Základy Brooklynského mostu byly položeny před 140 lety, ale plány na propojení města Brooklyn s Manhattanem už existovaly na počátku 19. století. Výstavba mostu měla ulevit přelidněnému New Yorku a umožnit Brooklynu rychlejší rozvoj.
Městu chyběl rychlý přesun lidí a zboží přes Východní řeku (East River), a to bez ohledu na povětrnostní podmínky. Z potřebného mostu vznikla národní památka, která je dodnes mezi 50 nejdelšími visutými mosty na světě. Jeho pevnost otestoval i P. T. Barnum, když přes něj převedl skupinu 21 slonů.
Brooklynský most v roce 1885
Stavba Brooklynského mostu - 1881
Když trajekt nestačí
Hlavním problémem představovalo pro stavbu mostu nepevné dno řeky East. Ta technicky vzato vůbec není řekou, nýbrž úžinou oddělující, Long Island od pevniny. Tou dobou navíc patřila k nejrušnějším námořním úsekům na světě.
V roce 1855 došla Johnu Roeblingovi, zkušenému staviteli mostů, trpělivost s místním převozním trajektem. Přišel proto s detailním návrhem visutého mostu se žulovými věžemi a čtveřicí ocelových lan. Možná už tenkrát tušil, že se jeho mistrovské dílo zařadí mezi národní památky.
Na výstavbu přispělo dvěma třetinami město Brooklyn, New Yorku doplatil zbývající částku. Most měl na sebe vydělat každý rok na mýtném kolem 15 procent původních nákladů. Přesto se ozvaly hlasy zpochybňující nutnost výstavby, Roebling však argumentoval tím, že pro plánovaný rozvoj New Yorku a Brooklynu je stavba mostu nezbytná.
Most v roce 1882
Následně navrhl stavbu dalších dvou mostů severně od Brooklynu, Williamsburského a Queensborského. Jeho předpověď se vyplnila a oba mosty dnes stojí.
Prokletí rodu Roeblingů
O dva roky později, v červnu 1869, byl Roeblingův návrh schválen. Krátce nato začaly průzkumy terénu, při nichž byl Roebling vážně zraněn. Přijíždějící trajekt mu rozdrtil nohu o molo a slavný stavitel zanedlouho podlehl tetanu.
Po této nešťastné nehodě pokračoval v otcových stopách Roeblingův starší syn Washington. Stejně jako více než dvě desítky dělníků však podlehl kesonové nemoci (tzv. nemoci potápěčů způsobené náhlou změnou tlaku), která ho nakonec upoutala na lůžko.
Promenáda na Brooklynském mostě v roce 1899
Po něm projekt převzala jeho žena Emily. Sám mladý Roebling si však ze svého pokoje dennodenně pokračující výstavbu sledoval a po večerech o ní se ženou vedl dlouhé hovory.
V roce 1883, třináct let po položení základního kamene, byl most dokončen a slavnostně otevřen. V té době byl největším visutým mostem na světě a prvním svého druhu upevněným na ocelových lanech. Jeho neogotické mostní věže byly tehdy nejvyššími stavbami na celé západní polokouli.
Brooklynský most dnes
Národní historická památka byla v průběhu uplynulých desetiletí několikrát pečlivě zrekonstruována, aby vyhověla dopravním nárokům druhé poloviny 20. století. Dnes disponuje šestiproudou silnicí a stezkou pro chodce i cyklisty. I po 140 letech je tak most v první padesátce nejdelších světových visutých mostů.
Věže jsou vysoké 85 metrů
Z historie mostu1883 - několik týdnů po otevření vypukl falešný poplach, že most padá. V davu bylo ušlapáno 15 lidí 1884 - s cílem přesvědčit veřejnost o bezpečnosti mostu převedl americký bavič P.T. Barnum přes most skupinku jednadvaceti slonů 1960 - jistý Ed Quigley se se svými hospodskými kunčafty vsadil o sto dolarů, že přežije skok z mostu. Sázku nakonec vyhrál. 1974 - mág Mario Manzini chtěl v poutech a převleku Elvise Presleyho skokem z mostu veřejnosti dokázat, že je nejlepší mistrem útěků od dob Harryho Houdiniho. Policie však jeho pokus zmařila. 2001 - nejsmutnějším dnem v historii mostu (a celého New Yorku) je 11. září 2001, kdy tudy z Manhattanu prchaly davy ve snaze uniknout zkáze v troskách Světového obchodního centra. |
Technické údajeDruh mostu: visutý Zahájení stavby: 3. ledna 1870 Slavnostní otevření: 24. května 1883 Délka hlavního rozpětí: 486 m, délka bočního rozpětí: 283 m Celková délka mostu: 1 825 m, šířka: 26 metrů Výška věží: 85 m Celková délka použitých lan: 22 636 kilometrů Hmotnost zavěšené konstrukce: 6 620 tun Celková hmotnost: 14 680 tun Cena původní konstrukce: 15 milionů dolarů 
Most Akashi, v současnosti nejdelší visutý most na světě - délka 3 911 m NEJ mosty Akaši Kaikjó, neboli Perlový most, spojující japonské ostrovy Honšú a Šikoku, je dnes nejdelším visutým mostem na světě. Jeho hlavní rozpětí je 1 911 metrů a celková délka 3 911 metrů. Nejvyšší visutý most na světě, Royal Gorge Bridge, je rozkročen nad řekou Arkansas v Coloradu, a to ve výšce 321 metrů. 
Nejvyšší visutý most na světě - Royal Gorge Bridge - 321 m Jediný český dochovaný visutý řetězový most je nedaleko obce Stádlec. Tato významná technická památka dnes spojuje břehy Lužnice, původně byl však vybudován v letech 1847 až 1848 v tehdy módním empírovém slohu přes údolí řeky Vltavy u obce Podolí. V roce 1960 před napouštěním Orlické přehrady byl kvůli záchraně demontován. Celková délka mostu včetně betonových bloků je 146 metrů, vlastní konstrukce měří 117 metrů. Most byl znovu zprovozněn byl v roce 1974. Nahradil ho železobetonový most, nesl jméno komunistického politika a novináře Jana Švermy. V roce 1997 byl přejmenován na Štefánikův most. |
