Téměř 20 let trvaly spory mezi obcí Zdechovice na Pardubicku a dalšími soukromými majiteli o místní zámek. Část objektu po roce 1989 získali restituenti. Pod dvojí správou budova, kterou již za komunistické éry poničil pobyt českých a ruských vojáků, pustla.
Teprve nedávno Zdechovice odkoupily druhou ideální polovinu zámku za 6,5 milionu korun. "Zatím konkrétní plány nemáme, budovu, která stojí v centru obce, ale musíme udržovat a zvelebit, aby v ní nesídlili kuřáci marihuany nebo vietnamská tržnice," řekl starosta Robert Chutic.
Dřívější myšlenku výstavby hotelu Zdechovice opustily, obecně by podle starosty bylo možné přebudovat objekt na byty či sociální zařízení, upravit bude nutné i zámecký park. Náklady na základní opravy a údržbu odhadl na deset a více milionů korun.
Zámek Zdechovice na Pardubicku.
Zámek leží v centru Zdechovic.
Obec rovněž koupila místní faru, z níž po rekonstrukci vznikne mateřská škola, a starou panskou hospodu připomínanou již v roce 1620, z které chce mít obecní úřad.
Vyhlídková věž i muzeum cyklistiky
Projekt na opravy chystá také Tomáš Klásek, který vlastní vodní mlýn s památkově chráněnou novorenesanční budovou v Dašicích na Pardubicku. Část výrobního areálu před časem odprodal. "Památkáři souhlasí, práce by mohly začít příští rok," řekl Klásek.
Záchranu zchátralého zámku v Domoradicích, části Vysokého Mýta na Orlickoústecku, připravuje občanské sdružení Zona Remix. Podle architektonických studií by zde mělo vzniknout jakési alternativní městečko. "Od zemědělské společnosti Ala Řepníky máme zámek dlouhodobě pronajatý a chtěli bychom jej odkoupit," řekl člen sdružení Zdeněk Sokol.
První alternativní městečko v česku budují snílci u vysokého mýta |
S pomocí dobrovolníků opravuje gotický kostelík svaté Kunhuty v osadě Polom na Chrudimsku pardubický památkář František Václavík, který ho od církve koupil za symbolickou korunu. Podařilo se mu získat několik grantů, základní záchranné práce jsou již hotové, organizaci převzalo sdružení Polom a pořádá v objektu občasné kulturní akce.
Ze středověké tvrze v Letohradu na Orlickoústecku má vzniknout po dostavbě hotelový komplex. Projekt připravuje Pavel Tacl z Muzea řemesel v Letohradu, který budovu koupil.
Torzo zámku Rudoltice u Lanškrouna.
V Rudolticích u Lanškrouna otevřel vloni architekt Přemysl Kokeš opravenou vyhlídkovou věž, která zbyla jako torzo po zaniklém barokním zámku. Majitel využívá místo k akcím pro veřejnost, plánuje vznik restaurace a chce také upravit rozsáhlé sklepní prostory.
Asi nejznámějším příkladem rozkvětu památkového objektu v soukromých rukou je rokokový zámek Nové Hrady na Orlickoústecku, který v dezolátním stavu koupili v 90. letech minulého století manželé Kučerovi. Dnes je po rekonstrukci chloubou obce a cílem turistů, kteří zde mohou navštívit i unikátní muzeum cyklistiky.
Ke koupi je stále za zhruba 20 milionů korun již přes dva roky zámek z 15. století v Březovicích u Chroustovic na Chrudimsku. "Je zachovalý, restituent jej upravoval pro bydlení. Zájemci existují, poměrně dost tam jezdíme na prohlídky, ale chtělo by to počáteční investici," řekl Josef Masojídek z pražské realitní kanceláře Faraon reality.
Architekt vrací do torza zámku životLéta lanškrounského architekta Přemysla Kokeše mrzelo, když se musel dívat, jak pustne poslední viditelný pozůstatek jedné z nejvýznamnějších barokních staveb v Česku, Nového zámku u nedalekých Rudoltic. Nakonec se do jeho záchrany pustil sám. Koupil areál na návrší s torzem stavby, rohovou věží, kterou dává do pořádku. Získal tím i mnohem rozsáhlejší prostory, pro oči běžného návštěvníka skryté, téměř 800 čtverečních metrů sklepení. Šlechtickým majitelům kdysi poskytovaly místo pro uskladnění obrovských zásob potravin, které tam mohly přečkat i několik měsíců. 
Původní podoba Nového Zámku v Rudolticích u Lanškrouna "Byla to především spižírna. V tak rozsáhlých a hlubokých sklepích se dalo dobře ledovat, v zimě nasekat led a nasypat dovnitř. Pak je tam možné skladovat i maso a podobné věci, které v té době velmi rychle podléhaly zkáze," uvedl Kokeš. Většina sklepů je přístupná, občas se v nich pořádají výstavy a kulturní akce, i když prostory nejsou v dobrém stavu. Připomínají spíše rozlehlé sály o rozměrech například 20 krát osm metrů a výšce až 6,5 metru. Nový zámek nechal vystavět v letech 1700 až 1712 majitel lanškrounského panství Jan Adam Ondřej z Lichtenštejna. Již dva roky po dokončení však zámek vyhořel. Z celé stavby se zachovala jen průčelní část pravého bočního výstupku - dnešní třípatrová věž, části základových zdí a sklepy. Kokeš věž postupně opravuje, vloni ji otevřel veřejnosti. (dp) |
