Než vykouřil dvě dýmky, vymyslel si rekonstrukci vlastního bytu

Viktor Sinajský má řadu ocenění z mezinárodních mistrovství v pomalém kouření dýmek. Profesí je však interiérový designér. Pustil se i do rekonstrukce vlastního bytu.

Právě jste dokončil vlastní byt. Zapojil jste při jeho navrhování i kolegy, nebo jste měl jasnou představu a vše si navrhl sám?
V oboru se pohybuji už spousty let, a tak mám všechny nutné zkušenosti. Neradil jsem se. Rekonstrukci jsem plánoval delší dobu, nápady uzrály a dnes nemohu říct, že bych něco měnil. Jak říkal Sherlock Holmes: "... tento případ je otázkou dvou dýmek…", tak i pro mne byl návrh bytu stejně náročný. Měl jsem to štěstí vytvořit si místo, kde je mi dobře. Každý kout tohoto bytu vznikl z mojí myšlenky.

Jaká byla hlavní myšlenka tohoto prostoru?

Byt má necelých 80 m² s původní dispozicí. Došlo pouze ke změnám příček v rámci toalety a koupelny. Byt není velký, a tak trikem, kdy téměř žádný nábytek neleží na zemi, jsem prostor opticky zvětšil. Navíc je vše vzdušnější a jednodušší na údržbu. Měl jsem jasno i o barvách. V každé místnosti je základem bílá, která je doplněna v jednotlivých pokojích jiným barevným akcentem či dekorem, například tapetami nebo stěrkami.

Vše je koncipováno ve stejném kontextu materiálů, kterými jsou kombinace skla, barevného laku, přírodních materiálů a struktur. Všude v bytě jsou použil přírodní podlahy, parkety a marmoleum.

Většina lidí má v obývacím pokoji televizi. U vás ji však najdeme v ložnici.
Je to pro mě místo, kde trávím nejvíce času a chci si odpočinout. Ve volném čase moc televizi nesleduji. Raději místo toho čtu a dám si dýmku.

Dominantní prvek obývacího pokoje představuje otevřená knihovna. Tvoří ji jednoduché masivní police, kde mají možnost vyniknout jednotlivé hřbety knih, bez kterých by nebyl domov domovem.

Jsem fandou 30. let a při zařizování obývacího pokoje jsem využil mnohé prvky z této doby, například křeslo profesora Jindřicha Halabaly (významný designér nábytku – pozn. red.) či dominantní skleněný lustr od neznámého autora ze stejného období. Interiér jsem potom doplnil originály jedinečných plakátů od Káji Saudka. Mám rád historii a jsem "věcař," nicméně u žen to mám jako mnoho mužů nastaveno opačně.

Na pracovní linku, ale i třeba na obložení za ní byla užita betonová stěrka. Židle jsou od značky Vitra z dílny manželů Eamesových. Ozdobou jsou reprobedny ze 60. let.

Může se hodit

Najděte si i vy bydlení přesně podle vašich představ. Široká nabídka bytů na Reality.iDNES.cz.

Jakým stylem je podle vás zařízen váš nový domov, ?
Styl je jednoduchý, moderní, čistý a nebojím se říct funkcionalistický. Chtěl jsem, aby byl interiér funkční, a snažil jsem se ho doplnit o prvky, které mu dají duši.
Minimalistický styl, hit posledních let, působí mnohdy až příliš studeně. Snažil jsem se proto zapojit při zařizování doplňky, které byt udělají teplý, obyvatelný, útulný.

Na co si mají dát naši čtenáři největší pozor při rekonstrukci bytu?
Určitě je nezbytné celou věc dopředu důkladně promyslet a přizvat si k tomu zkušeného odborníka. Záleží už pak na každém z nich, nakolik designový interiér chtějí po rekonstrukci mít. Pokud však touží, aby nový prostor odrážel jejich životní styl a měl ducha, neměli by se bát oslovit zkušeného designéra. Každý takový má cit a talent tohle vyjádřit a ti zkušenější znají i limity jednotlivých řemesel a jejich souvislosti.

Také v ložnici je zachován koncept celého bytu. Bílá barva je doplněna zajímavou tapetou. Ani tady nábytek nestojí na podlaze.

Ing. Viktor Sinajský

* 1979 v Brně
- interiérový designér a fotograf
- mezinárodní šampion v pomalém kouření dýmek
- je členem dýmkařského klubu Pipe club Brno s významnou tradicí
- vystudoval Mendelovu univerzitu v Brně, obor se zaměřením na interiérový design, tomu předcházela odborná nábytkářská střední škola
- je spolumajitelem designového studia View Art

Odpusťte zvídavou otázku, ale nevadí vašim blízkým, když se v bytě kouří?
Kouření dýmky není oproti cigaretám provázeno tak agresivním kouřem. Taky se přiznám, že na to doma nemám moc čas a spíše si zapálím dýmku v ateliéru při práci.

Pomalé kouření dýmek na téměř profesionální úrovni není zcela obvyklý koníček. Jak jste se k němu dostal? Je v tomto oboru silná konkurence?
Můj otec je jedním ze zakladatelů brněnského Pipe clubu, který slaví 40. výročí. Od dětství mě dýmka a s ní spojené rituály fascinovaly.

Postupem času jsem se tomuto oboru začal věnovat i já. Můj osobní rekord se třemi gramy tabáku se teď pohybuje okolo dvou a půl hodiny, čímž se i já v posledních letech dostávám na bednu vítězů. Na dýmkařských soutěžích nejde jen o to vyhrát, je to setkání mnoha lidí rozmanitých profesí a oborů.

Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Modenrí byt č. 2/2012.