Manželé po svatbě bydleli několik let v podnájmu na pražském Žižkově, ale když Jan blízko své práce objevil nový bytový projekt, začal se o něj zajímat.
Tovární komplex v ulici Novákových v Praze Libni patřil kdysi k prvním moderním železobetonovým stavbám u nás. Zpočátku se tu vyráběly klobouky. Nevšední komplex továren si díky důkladnému založení a zajímavému vzhledu proměnu opravdu zasloužil.
Přemýšlet se vyplatí
Garsoniéra s kuchyňským koutem o celkové rozloze 47 m2 včetně technických prostor umístěných v patře přišla na 2,2 milionu korun. Prostorové řešení a vybavení bytu této ceně odpovídalo, prostě nic moc.
Technické patro bylo vestavěno na smrkové, pohledově neupravené trámkové konstrukci. Nahoru vedl spíš žebřík než schody a pochozí výška horního prostoru neumožňovala normální pohyb vzpřímeného člověka. Maličkou koupelnu zabírala z větší části vana, všechno to bylo až příliš laciné.
Anino zklamání při první prohlídce nového domova bylo pochopitelné. Jenže manžel je architekt. A protože developer neměl vůči dalším úpravám námitek, pustil se Jan do práce.
Nejdříve u počítače a s tužkou a papírem všechno půl roku důkladně promýšlel. Výsledkem je moderní loftový prostor, v němž k původním 47 m2 přibylo dalších 35 m2.
Jak zvětšit malý loft
Architekt prostě snížil podlahu vestavěného patra o centimetry potřebné k tomu, aby se horní podlaží stalo obyvatelným. Díky této zásadní změně vytvořil v novém mezonetu potřebný prostor, který garsoniéra zcela postrádala.
Nápaditě sem umístil knihovnu, jež k této galerii částečně vytváří i efektní a praktické zábradlí. V horním patře je dnes pracovna, za stěnou ze sádrokartonu ložnice. Na straně obrácené k oknům nahrazuje sklo spolu s nízkou knihovnou zábradlí a umožňuje pronikání denního světla. Směrem ke knihovně tvoří částečnou zvukovou bariéru.
Do horního podlaží teď vede elegantní schodiště, které architekt nechal vyrobit podle vlastního návrhu. Šikminu pod ním skvěle využil k umístění části kuchyňské linky. Celou kuchyni vyrobenou na míru navrhl sám, úložné prostory zapracoval do nově vybudované přepážky, v níž se ukrývají také podpěry patra.
Ještě než všechny tyto úpravy skončily, přišel na svět Teo a bylo třeba vyřešit i jeho pokojík. Vznikl oddělením z původního obytného prostoru, který architekt rozdělil stěnou z neobvyklého materiálu. Dřevěnou konstrukci pokryl cementotřískovými deskami, jejichž vzhled připomíná cement, ale jsou samozřejmě teplejší.
Spodní patro dnes plní řadu funkcí. Do blízkosti kuchyně se vešel i jídelní kout, vedle dětského pokojíku zbylo místo na posezení u televize, oddělené od spícího Tea posuvnou zalamovací stěnou.
Zásadní proměnou prošla také koupelna. Místo vany přibyl elegantní sprchový kout, nudný obklad nahradila zářivě červená mozaika, objevilo se tvarově zajímavé umyvadlo a WC. Vešla se sem i pračka.
Industriální barevnost
Designérka Ana sledovala manželem navržené změny s nadšením. Na její popud vstoupily do nového interiéru barvy. Červená mozaika v koupelně, rudá stěna propojující obě patra. Vybrala si také materiál na podlahu do všech místností kromě předsíně a koupelny. Teakové dřevo je krásné i velmi trvanlivé.
Jan pak ladil ostatní zařízení v duchu industriální architektury do šedé a bílé, k nimž ohnivá červená skvěle ladí. Loftové byty si většinou pořizují mladé páry nebo nezadaní muži či ženy, protože otevřené prostory neumožňují příliš soukromí. To si uvědomoval i majitel bytu v roli architekta. V rámci možností se mu však tento problém podařilo vyřešit.
Náklady- Kuchyňská linka vypadá jako z broušeného nerezu. Je však vyrobena z kvalitního lamina. - Také přepážka z desek CETRIS vyšla oproti sádrokartonu levněji, přitom je omyvatelná, nepotřebuje nátěry ani žádnou velkou údržbu. Cena zhruba 350 Kč/m2 včetně práce. - Jednoduchý jídelní stůl za 13 000 Kč byl vyrobený na míru, židle z Ikey však stály jen 1 290 Kč/ks - Téměř 65 m2 teakových podlah stálo 1 500 Kč/m2 včetně pokládky, kvalita a životnost však ceně odpovídají. - Levná nebyla ani proměna koupelny: červená italská mozaika stála 1 800 Kč/m2, dlažba 900 Kč/m2, umyvadlo a WC, rovněž italské provenience, přišly dohromady na 21 000 Kč. |
Netradiční pár
Příběh Any a Jana začal v pražské hospodě la Casa blu v den, kdy Brazílie porazila Německo, a stala se tak v roce 2002 popáté mistrem světa ve fotbalu. Ana, která přijela do Evropy z Rio de Janeira, protančila z radosti celou noc. Jan ji tu nemohl přehlédnout.
Jan se narodil v Tampere, ale už jako dítě se s matkou přestěhoval do České republiky a vystudoval zde architekturu. Grafická designérka Ana pochází z dvanáctimilionového velkoměsta, Prahu si zamilovala pro její starobylost, sympatickou velikost a pro klidný život, který si tu s manželem a jeho rodinou vytvořili. Teď už do ní patří také tříapůlletý syn Teo.
autorAutor návrhu: Ing. arch. Jan Cieśla Absolvent Fakulty architektury ČVUT , člen České komory architektů. Praxe - mimo jiné - v ateliéru Adama Slabého, Praha. Jeho názor: Loft je výzvou pro tvorbu interiéru i pro život v něm. Návrh vyžadoval co nejefektivnější využití malého bytu, který je z jedné strany otevřen do volného prostoru. Koncept tak umisťuje skladovací prostory do stěny proti oknům, zbylý interiér je tím pádem vzdušný a vypadá větší. Návrh čerpá materiály z okolí i z dalších průmyslových prvků a kombinuje je s moderními výrobky – černým sklem, lakem a světly. Ta dávají bytu druhý rozměr – večer vytvářejí různorodou atmosféru díky možnosti kombinace několika zdrojů pro každou místnost. |
Více se dočtete v časopise Bydlení č. 6/2010.