Architektům ze studia Shatotto se stavbou domu splnil sen. Investor byl nejen otevřený neotřelým nápadům, ale také disponoval značným finančním obnosem a chutí o architektuře diskutovat, hledat a nacházet společně nejlepší možné řešení.
Bývalý bankéř a profesor ekonomie na dhácké univerzitě Salauddin Ahmed společně se svou manželkou, vysokoškolskou profesorkou Khaledou a dvěma dospělými syny toužili po prostorném sídle, které bude dostatečně komfortní pro tři samostatné rodinné jednotky. Rodina je zvyklá trávit většinu času společně, ale zároveň všichni vyžadovali zvláštní prostor jen sami pro sebe.
Dům s houpající se loďkou |
Ahmed, pro kterého je architektura velkým koníčkem, již delší dobu sledoval práci dháckého studia Shatotto, vedeného světově uznávaným architektem Rafiqem Azamem.
Azam si společně se svými kolegy uložil nelehký úkol. Od poloviny devadesátých let se snaží v přelidněném a znečištěném Bangladéši o ekologickou zelenou architekturu a chce navracet místům jejich dávnou krásu v souladu s kulturním dědictvím země a přírodou.
V únoru roku 2005 se začal Azam s klientem scházet a společně vytvořili unikátní koncept domu, ve kterém se bude investorova rodina cítit šťastná a kterému dalo později od března roku 2007 studio Shatotto konkrétní rozměry. Dům o skutečně velkorysé rozloze 1 920 metrů čtverečních byl dokončen v květnu loňského roku a celý projekt vyšel v přepočtu zhruba na 33 milionů korun.
Může se hoditPořiďte si rodinný dům podle svých představ. Vybírejte na Reality.iDNES.cz. |
Do projektu rezidence se promítlo hned několik schémat pocházejících od velkých myslitelů, Michelangelem Buonarrotim počínaje přes bengálského fyzika a biologa Jagadise Chandru Bose a architektem Louisem Kahnem konče.
Hlavní myšlenkou domu je, že stavba má stejně jako člověk schránku a uvnitř ní duši, která dává hmotě skutečný smysl a nemohou bez sebe existovat. Duší domu je podle Azama příroda, která byla v posledním století nesmyslně odtržena od množství staveb v Bangladéši a je nutno ji dostat zpět do života obyvatel. Jednoduchý obdélníkový dům s nekomplikovanou vnější fasádou tak uvnitř skrývá zelenou zahradu s trávníkem a zelené terasy a podesty.
Duší domu je podle Azama příroda.
Pohled z nejvyšší terasy do atria zahrady domu
Element, který nemůže být v sedmimilionové Dháce ležící na jednom z ramen veletoku Brahmaputra opomenut, je voda. V rezidenci zaujímá dominantní postavení bazén s loďkou přetnutý dřevěnými a skleněnými lávkami.
Vodní plocha je právě společně se zahradou relaxační zónou uvnitř domu, kde majitelé zůstávají nerušeni. Loďka použitá v městské rezidenci je dnes již poměrně netradičním místem odpočinku, ale v historických bengálských palácích to nebylo nic neobvyklého.
Azam zvolil jako hlavní stavební materiál litý beton. Ten je pro Dháku, která vykazuje poměrně vysokou seismickou aktivitu, ideálním materiálem. Navíc splňuje i estetické požadavky: je moderní, vizuálně střízlivý a nechá plně vyznít zajímavou kompozici domu. Právě díky vnitřní členitosti domu, množství zákoutí a důmyslných průhledů neubývá rezidenci nic z orientální tajuplnosti a krásy, která k jihoasijským a východoasijským stavbám i navzdory modernímu hávu patří.
Celý projekt vyšel v přepočtu zhruba na 33 milionů korun.
Přízemí domu patří společným společenským prostorám, zahradě, jídelně, kuchyni i hale určené pro koníčky majitelů. Pokoj zde má i majordomus a vedle kuchyně je místnost pro řidiče.
Ve druhém patře jsou ložnice pána domu a obou synů včetně příslušenství a v posledním patře pak pokoje pro hosty, posilovna, knihovna, pracovna a společenská hala. V domě je celkem šest ložnic a sedm koupelen. Nechybí ani kout pro modlitby a meditace.
Rezidence již od svého dokončení získala několik světových ocenění. Posledním úspěchem je cena za nejlepší vícegenerační rezidenci výroční ceny LEAF Awards předaná letos v září v Londýně.
