Rodačka ze Slovenska velkou část života pobývala v Izraeli, podobných bytů tam i v Praze zařídila desítky. Když srovnává své "půdní děti", vychází jí tato členitá půda s balkonem a terasou rozložená do čtyř podlaží jako avantgarda vhodná pro dnešní singles.
I zde použila pro ni typické odvážné barvy, bazarový zrenovovaný nebo nově očalouněný nábytek v kombinaci s moderním designem, který přináší maximální pohodlí.
Postel z trámů se skrývá za sádrokartonovou příčkou.
Začalo to ložnicí
Původní rekonstrukce bytu se začala odvíjet v jeho spodním prostoru s 50 m2 plochy, kde Viera vystavěla obrovskou baldachýnovou postel a do její blízkosti usadila vanu.
Na dlaždice, kterými byla obložena, pak dala namalovat fantaskní květiny. Nápad zasadit vanu přímo do prostoru ložnice použila už před lety ve svém jeruzalémském domě, aby příčkou nepokazila unikátní výhled na město. "Dnes to není nic neobvyklého, ale před dvaceti lety to bylo absurdní," vzpomíná.
Dnešní podobu získal byt ale až po druhé rekonstrukci. Rozhodla se, že synovi a jeho budoucí ženě byt nově zařídí. Původně chtěla jen vyměnit koberce a doladit detaily.
"Ale znáte to... Začnete na jednom místě a pak nevíte, kde přestat," zdůvodňuje změny. Obrovské koberce, které nahoru dotáhli stěhováci, nakonec nebyly barevně přesně podle jejího výběru, ale už je nechtěla trápit a usoudila, že synovi a snaše by se mohly barvy líbit.
WC v retro stylu
Bíle natřené trámy nahrazují police.
Postel z trámů nechala kolem uzavřít sádrokartonem tak, že vznikl intimní kout, za kterým je původní vana a šatna. V mezipatře nad postelí najdete galerii s matrací pro přespávání kamarádů a také tu objevíte komůrku se šatnou a pračkou.
Po schodech dále vystoupáte do obývacího pokoje vystavěného na ploché střeše, kde je zároveň kuchyně, jídelna a toaleta. Přes balkon se pak vstupuje dále po schodech nahoru na již zmíněnou terasu s fantastickým výhledem.
Viera využívá vše, co na půdách najde, třeba staré dlaždice - půdovky.
Ze starých kamínek a obyčejné skleněné koule vytvořila Viera netradiční lampu.
Náročná klientka
Jejím dětem se ostatně interiéry "od maminky", v nichž rodina postupně bydlela a Viera je zařizovala, vždycky líbily – stačí vzpomenout extravagantně zrenovovaný dům v Jeruzalémě ve smíšené židovsko-arabské čtvrti nebo starou arabskou stavbu s výhledem na moře nad Jaffou, přístavem přidruženém k Tel Avivu.
Viera vždycky řídila rekonstrukce a trávila hodiny výběrem zařízení na vetešnických a starožitnických trzích. Na řemeslníky měla velké nároky.
Obývací části dominuje krb a červená pohovka.
Vzpomíná třeba, jak jí arabští dělníci složili poklonu poté, co trpělivě třikrát přestavovali dělicí stěnu mezi ložnicí a obývákem v jejich prvním domově v Jeruzalémě. "Takového klienta jsme už měli," říkali, "byl jím jordánský král Husajn. I on rád stavěl a boural."
Viera v půdních prostorech využívá záměrně původní materiály, které tu najde – třeba půdovky, které jsou velmi praktické na podlahu pro její miláčky foxteriéry - nebo staré zapomenuté předměty.
Barevně výrazným doplňkem Vieřiných interiérů bývá starší sedací nábytek nově očalouněný zajímavými látkami. I tento byt se může pochlubit mnohobarevným pestrým rozkládacím křeslem, které putuje z bytu do bytu.
Posezení na střeše láká každého návštěvníka.
Kuchyni si majitelka "postavila" ze zbytků starého nábytku.
Cit pro výběr látek má svou logiku – ve světě módy se Viera pohybovala tak dlouho, že je v této oblasti jako ryba ve vodě.
Coby třetí nejmladší dcera, která musela donosit oblečení po sestrách a doma v koutku si hrála s kamarádkou na "salon", si totiž postupně dopřála to, co jí v dětství chybělo.
Pro textilního magnáta v Izraeli vedla síť butiků, vytvářela vlastní módní kolekce, vymýšlela choreografie k módním přehlídkám a po revoluci si otevřela vlastní ateliér v Praze.
Poutavě nejen o svých interiérech, ale i o emigraci a o židovství vypráví ve svém životopise Symetrie života.
Viera Groznerová má ráda výrazné barvy.
Galerie s matrací pro hosty
