Pro dřevostavbu se rodina rozhodla především ze zdravotních důvodů, její vnitřní klima je totiž vhodné pro alergika. Na podobu domu měla vliv poloha v malé středočeské vesnici, stavební úřad si totiž vyžádal sedlovou střechu s taškovou krytinou.
Parcela má výbornou orientaci ke světovým stranám, přístupová komunikace vede podél severní strany.
Architektonickou kompozici tvoří dvoupodlažní střední trakt se sedlovou střechou (zde je umístěn společný obytný prostor a v podkroví dětské pokoje), po obou stranách k němu symetricky přiléhají dvě přízemní přístavby s plochými střechami.
Na východní straně se nachází ložnice se zázemím, na západní straně přístřešek pro auto a dílna. Na východní straně, ve vnitřním rohu k domu, přiléhá dřevěná terasa. Je částečně krytá zastřešenou ocelovou pavlačí a ze dvou stran chráněná domem.
Hlavní vstup na terasu vede z haly. Interiér je bohatě prosvětlen francouzskými okny a díky vnitřním proskleným stěnám působí velmi prostorně.
Tři roky zkušeností
Měnili byste dnes něco na dispozici domu?
Dispoziční uspořádání funguje perfektně, možná bychom přidali ještě jedno kryté automobilové stání, ale parcela bohužel není dostatečně široká.
Časem přebudujeme vjezd na pozemek, místo otevíravých vrat osadíme posuvná, která šetří místo – před krytým stáním tak můžeme zaparkovat ještě druhé auto. Velmi si užíváme dřevěnou terasu, většinu roku žijeme venku. Naším velkým potěšením je jezírko, dnes bychom ale vodní rostliny pěstovali v oddělené zóně.
Jak se chová dřevostavba? Pozorujete nějaký pohyb konstrukce?
V některých částech konstrukce vysychala více, než jsme očekávali, v rámci záruky byla proto provedena revize sádrokartonů. Šlo však o technologii provedení práce, nikoliv o konstrukční chybu či vadu materiálu.
Dřevostavba se naopak velmi osvědčila při hurikánu Kyril, na pružné dřevěné konstrukci nebyla jediná prasklina a vichřice domu nijak neuškodila.
Objevily se nějaké technické závady?
V ploché střeše došlo k zatékání, na severní straně pronikala pod vnější omítku voda. Místo, kde závada vznikla, jsme dlouho nemohli objevit.
Firma provedla opravu střechy a celou novou severní fasádu zdarma v rámci záruky. Po čtyřech až pěti letech počítáme s novým nátěrem dřevěného obložení. Z terasy během zimy pravidelně odstraňujeme sníh, provádíme také pravidelné nátěry.
Potvrdila se energetická úspornost dřevostavby? Nechybí vám akumulace tepla?
Roční náklady na vytápění a vaření, které je obojí na plyn, se pohybují kolem 25 tisíc. Stejnou režii jsme měli dříve v třípokojovém bytě, dnes ale užíváme nesrovnatelně větší a komfortnější prostor.
K úspornému provozu jistě přispívají nízkoteplotní deskové radiátory. V dřevostavbě je díky dobrým tepelně izolačním vlastnostem jak v létě, tak v zimě příjemné klima, nepřehřívá se ani příliš neprochladne. Kupodivu moc nevyužíváme krb.
Technické údajeZastavěná plocha: 131 m² Užitná plocha: 186 m² Konstrukce: betonová základová deska, dřevěná rámová nosná konstrukce, dřevěný krov, plastová okna s tepelně-izolačními dvojskly Obvodový plášť: sádrokarton, instalační předstěna s výplní z minerální vlny 60 mm, OSB desky 12 mm, dřevěná rámová konstrukce s výplní z min. vlny 140 mm, dřevovláknitá difuzně otevřená deska, minerální vlna s kolmými vlákny 60 mm, stěrková omítka probarvená, jednopodlažní části domu mají na fasádě dřevěný obklad (koeficient prostupu tepla U = 0,16 W/m²K) Střešní plášť: sádrokarton, rošt tl. 40 mm (vzduchová mezera), parozábrana, min. vlna 60 mm (mezi latěmi), min. vlna 200 mm mezi krokvemi, kontaktní difúzní fólie, větraná vzduch. mezera, tašková krytina na latě Zelená střecha: sádrokarton, instalační předstěna s min. vlnou 60 mm, parozábrana, min. vlna 245 mm mezi stropnicemi, kontaktní difúzní fólie, větraná vzduch. mezera, OSB, hydroizolace, vegetační souvrství 100 mm Vytápění: ústřední plynové, v přízemí podlahové konvektory a deskové radiátory, v podkroví deskové radiátory, přídavné vytápění krbovými kamny Celková tepelná ztráta stavby: 10,1 kW |
AutorIng. arch. Josef Smola * 1958 Vystudoval Fakultu architektury ČVUT Praha, pracoval ve velkých projektových ateliérech (GAMA – Projektový ústav VHMP, Pozemní stavby Praha, IPS) a ve studiu OMIKRON – K. Od r. 1995 vede vlastní ateliér, dlouhodobě se věnuje navrhování nízkoenergetických rodinných domů včetně interiérů a designu. Je držitelem vlastního patentovaného know-how pro bytovou výstavbu, působí jako místopředseda rady občanského sdružení Centrum pasivního domu. kadet.kadet@volny.cz |