Dvojici Whitefruits tvoří Antonín Tomášek a Gabriel Vach, oba absolventi Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Většinou se skrývají za svou značku. Tentokrát však byli ochotni odpovídat i každý sám.
Co ovlivňuje vaší tvorbu? Kde čerpáte inspiraci?
Gabriel Vach: Hodně toho, co děláme, vzniká na základě aktuálních vnějších podnětů, jakými jsou třeba prezentace na Designbloku. Na tom posledním jsme získali možnost vystavovat v jednom z loftů v Holešovickém pivovaru, toho jsme se zpočátku trochu obávali.
Netušili jsme, jak zaplníme tak velký prostor. Inspirativní byl pro nás nakonec pobyt na šumavské chalupě po babičce, kde nás napadlo zařídit interiér tak, jak by to udělali naši prarodiče. Vybrali jsme několik prvků odkazujících na tehdejší způsob života a aplikovali je v rámci instalace.
Například jsme vycházeli z toho, že děda s babičkou měli vždy pod střechou složené seno pro králíky. A tak jsme do patra v loftu navezli seno. Podobným způsobem jsme pracovali s designem některých vystavovaných produktů. Instalaci jsme nazvali Bylo nebylo. Chtěli jsme jí zároveň poukázat na relativitu skutečnosti, na to, že si ve vzpomínkách minulost často idealizujeme.
Antonín Tomášek: Podobné akce nás nutí dotáhnout do konce věci, které jsou rozpracované už delší čas a čekají na impuls k doťuknutí.
Určitou inspirací může být také funkce. Ta u užitého umění do velké míry podmiňuje formu. Jak je tomu u vás, co má navrch?
Antonín Tomášek: Funkce je něco, na čem lze stavět a bez čeho bychom se neobešli, ale to není to jediné, co sledujeme...
Gabriel Vach: Pro nás je důležité, aby každý předmět měl smysl. Proto si myslím, že my ani neděláme čistý design, vždycky potřebujeme mít nějaký jiný důvod, než jen základní funkci nebo formu. Funkce je pro nás vlastně jen záminka.
Proč dělat další hrnek? Hrnky z kolekce Loves me, loves me not mají tvar i funkci hrnku jako všechny ostatní. My jsme je však udělali proto, že na jejich dně můžeme sledovat kávové skvrny, které se tam tvoří díky plastickým ornamentům, jimiž jsou zespoda zdobeny. Upoutají pozornost toho, kdo je používá a snad pomůžou - alespoň na chvíli - pozměnit jeho vnímání.
Antonín Tomášek: Je to taková příležitost pro chvíle nudy. Snažíme se, aby naše věci s tím, kdo je používá, vtipkovaly nebo jinak komunikovaly. Důležité je také, aby zboží, které vyrobíme, bylo pro lidi cenově dostupné. Aby nebylo odložené na poličce jako cenná trofej designu, ale jednoduše fungovalo v běžném životě.
Co vás baví na současném designu? Máte nějaké oblíbené tvůrce?
Antonín Tomášek: Z oboru designu mě baví tvorba těch, kteří nesledují jen "tvarosloví", ale trochu se zabývají i dalším rozměrem a určitým konceptem toho, co dělají. Víc než design mě však zajímá svět volného umění a lidské tvořivosti vůbec. Nemám žádného oblíbeného designéra, spíš si rád zaznamenávám všechny vnější podněty sám svým způsobem. Baví mě věci kolem sebe prožívat.
Gabriel Vlach: Mě vždycky potěší, když v tom velkém množství stále nových věcí, které často pomíjím, objevím něco, co nevybočuje tím, jak to vypadá, ale tím, jakou filozofii zosobňuje. Něco, co má víc než jen líbivou formu a užitečnou funkci.
|
Autoři
SetkáníChtěli byste se s Antonínem Tomáškem a Gabrielem Vachem setkat osobně? Stačí se domluvit - více se dozvíte v časopisu Moderní byt |
