory energie," vysvětluje Miroslav Stach.
V domě využili autoři systém cirkulace a recyklace vody, včetně využití vody dešťové. Ta se uplatnila pro závlahu hydroponického atria i pro vlastní chov ryb. Voda z podzemní nádrže se totiž čerpá do nádrže s rybami, poté se odvede do zásobníku a po přidání nezbytných minerálů směřuje pomocí čerpadla k rostlinám. Přebytečná a přečištěná voda se opět vrací do nádrže s rybami.
Jako primární zdroj tepla architekti zvolili vzduchotechnickou jednotku s tepelným čerpadlem a rekuperací vzduchu. "Teplý čerstvý vzduch je vyústky v podlaze vpouštěn do interiéru domu, kde prochází a stoupá k centrálnímu sběrači umístěnému u hřebene v podkrovní části domu," popisuje Miroslav Stach.
Místo supermarketu hydroponie
Produkci potravin, tedy hlavně ovoce a zeleniny, zabezpečuje komplexní technologie hydroponického pěstování. Díky ní lze pěstovat zejména zeleninu v uzavřeném atriu po celý rok. Je to vlastně jakýsi hydroponický skleník v domě.
Podle čeho se hodnotilo1) celková architektonická kvalita návrhu |
Uživatel si může díky této technologii vyprodukovat až 85 % potřebné zeleniny bez velké námahy. Systém je totiž nastavený jako automatická jednotka bez údržby, stačí pouze doplňovat hnojivo a kontrolovat jednotlivé hodnoty.
Vedle zeleniny je možné využít i intenzivní chov ryb, zejména sumečka afrického. Systém je opět plně automatizovaný.
"Potraviny se pěstují bez použití pesticidů či přídavných chemických produktů, k nimž patří třeba barviva, dochucovadla, ethylen, vosky nebo antibiotika, můžete je konzumovat čerstvé a zralé," tvrdí architekt Stach.
Porota soutěžeV porotě se sešli přední čeští odborníci: Mgr. Akad. arch. Roman Brychta, vedoucí ateliéru Architektura IV, Vysoká škola umělecko-průmyslová, Praha, Doc. Ing. arch. Vladimír Krátký, vedoucí ateliéru, Ústav navrhování III, Fakulta architektury ČVUT, Ing. Patrik Minks Autodesk, Prof. akad. arch. Jiří Pelcl, vedoucí Ateliéru designu nábytku a interiéru, Vysoká škola umělecko-průmyslová, Praha a Ing. Tomáš Velemínský, Erste Group Immorent ČR. |