"Je to posun v uvažování politické garnitury. Je ovšem otázkou, do jaké míry je vynucený tlakem na kvalitu," říká například architekt Matěj Páral.
Zřízení funkce městského architekta souvisí se změnami na ústeckém magistrátu. Sloučením odboru investic, strategického rozvoje a územního plánu vznikl od 1. listopadu jeden odbor rozvoje, do nějž bude institut městského architekta spadat.
"Tímto krokem ušetříme pět milionů korun ročně," vypočítal radní Pavel Dlouhý. Kvůli organizačním změnám už z magistrátu odešlo pět úředníků.
Městský architekt by měl pro Ústí pracovat na zkrácený úvazek.
"To kvůli tomu, aby si mohl ponechat svou kancelář a věnoval se vlastním aktivitám. Prioritou každopádně je, aby to byla renomovaná osobnost, kterou nebude možné nijak obejít. Někdo, kdo sem přinese vizi a zkušenosti ze zahraničí," říká radní Dlouhý.
On sám bych chtěl, aby vybraný uchazeč začal spolupracovat na aktualizaci územního plánu na začátku nového roku.
Stavební boom se konal bez městského architekta
Ústí nemá městského architekta od roku 1996, kdy v této funkci po pěti letech skončil Jan Jehlík (rozhovor s ním zde). Při následném stavebním boomu pak Ústí nemělo žádnou odbornou autoritu, která by mohla do výsledného vzhledu nových domů zasáhnout.
"Za éry Jehlíka proběhla řada soutěží, kterých se tehdy zúčastnila současná architektonická elita. Zásadní bylo, že zorganizoval soutěž na koncepci celého městského centra. Vybral tehdy rovněž kvalitní tvůrce územního plánu," řekl architekt Páral.
S územním plánem, který město připravilo nyní, jsou naopak problémy. Zahrnuje několika mostů a tunelů, jež zasahují obyvatelům Ústí do pozemků (o územním plánu zde).
Architekt Jiří Němeček je přesvědčený, že smyslem práce městského architekta není projektantská činnost nebo "radilství".
"Dotyčný by neměl jen nabízet vlastní řešení, jeden člověk Ústí nespasí. Musí to být osoba, která zejména nastaví transparentní pravidla, aby na veřejné zakázky proběhla architektonická soutěž," míní.
Zároveň se obává toho, aby nevznikl podobný hybrid jako nedávno v Liberci. "Tam funguje odbor městského architekta bez architekta. Místo něj mají jako poradní orgán jakousi radu architektů," přiblížil Němeček.
Pro Forum nebo přístavbu Větruše přichází změna pozdě
Jako příklady staveb z nedávné minulosti, jejichž vzhled a umístění trpí absencí městského architekta, uvádějí Němeček s Páralem hotelovou přístavbu výletního zámečku Větruše či obří komplex s obchody Forum obklopující kostel se šikmou věží.
"Z Větruše se stal Bratislavský hrad," komentoval vzhled Větruše Němeček. Také rekonstrukce zimního stadionu by podle něj dopadla jinak, kdyby proběhla architektonická soutěž.
A obchody ve Foru? "Tlak developerů je obrovský, a pokud na straně města nestojí člověk schopný se tomu ubránit, tak je to špatné," poznamenal k tomu Páral.
Architekti se shodují na tom, že i když je už centrum města zastavěné, na příchod člověka, který bude mít jednotící koncepcí, pozdě není.
"Stále je co ovlivňovat. Není to vázáno pouze na objem investic," tvrdí Němeček. Efekt práce městského architekta se však podle něj neprojeví hned. "Je to dlouhodobá práce s výsledkem za pět až deset let," uzavřel architekt.
