Život na stanici se po počátečním týdnu zaběhl do obvyklých kolejí. "Což znamená, že po společné snídani se rozejdeme do terénu, kde každá odborná skupina pracuje ve svém zaměření. Snídaně bývá vydatná, neboť ve dnech, kdy panuje pěkné počasí a jednotlivé skupiny pracují v terénu celý den, je dalším pořádným jídlem až večeře, která se zpravidla připravuje na osmou hodinu večerní," uvádí jeden ze členů expedice, profesor Miloš Barták.
Stravu mají polárníci pestrou a nechybí jim ani čerstvé vitaminy. "Dosud máme dostatečné zásoby čerstvého ovoce a zeleniny z expediční zásoby potravin, nakoupené těsně před naším odletem do Antarktidy v jižní Argentině. Nicméně, i když ve staničním skladu potravin je stabilní nízká teplota okolo 7 stupňů Celsia, musíme ovoce a zeleninu spotřebovávat v pořadí kazitelnosti," doplnil profesor.
Polárníci minulý týden vyrazili na terénní pobyt do Solorina Valley. "Limnologická skupina detailně prozkoumala Zelené jezero. Zjistili, že dominantní složkou vegetačních nárostů na dně jezera je sinice rodu Calothrix. Na povrchu této vrstvy navíc ještě rostou zatím neurčené zelené vláknité řasy," popsal Miloš Barták.
Geologové zase pilně pokračovali v mapování severní odledněné části ostrova Jamese Rosse. "Odebírali vzorky hornin pro další laboratorní zpracování a specializované analýzy, které se uskuteční v ČR. Mezi hlavní zjištění patří, že pohřbené ledovce kryté zvětralinami či sedimenty pokrývají větší část ostrova, než se původně předpokládalo," shrnul Barták.
Také ornitologové v uplynulém týdnu učinili pozorování. "Na mělkých sladkovodních jezerech v okolí mysu Cape Lachman pravděpodobně vůbec poprvé v těchto oblastech zaznamenali výskyt dvou zimujících jedinců jespáka - Calidris fuscicollis. Tento druh hnízdí v tundrových oblastech severní polokoule a na jižní polokouli zalétá zimovat," píše ve své zprávě Barták.
Z pozorování prý mají ornitologové velkou radost a v následujících dnech se budou zajímat o to, jak dlouho se tito jespáci na lokalitě zdrží.
Objev už slaví i jediný paleontolog expedice Radek Vodrážka. "Zdejší horniny jsou bohaté na fosilie, a tak již během několika prvních dnů shromáždil ohromující kolekci skvěle zachovalých a často velmi vzácných fosilií. Podařilo se mu nalézt zkamenělé korály, mlže, hlavonožce, ježovky, plže, zuby žraloků, a dokonce i kosterní pozůstatky vymřelých vodních plazů," uvádí Barták.
Raritu a vědecky významný materiál ve Vodrážkově objevu představují hlavně fosilní druhohorní amoniti (vymřelí hlavonožci) a mlži, kteří, přestože čekali na své objevení v horninách více než sedmdesát milionů let, mají jedinečně zachovalé, původní perleťové schránky.
"Česká republika se na paleontologických výzkumech Antarktidy podílí poprvé, ale už dosavadní objevy umožní bezpochyby ovlivnit představy o vývoji některých organismů během geologické minulosti Země," komentuje bádání profesor Barták.
V těchto dnech ale vědce zdržuje nepřízeň počasí. "Současné počasí není příznivé, vane silný studený vítr, který neumožňuje dlouhodobý pobyt v terénu ani vyplutí člunů. Podle Kamila Lásky z Masarykovy univerzity v Brně tato povětrnostní situace souvisí s přechodem hluboké tlakové níže nad ostrovem Jamese Rosse," vysvětlil Barták. Ovšem prognóza na následujících několik dní prý již vypadá zase lépe.
