Sluníčko a mírný vítr vystřídala na ostrově Jamese Rosse, kde mají čeští vědci základnu, vichřice s rychlostí větru 35 metrů za sekundu.
"Šlo o prachovou bouři, během níž je minerální materiál až do velikosti pískových zrn a drobných kamínků větrem vyzvednut a unášen ve sloupci dosahujícím výšky asi 250 metrů nad reliéfem ostrova," popisuje jeden ze členů polární expedice Miloš Barták.
"Vítr vanul od severozápadu, a byl tedy teplý, teplota vzduchu naměřená během bouře byla 7 stupňů Celsia," dodal Barták k ojedinělému jevu.
Dny po vichřici byly naopak ve znamení dvoudenního sněžení. "A pak se počasí umoudřilo a vrátilo ke zdejším lednovým typickým dnům, nastaly tedy jasné, mrazivé a středně větrné dny," popsal profesor.
Klimatolog expedice Kamil Láska z Masarykovy univerzity v Brně má podle Bartáka za sebou detailní analýzu počasí, které na ostrově panovalo v roce 2008.
"Zjistil zajímavé skutečnosti. Rok 2008 patřil k nejchladnějším od roku 2005, od kterého máme k dispozici vlastní klimatologické záznamy. V průběhu antarktické zimy byla 8. července naměřena nejnižší teplota minus 35,8 stupně Celsia. Tento pokles byl způsoben vpádem velmi chladného vzduchu, který se pohyboval v dráze podél Antarktického poloostrova," popsal Barták.
Z celoročních dat je rovněž patrné, že v průběhu antarktické zimy se vyskytují až několikadenní období, ve kterých dochází k nárůstu teploty vzduchu nad bod mrazu. Maximální teploty během těchto epizod dosahují 3 až 4 stupně Celsia.
Ostrov je nejen mrazivý, ale hlavně větrný
Zároveň se ukázalo, že ostrov Jamese Rosse je i velmi větrné místo. "Během roku 2008 se v průměru čtyřikrát za měsíc vyskytovaly vichřice o rychlosti větru větší než 30 metrů za sekundu," píše ve zprávě Barták.
Za zvláště zajímavou považuje Kamil Láska situaci z 2. až 4. října, kdy průměrná rychlost větru po celé tři dny neklesla pod 18 metrů za sekundu. Bylo to jedno z mála období, kdy byla rychlost větru velmi silná a přitom stálá.
"Takové situace jsou způsobeny příchodem cyklon s vychýlenou trajektorií pohybu. Obvykle totiž putují podél 55. stupně jižní šířky, to jest za vnějším okrajem antarktického kontinentu. Jestliže opustí svoji obvyklou trasu, mohou způsobit silně větrné počasí i v oblasti Antarktidy," vysvětlil vědec.
I tento týden vyrazili polárníci na terénní pobyt do Solorina Valley, tentokrát na tři dny. "Limnologická skupina pokračovala v systematickém průzkumu sladkovodních jezer. V uplynulém týdnu se zaměřili na termokrasová jezera, tedy jezera vzniklá odtáním ledovcové hmoty, která se vyskytují ve velkém množství v lokalitě Solorina Valley. Zooplanktonní složku těchto ekosystémů tvoří, podobně jako v ostatních typech jezer na ostrově Jamese Rosse, vznášivka Boeckella poppei," popisuje Barták.
Většina těchto vznášivek má podle vědců sytě červenou barvu, což je způsobeno přítomností barviva karotenoidu astaxantinu.
Geologové mapovali dosud detailně neprozkoumané tvary reliéfu na východních úbočích stolové hory Lachman Crags. "Zjistili, že tato úbočí jsou převážně tvořena pohřbenými ledovci. Tím se nepotvrdil původní předpoklad o omezeném rozsahu zalednění v této oblasti, získaný interpretací dostupných leteckých snímků. Tyto nově získané údaje pomohou v tvorbě detailní geomorfologické mapy," vysvětlil Barták.
Paleontolog zjistil, kudy tekla voda před miliony let
Zároveň polárníci zjistili, že tvary reliéfu nacházející se na východním pobřeží ostrova jsou daleko pestřejší, než ukazovaly původní mapové podklady z přelomu 80. a 90. let. Různorodost tvarů reliéfu je dána složitou geologickou stavbou této oblasti.
Paleontolog Radek Vodrážka objevil v okolí zálivu Santa Marta nejen zkameněliny, ale i sedimentologické důkazy o tom, jakým směrem proudila voda na dně svrchnokřídového moře před 80 miliony lety.
"Dokladem toho je nalezené zkamenělé mořské dno se zachovalými čeřinami a proudovými stopami. Zkamenělé čeřiny jsou na první pohled úplně stejné jako ty dnešní, které známe z písčitého pobřeží současných moří a velkých jezer. Dělí je však od sebe právě oněch 80 milionů let," doplnil profesor Barták.
Čekají posilu - geology
Nyní čeká geology a limnology plavba do dosud neprozkoumané, přibližně 30 kilometrů vzdálené lokality Torrent Valley. Vybudují tam dočasnou stanovou základnu a budou pokračovat ve svých odborných programech.
"Zároveň očekáváme během příštího týdne přílet dalších členů expedice – geologů z České geologické služby, kteří budou mít základnu na argentinské stanici Marambio a odtud budou podnikat terénní výpravy na Antarktický poloostrov. Nyní se nacházejí v jihoargentinském Rio Gallegos a čekají na vhodné letové počasí pro přelet na stanici Marambio," řekl Barták.
